Praha - Před zajištěnou a slibnou kariérou diplomata v zajímavé západní zemi zvolil Daniel Koštoval nejistotu na ministerstvu obrany. Jen čtrnáct měsíců před volbami dal přednost službě v resortu, který má od prosince už třetí hlavu a kde se za stejnou dobu vystřídalo i několik ministrových náměstků (tento týden ministr Vlastimil Picek odvolal vlivného personálního náměstka za ODS Michaela Hrbatu).

Místo prvního náměstka ministra v těchto rošádách zaujal právě dvaačtyřicetiletý Daniel Koštoval, pro něhož je momentálně úkolem číslo jedna vyjednat finančně únosné prodloužení pronájmu švédských stíhaček Gripen.

Aktuálně.cz k tomu poskytl vůbec první rozhovor ve funkci.

Aktuálně.cz: Odvolání Michaela Hrbaty nasvědčuje tomu, že v nejvyšších patrech resortu se odehrává takříkajíc "personální fičák". Co vás přimělo, že jste dal přednost nejistotě na obraně před jistou kariérou diplomata v zajímavé západní zemi?

V zajímavé západní zemi (USA - pozn. red.) jsem jako zástupce velvyslance už byl. Ve své práci kromě toho nikdy nesázím na jistotu či nějaké zásluhy, nýbrž jen na konkrétní výsledky. A samozřejmě i na to, nakolik mě ta či ona práce baví. Nabídku ministra Picka beru jako něco, co zapadá do mého profesního vývoje - a tím je bezpečnostní politika. Nejsem nominantem žádné politické strany. I proto jsem nabídku přijal. A konečně - po dlouhém pobytu v zahraničí neplánujeme zatím s manželkou žádnou takovou misi - rádi bychom, aby naše děti navštěvovaly české školy.

A. cz: I za tu cenu, že můžete na obraně po volbách skončit?

I za tu cenu. Držím se zásady, že kdo se práce nebojí, vždycky si ji najde. Státní správa není zaopatřovacím ústavem.

Závazek v Pobaltí

A. cz: Premiér Petr Nečas se nechal hned několikrát slyšet, že nabídka Švédů o prodloužení pronájmu stíhaček Gripen je pro českou vládu neakceptovatelná. Předpokládám tedy, že se už od prvních dnů nenudíte?

Jde o mimořádně významný aspekt zajištění bezpečnosti českého státu, takže jistě pochopíte, že vám teď nesdělím strategii, které se v jednání se Švédy držíme. Snad jen tolik - jednání jsou korektní, ale velmi tvrdá.

A. cz: Snad právě proto, že jde pro občany této země o mimořádně důležitý projekt - jak říkáte -, můžete alespoň naznačit, čeho chcete při jednání o stíhačkách dosáhnout?

O tom, že nadzvukové letectvo chceme, je už rozhodnuto. Teď ale hledáme řešení, jak toho dosáhnout i po roce 2015, kdy gripenům končí pronájem. Ještě k té tvrdosti při jednání se Švédy: je tomu tak i proto, že Česko má své bezpečnostní potřeby, zároveň ovšem chceme vyjednat takové podmínky provozu stíhaček, které odpovídají nejenom zájmům země, ale i jejím ekonomickým možnostem.

A. cz: Stále tedy platí premiérova slova, že švédská nabídka není k Česku vstřícná? Že je nevýhodná?

My prostě jednáme. A fakt, že jednáme, znamená, že je stále důvod jednat.

A. cz: A máte v záloze varianty pro případ, že se se Švédy nedohodnete?

Vyhlásíme soutěž, do níž se mohou přihlásit i mnohé jiné země.

A. cz: A mohlo by jít o pronájem, či rovnou koupi? Šlo by o starší, anebo nové letouny?

Zkoušíte to na mě, ale já tyhle vaše otázky nemohu komentovat.

A. cz: Dokdy můžete jednat, abyste v případě nedohody stihli vyhlásit soutěž na stíhačky?

Nemáme časovou hranici. Jasné snad ale je, že jednání nemohou pokračovat do nekonečna.

A. cz: Ať už si pořídíme jakékoliv stíhačky, budeme je i nadále vysílat k ochraně Pobaltí?

Pobaltské země vstupovaly do NATO s tím, že nebudou mít vlastní stíhačky a že se o ochranu vzdušného prostoru postarají jejich spojenci. A k nim patříme i my.

S generály se znám

A. cz: S jakými prioritami jste - kromě pořízení stíhaček - na obranu přišel?

Česko má bezpečnostní i obrannou strategii,... má i rozumnou stabilitu obranného rozpočtu, který by se neměl v příštích třech letech snižovat (roční výdaje na armádu činí 42, 5 miliard korun - pozn. red.)... Schází nám pouze výhled na delší časové období - do roku 2025 až 2030. A ten by měl zajistit, aby se nám při budování obranných schopností nesešel po roce 2020 v jednom roce požadavek na sto dvacet miliard korun. Jde o jakési časové rozvrstvení: tedy jakou výzbroj už musíme koupit, co může ještě nějaký čas počkat a hlavně - jak jsem už říkal - rozvoj armády musí vždy odpovídat možnostem země. Akcentuji proto, že jde o velmi důležitou zásadu.

A. cz: Respektují vás generálové jako odborníka, jenž se bezpečnostním otázkám dlouhodobě věnuje, anebo vás přehlížejí jako obrýleného úředníka z ministerstva zahraničí?

U veřejnosti nejsem známý. Rozhodně to ale neplatí pro vojáky. S mnohými generály se setkávám už mnoho let. Například ještě z období, kdy jsem před patnácti lety působil poměrně dlouho na české misi při NATO. A stejně tak to platí i pro mé působení ve Washingtonu anebo v Moskvě. Počítám nicméně s tím, že v nové funkci musím vojákům ukázat, že něco umím. A jsem na kolegiální "konfrontaci" s nimi připraven.

A. cz: Spojené státy znervózňuje v posledních letech trend klesajících obranných rozpočtů jejich evropských spojenců. Co se s tím dá dělat?

Podíl na tom má i finanční krize. Evropští spojenci musí přesto připívat ke společné obraně. A jedním z příkladů je rozhodnutí o budování společné jednotky Evropské unie v rámci Visegradské čtyřky. Budovat ji chceme tak, aby byla použitelná i pro NATO. Zároveň si tím hodláme udržet pozici respektovaného člena Severoatlantické aliance.