Praha - Premiér Petr Nečas po středečním jednání vlády znovu hájil amnestii vyhlášenou prezidentem Václavem Klausem.
"Amnestie je výsostným právem prezidenta republiky, její podstatou je individuální akt soucitu a milosrdenství," řekl předseda vlády.
Občané by se podle něj měli naopak zamyslet sami nad sebou, proč u nich takový čin vyvolává místo společenského usmíření společenské napětí.
Vláda premiérovi přesto doporučila, aby s prezidentem probral možnost, že by amnestii přišel vysvětlit příští týden do Poslanecké sněmovny.
Pokud k tomu dojde, stalo by se to poprvé za celou dobu Klausova působení v roli prezidenta.
Podle Klause však nemá cenu amnestii znovu vysvětlovat. Českým novinářům v Berlíně řekl, že nehodlá být spoluhráčem těch, kteří ji používají ve hře proti němu, proti vládě a premiéru Nečasovi. "Její podstatou (amnestie) je individuální akt soucitu a milosrdenství, právě proto nemůže podléhat politickým jednáním, negociacím, nebo dokonce nějakým politickým obchodům a dohodám," prohlásil Nečas.
Svůj podpis na amnestii - a z něho plynoucí spoluzodpovědnost za její průběh - Nečas označil za "ústavní zvyklost, která nebyla od roku 1918 nikdy porušena".
Kolik lidí pracuje na provedení amnestie?
- 285 soudců
- 111 státních zástupců
- 388 administrativních pracovníků
- 520 pracovníků Vězeňské služby ČR
"Premiér svým podpisem stvrzuje, že toto rozhodnutí prezidenta je v souladu s naším ústavním a právním pořádkem, že je vykonatelné a že vláda přebírá zodpovědnost za výkon tohoto rozhodnutí, a slouží současně jako ústavní pojistka proti zjevně nelegitimnímu a zjevně excesivnímu případu, který by se tam mohl objevit," vysvětluje Nečas.
Pokud premiér shledá, že ani jednu z těchto podmínek amnestie nenaplňuje, musí ji podepsat. V České republice je pak rovněž zvykem, že amnestie není schvalována a projednávána vládou.
Podle Nečase je znění amnestie také signálem vládě, aby se začala věnovat některým problematickým oblastem českého justičního systému.
"Potřebujeme reformu vězeňského systému. Také fakt, že jsou některá trestní řízení u nás vedená i osm nebo dokonce dvanáct let, by nás nemělo nechávat chladnými. I toto by mělo být předmětem jedné z reforem," okomentoval to Nečas.
Výzvu k realizaci změn v postupech během trestních řízení posléze potvrdil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
"Mělo by dojít k zefektivnění celých procesů. Amnestie zcela správně ukázala na jevy, které správné nejsou; trestní řád je příliš komplikovaný pro účastníky trestních řízení," řekl Blažek.
Navzdory veškerému hájení prezidentova rozhodnutí však i sám Nečas uznal, že ho bouřlivé přijetí amnestie jako občana trápí a vede k zamyšlení, proč prezidentův krok vyostřil atmosféru ve společnosti.
Více policistů v ulicích
Podle Blažka je součástí vládního usnesení také pokyn k posílení činnosti státní policie za účelem zajištění vnitřní bezpečnosti a sledování navýšení nákladů s tímto krokem spojeným - k jejich vyčíslení by mělo dojít v dubnu letošního roku a měly by být následně zohledněny v rozpočtu Policie ČR.
Druhý článek amnestie (týkající se zastavení pravomocně neskončených trestních stíhání, které se táhnou více jak osm let a u nichž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let) by se podle jeho hrubého odhadu měl týkat asi 100 až 150 případů.
