Praha - Zavedení progresivní daně na příjmy nad 100 tisíc měsíčně (a to ve výši 20 a 30 procent), zavedení zvláštní daně pro bankovní sektor, energetické a telekomunikační firmy ve výši 25, nebo dokonce 30 procent z příjmů nebo zvýšení daní firmám z 19 na 20 nebo 21 procent.

Tak zní výčet toho, oč se před klíčovou úterní schůzkou dohadují zástupci možné příští české vlády.

Přes veškeré proklamace je jedno jisté: vyjednavači ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL se musejí domluvit, kde najít miliardy, které by jinak chyběly v rozpočtu. Už se totiž shodli, že zavedou slevy na dítě (lidovecká podmínka), a nadto nezavedou progresivní zdanění (kategorické ne hnutí ANO).

ČSSD už svým potenciálním partnerům poslala propočty dopadů různých nápadů. Reportéři Aktuálně.cz měli možnost do tohoto materiálu nahlédnout.

Slevy na dítě znamenají výpadek 27 miliard

Zavedení slev na dítě - požadavek lidovců - odčerpá státním příjmům podle propočtů ČSSD až 27 miliard korun.

A zavedení progresivních daní, zvýšení daní firmám z 19 na 20 procent nebo zavedení zvláštní sektorové daně pro banky, energetické firmy a telekomunikace ve výši 25 procent příjmů by naopak přinesly státu navíc bezmála 27 a půl miliardy.

"Jestliže máme slevu na dítě - a na té jsme se už shodli -, pak budeme muset hledat cestu, kde to kompenzovat," zní z KDU-ČSL.

A to koresponduje s tím, co říká jeden z vyjednavačů hnutí ANO: "Lidovci se už v otázce daní blíží k ČSSD."

Cestu z patové situace naznačil šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka - o výši odpočtu na dítě se může ještě v budoucnu jednat. "V koaliční smlouvě bude zvýšení odpočtu, ale ne konkrétní výše. Domnívám se, že smlouva by neměla obsahovat konkrétní procenta," řekl Sobotka.

Ve výpočtu přitom chybí zvyšování důchodů a další nápady jednotlivých stran. Až dvě miliardy podle Sobotky bude stát zrušení poplatků za pobyt v nemocnici.

V úterý večer se nicméně strany budou muset shodnout v tom, zda vůbec a které daně zvyšovat. Hnutí ANO dál trvá na tom, že je čas úspor, a ne zvyšování daní, tak rychle to ale přece jen nepůjde.

"Mně se nechce věřit, že by to mělo ztroskotat právě na daních, musíme dojít k nějakému kompromisu. Ale musíme mít šanci zvýšit příjmy, ale zároveň to udělat tak, aby ani druhá strana, tedy ANO, neztratila tvář," říká místopředseda a vyjednavač ČSSD Lubomír Zaorálek.

Nižší DPH u léků nebo knih

Koalice uvažuje o snížení DPH na léky, knihy nebo noviny. Dohaduje se jen o tom, o kolik.

ČSSD vypočítala i variantu, že by se tyto komodity osvobodily od daně zcela - pak by na tom státní pokladna prodělala odhadem 13,5 miliardy korun.

Pokud by nová koalice jen snížila DPH na 5 procent, pak by "výpadek" státních příjmů činil "jen" 9 miliard.

"Pro nás je představitelné snížení DPH na léky na 5 až 10 procent," říká předseda poslanců za ANO a vyjednavač Jaroslav Faltýnek, který zároveň poukazuje na to, že úplné osvobození od DPH není možné už s ohledem na pravidla EU.

V koaliční smlouvě se hovoří také o snížení DPH na pleny a dětskou výživu. Takové opatření by podle informací Aktuálně.cz mohlo přijít na dalších 0,7 miliardy.

Zvláštní daň pro banky a zvýšení plateb pro živnostníky

Výpadek příjmů státu - ať už kvůli daňovému zvýhodnění rodin s dětmi, nebo nižší DPH na léky - by ČSSD ráda kompenzovala zvýšením příjmů na daních a vyšších odvodech pro živnostníky.

Propočet ČSSD ukazuje, že zvýšení současné daně z příjmu firem ve výši 19 procent na 20 by státu přineslo navíc 6,1 miliardy korun, pokud by se ale sazba zvedla o další procentní bod na 21 procent, zvýšil by se státní příjem hned o 12 procent.

Další miliardy navíc by přineslo zavedení zvláštní sektorové daně pro banky, energetické firmy a telekomunikační společnosti: Pokud by byla ve výši 25 procent, počítá ČSSD s navýšením státních příjmů o dalších 8,5 miliardy, pokud by ale stoupla až na 30 procent, znamenalo by to navíc 15,5 miliardy korun.

Ani na sektorovou daň se ale hnutí ANO nedívá s nějakou sympatií.

A konečně další peníze by ČSSD ráda vybrala od živnostníků a podnikatelů: Zavedení progresivní daně na 20 a 30 procent pro příjem nad 100 tisíc korun měsíčně by státu přineslo navíc 7,5 miliardy, zavedení minimální daně  dalších 3,5 miliardy a zastropování výdajových paušálů na 1 milion korun ročně pak dalších 1,8 miliardy korun. Celkem tedy 12,8 miliardy.

Škrty na ministerstvech

Hnutí ANO ale dál trvá na tom, že by se daně zvyšovat neměly - a že by se víc mělo šetřit (tedy škrtat) na jednotlivých ministerstvech. Strany se už shodly, že by rády navrhly už pro rozpočet na příští rok škrty ve výši 20 miliard korun.

Problém je, že už strany dávají na stůl své požadavky, která ministerstva by chtěly. Aktuálně.cz už např. psalo, že resort vnitra nebo zahraničí by měla dostat ČSSD, zatímco ministerstva spravedlnosti nebo obrany hnutí ANO. Zároveň by KDU ráda resorty sociálních věcí a zemědělství. A jasné je už ministerstvo financí: Dostane je podle dohody ČSSD a ANO právě Babišovo hnutí.

"Škrty se měly udělat dřív, než se rozdělí resorty - abychom si neškrtali peníze navzájem," říká zdroj blízký vedení ČSSD.

To ale vznikající koalici zjevně nevyjde: Dohoda o tom, kde škrtat víc a kde méně, na stole není. "Od stolu se to prostě dělat nedá, když na tom resortu nesedíte," přiznává jeden z expertů hnutí ANO.

A vyjednavač za ČSSD Milan Chovanec už naznačuje řešení, které budoucí koalice zvolila: "Podle mých informací už bylo požádáno ministerstvo financí, aby připravilo plán škrtů tzv. zbytných nákladů, třeba nezasmluvněné IT služby, propagace nebo právní služby. Takže to řeší odborné ministerstvo."

A Chovanec dodává: "Nelze škrtat za každou cenu a plošně, ale tam, kde to jde."

Problém škrtů musí vznikající koalice vyřešit do 16. prosince, pokud chce skutečně úspory prosadit: tehdy se budou ve Sněmovně načítat změny v rozpočtu státu na příští rok.