Praha - Rozdělení Československa na přelomu let 1992 a 1993 bylo nejlepším řešením tehdejší situace a prospělo oběma zemím.
V bilančním rozhovoru k dvacetiletému výročí rozpadu Československa to České televizi řekl prezident Václav Klaus. Slovenská politická reprezentace podle něj měla jasnou vůli vytvořit samostatný stát a referendum by na tom nemohlo nic změnit.
Tehdejší předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar nepatřil mezi radikální zastánce rozdělení a přispěli k němu i někteří čeští politici včetně Petra Pitharta, Jana Kalvody i tehdejšího československého prezidenta Václava Havla, míní Klaus.
Podle Klause, který jako tehdejší premiér rozdělení Československa dohodl, není pravda, že by tento krok prosadili slovenští politici proti vůli většiny Slováků. "Nálady na vznik samostatného Slovenska opravdu objektivně byly," řekl Klaus.
O rozdělení Československa v roce 1992 rozhodli čeští a slovenští politici, referendum se o něm nekonalo, což později někteří kritici Klausovi a Mečiarovi vyčítali.
"Nebyla by žádná cesta, jak by referendum změnilo politickou situaci na Slovensku," tvrdí ale dnes Klaus. Referendum je podle něj vždy sporná věc. "Mám pocit, že bychom se nekonečně hádali o formulaci této otázky," řekl.
Klaus: Mečiar nebyl hlavní strůjce
Klaus polemizoval i s názorem, že hlavním strůjcem rozdělení Československa byl Mečiar. "Tam byli totální radikálové od pana (Augustína Mariána) Húsky po pozdějšího slovenského prezidenta (Michala) Kováče a byli tam i mírnější. Mečiar se mi zdál jako člověk ve středu, který žádným separatisticky uvažujícím člověkem opravdu nebyl," řekl Klaus.
Český prezident ocenil Mečiara jako schopného státníka a slovenského vlastence už v nedávném blahopřání k jeho 70. narozeninám.
Tehdejší československý prezident Václav Havel podle Klause v klíčové fázi jednání o rozdělení Československa od voleb v roce 1992 hrál jen "mizivou" roli. Předtím ale podle něj přispěl k negativnímu vnímání Česka na Slovensku některými svými výroky.
Havlova slova o "králíkárnách v Bratislavě a obranném průmyslu" podle Klause Slováci brali jako přímý útok z Prahy. Havel krátce po svém prvním zvolení v prosinci 1989 při návštěvě Bratislavy vyjádřil o tamním sídlišti Petržalce jako o panelákové "králíkárně". To mu pak vyčítali někteří slovenští politici.
Kalvoda, Pithart a ti ostatní
Na české straně podle Klause "antislovenskou kartu" hrála tehdejší ODA v čele s Janem Kalvodou. "Někteří členové Pithartovy vlády včetně jejího předsedy v tom svou roli také sehráli," prohlásil Klaus.
Petr Pithart, který vedl českou vládu do poloviny roku 1992, podle Klause například při jednáních o federálním rozpočtu prosazoval požadavky v duchu "na Slovensko ani korunu".
Pithart ovšem hodnotí rozdělení Československa podstatně jinak. Samostatné Slovensko podle něj žádná politická strana vyjma slovenských ultranacionalistů nepožadovala. Klaus podle Pitharta využil toho, že Mečiar vystupňoval požadavky a překvapil ho tím, že se skutečně k rozdělení federace odhodlal. Tím si podle Pitharta oba politici výrazně posílili své pozice v politice.
Slovensko se ale kvůli Mečiarově vládě blížilo autoritativním režimům a až do roku 2004 nevstoupilo do NATO ani EU. Hrozilo tak, že do středu Evropy přiblíží balkánské poměry, řekl nedávno Pithart ČTK.
