Praha - Sněmovna přes protesty opozice v úterý večer podpořila v prvním čtení vládní návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.
I když původně hrozilo, že sněmovní jednání se změní v řečnický maraton trvající do půlnoci, nakonec bylo diskutujících jen několik.
Levice nesouhlasí ani s rozsahem majetku určeného k vydání, ani s výpočtem náhrad.
Komunisté ovšem po šestihodinové debatě neuspěli s návrhem na zamítnutí celé předlohy (majetek církvím zabavil před lety totalitní komunistický režim - pozn.red), sociálním demokratům se zase nepodařilo prosadit vrácení normy vládě k přepracování.
Restituční pokus X
Po pokusech několika kabinetů se nakonec koaličnímu kabinetu ODS, TOP 09 a VV podařilo v létě 2011 dohodnout s církvemi na vyrovnání.
Na vládní úrovni se podařilo dospět k dohodě až v půlce ledna 2012. Ještě předtím však musela koalice zažehnávat spor, který vznikl poté, co se Věci veřejné dožadovaly vysvětlení toho, kde ministr financí vezme peníze určené na finanční vyrovnání s církvemi.
VV však nakonec tlaku svých koaličních partnerů ustoupily a rozhodly se zákon podpořit.
Opozice proti zákonu brojí mimo jiné proto, že prý nemá podporu veřejnosti, jejíž souhlas by při takto velkém převodu majetku měl podle levice kabinet mít.
O co tu jde?
Podle odhadů přišly církve po válce a únorovém puči přibližně o 2500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy.
Dohoda o vyrovnání s církvemi počítá s navrácením 56 % nemovitého majetku a vyplacení finanční náhrady ve výši 59 miliard korun.
Vyplácení má být rozloženo do období 30 let; při započítání inflace by se tak částka mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.
Na konci tohoto období bude definitivně dovršena odluka církve od státu.
Mezitím však bude ještě sedmnáct let pokračovat vyplácení podpory církvím, jež v současnosti dosahuje částky asi půl druhé miliardy korun.
Podle dohody by měla podpora činit jednu miliardu a čtyři sta milionů korun ročně, po čtyřech letech by potom mělo dojít k jejímu pětiprocentnímu snižování.
Dlouhá cesta k vyrovnání
K prvním snahám o vyrovnání s církvemi začalo docházet už od listopadu 1989, dlouho však byly veškeré snahy bezvýsledné.
V roce 1992 byl ještě Federálním shromážděním projednáván zákon o plné restituci, ten však kvůli chybějícím třem hlasům nakonec neprošel.
Dojít k dohodě s církvemi se nepodařilo kabinetu Miloše Zemana, který navrhoval vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl a z jehož výnosů by se hradilo fungování náboženských společností, ani nástupnickým kabinetům.
Podporu nakonec nenašel v roce 2008 ani Mirek Topolánek, podle jehož návrhu by byla církvím vrácena třetina majetku, zbylé dvě třetiny by tvořila finanční náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se i s úroky mohla vyšplhat až ke 280 miliardám korun.
Návrh však neprošel ani tenkrát - proti byla jako opozice, tak část poslanců ODS.
