Koalice bude řešit nové daně. ČSSD chce po Babišovi, aby stát víc vybíral od bank

Kateřina Frouzová Kateřina Frouzová
15. 4. 2019 9:58
Nejčastěji skloňovaným slovem budou na pondělní koaliční radě hnutí ANO a sociální demokracie peníze. Zástupci obou vládních stran se totiž chystají řešit nové daně, zálohové výživné nebo prověrku dávek na bydlení. Kromě toho budou hovořit ještě o výběru kandidátů, které strany ve sněmovně podpoří při volbách zástupců nejrůznějších rad - například budoucího člena rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Deníku Aktuálně.cz to řekl předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Foto: ČTK

ČSSD podle informací redakce ponese na schůzku koaličních partnerů návrh deseti způsobů, jak by stát mohl na daních vybrat víc peněz.

"Budeme řešit zálohové výživné, podobu revize dávek na bydlení, volby kandidátů do rad. A potom jsou na programu daně - naše návrhy jako bankovní daň a další," řekl bez dalších podrobností místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Ministryně Maláčová k možnosti zdanění bank | Video: Radek Bartoníček

Nejkomplikovanější debatu povede premiér Andrej Babiš (ANO) s vicepremiérem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) právě o daních. Sociální demokraté totiž na schůzku ponesou návrh, jak zavést některé nové daně a jiné zvýšit. Například dlouhodobě prosazují speciální taxy pro bankovní sektor.

Babiš byl až dosud proti tomuto návrhu, ANO navíc voličům opakovaně slibovalo, že bude daně spíše snižovat než zvyšovat. Jenže sociální demokraté v posledních týdnech kladou své požadavky premiérovi s větší naléhavostí než dříve. A nyní se zaměřili na plán zvýšit příjmy státu, což lze především pomocí zvýšení daňového zatížení. Chtějí z toho zaplatit sliby, které dali voličům - například navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun.

Jak dostat více z bank

Lze tak očekávat, že právě kvůli bankovní dani bude debata koaličních partnerů v pondělí nejsložitější. Sociální demokraté aktuálně hovoří o dvou možnostech, jak by podle nich bylo možné získat z bank více peněz do státního rozpočtu.

Jednu z možností před několika týdny zmínil místopředseda strany a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. "Chceme s koaličním partnerem hovořit o možnosti sektorové daně. V této chvíli ji hnutí ANO odmítá, ale já si dovedu představit, že banky, které samy přiznávají, že mají rekordní zisky, by se mohly podílet na financování veřejných služeb více," řekl Petříček v pořadu Otázky Václava Moravce. Také prohlásil, že by se speciálně v bankovním sektoru zvedla daň z příjmů právnických osob z 19 na 25 procent. Z toho by stát podle informací redakce mohl získat zhruba 5 miliard korun.

Druhou možnost někteří členové strany popisovali před volbami, když plánovali odstupňovat daň z aktiv bank do čtyř pásem. V tomto případě by se sazby z daní pohybovaly pod jedním procentem, ale s ohledem na množství aktiv, které bankovní domy vlastní, by takové taxy vynesly řádově jedenáct miliard korun. Malé banky by v tomto případě byly oproti těm velkým zvýhodněné.

Jenže bankovní daň stále odmítá nejen Babiš, ale i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

"Zkušenosti ze zahraničí dokládají, že takové opatření vede k nežádoucímu zvyšování cen pro konečné spotřebitele, tedy klienty bank. Ve výsledku jej tak nezaplatí banky, ale občané prostřednictvím vyšších úrokových sazeb či bankovních poplatků," uvedla v závěru března na otázky HN Schillerová. K návrhu má více výhrad - například upozorňuje, že by banky pod tlakem mohly přesunout některá svá aktiva do zahraničí. To by podle Schillerové mělo negativní dopad na HDP, pracovní místa a investice. Podle pátečního vyjádření jejího mluvčího Michala Žurovce se postoj ministryně od té doby nezměnil.

Desítka nápadů

Na pondělní koaliční radu ČSSD podle informací redakce ponese seznam přibližně deseti bodů, jaké daně a jak upravit, aby z toho stát ve výsledku vytěžil až malé desítky miliard korun ročně navíc. Co konkrétně v návrhu bude, ale sociální demokraté nechtějí říkat. O detailech se totiž ještě budou radit.

"Máme naše návrhy jako bankovní daň a další. O podrobnostech se budeme teprve bavit," uvedl první místopředseda ČSSD Roman Onderka s tím, že návrh představí nejprve kolegům z hnutí ANO. Nicméně uvedl alespoň to, že vedle zavedení bankovní daně také chtějí zvýšit taxy na tabák, alkohol a hazard. "Upozornění, že jsme nejlevnější v Evropě, na Babiše zapůsobilo," uvedl Onderka na otázku, jaké argumenty přesvědčily premiéra, aby na nápad přistoupil.

Ministerstvo financí už vypracovalo materiál, který navrhuje zvýšit povinné odvody z obchodů s tímto druhem zboží. "Dohromady by to státu vyneslo přibližně 10 miliard korun ročně navíc," upřesnil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Další daň, na kterou je ANO podle Onderky ochotné přistoupit, je digitální daň. Za tu u Babiše lobbují i komunisté. Tato novinka by zavedla nové odvody pro nadnárodní společnosti, jako je Facebook nebo například Google a Amazon. Politici přitom nejčastěji hovoří o tom, že by nejraději zavedli digitální zdanění po vzoru Rakouska. Systém Rakousko zavedlo teprve letos a prozatím jejich model počítá s tím, že zmíněné velké internetové společnosti mají státu dávat pět procent ze svých příjmů. Ty mají z velké části z prodeje reklamy.

Kromě toho sociální demokraté zvažují možnost, že by zrušili některé daňové výjimky.

Na koaliční radě musí ANO a ČSSD vyřešit také spor o zálohové výživné, kdy by stát samoživitelům vyplácel alimenty za neplatiče. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na jednání vlády prosazovala zavedení plateb pro všechny případy, Babiš chtěl, aby se novinka týkala jen chudších rodin.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Tajfun v Japonsku zabil už 66 lidí

Počet obětí ničivého tajfunu Hagibis, který o víkendu zasáhl Japonsko, vzrostl na nejméně 66, dalších 15 lidí je pohřešováno. Podle agentury DPA o tom informovala japonská televize NHK.

Agentura Kjódó napsala, že bez elektřiny je stále na 34 000 domácností. Bez dodávek vody se musí obejít 138 000 domácností.

V zasažených oblastech pokračuje pátrání po nezvěstných, do kterého jsou zapojeny tisíce policistů, hasičů i vojáků.

před 12 minutami

V centru Prahy nesmí vystupovat lidé v kostýmech ani bublifukáři

V centru Prahy od úterý nesmí vystupovat lidé v obřích kostýmech zvířat, například pand, a nesmí se tam ani dělat bubliny, po kterých jsou chodníky podle vedení města znečištěné a nebezpečné pro chodce.

Novela vyhlášky o pouličním umění, tzv. buskingu, kterou zastupitelé schválili v září, současně rozšířila zákaz pouličního umění na celé Staroměstské náměstí a na Velkopřevorské náměstí, náměstí Míru, Nerudovu ulici a část Spálené mezi křižovatkou s Purkyňovou ulicí a Národní třídou.

Vyhláška konkrétně zakazuje "vystoupení v převlecích za zvířata či postavy z filmů, televizních pořadů nebo počítačových her" a "vystoupení v převlecích svými rozměry zjevně přesahujícími proporce dospělého člověka". Zakázána jsou také vystoupení, která nepřiměřeně ruší hlukem, pachem či znečišťování.

Další zprávy