Praha - Odchod Václava Klause z Pražského hradu výrazně změní vnější tvář Česka.

Současná hlava státu v zahraniční politice zastává neotřesitelné názory, které jsou mnohdy v rozporu s vládní diplomacií. Vyhraněné postoje má například k Evropské unii, což ovlivňuje image a pozici Prahy v tomto klíčovém mezinárodním klubu.

Adepti na hlavu státu, kteří v úterý diskutovali na půdě Asociaice pro mezinárodní otázky, ale v této věci slibují změnu. Vstřícnější postoj k Evropské unii vyjádřili oba favorité prezdientského klání  Jan Fischer a Miloš Zeman, ale i kandidát ČSSD Jiří Dienstbier. Obezřetný postoj k EU naopak vyjádřil Přemysl Sobotka z ODS.

"Evropský projekt má smysl a máme se jí aktivně účastnit. Východiskem je pružná integrace. Shodněme se na integračním jádru," uvedl například Fischer.

Podle Zemana neohrožuje EU českou suverenitu. "Sdílená suverenita je také suverenita. Má-li ČR možnost podílet se na suverenitě EU, tak je to dar, který platíme tím, že ztrácíme národní suverenitu. Jsem pro to, aby evropský integrační proces byl doveden do fáze federace. Jsem ale proti tomu, aby pokračoval dále směrem k centralizovanému superstátu," uvedl ex-premiér.

Kromě Evropské unie diskutovali kandidáti na Hrad také o vztahu Česka k Číně a jak má Praha propojovat ekonomické zájmy s obhajobou lidských práv. Další klíčovou otázkou byl Blízký východ, konkrétně vztah k Izraeli a obavy z iránské jaderné zbraně.

Vzhledem k tomu, že debata probíhala v době, kdy USA volí prezidenta, padaly tipy, jak volba šéfa Bílého domu dopadne. Kromě Přemysla Sobotky všichni kandidáti "fandí" spíš současnému prezidentovi Baracku Obamovi.

Nemůžeme rezignovat na obchod, ani na hodnoty které k nám patří. Nemyslím, že když se vyjádříme k lidským právům, tak přijdeme o obchodní příležitosti. K zásadním nespravedlnostem bychom mlčet neměli. (Jiří Dienstbier k Číně a lidským právům)

Nic není black and white. Ten příběh není o tom lidská práva nebo byznys. Když mluvíme o vybilancované politice, tak se do toho musí vejít oboje. Jestli jsou hodnoty amputovány z politiky, tak to přestává být racionální politika. Někam civilizačně patříme, tam patří i starost o lidská práva. Vyvarovat se máme siláckých výroků z obou stran. Tam počítám i výroky premiéra o podpoře Pussy Riot a Dalajlámy. (Jan Fischer k Číně a lidským právům)

Mám zkušenosti, že pokud je otázka lidských práv předmětem interních jednání, reagují Číňané vstřícně. Ale když vydáte silácké prohlášení z českého teritoria, které může být vykládáno jako poučování druhých, pak alergická reakce je pochopitelná. Není dobré být papežštější než papež, protože bychom působili směšně. (Miloš Zeman ke vztahům s Čínou)

Status nečlenského země OSN Palestině jednoduše ne. Důvod je ten, že jestliže Hamás používá teroristické praktiky směrem k Izraeli, tak není možné toto území uznat. (Přemysl Sobotka)

K Izraeli máme tradičně dobrý vztah, ale i Palestinci mají svá práva, která by měla být garantovaná. Aby oba tyto státy mohly fungovat vedle sebe. Status nečlenské země OSN pro Palestinu spíše ano. (Jiří Dienstbier)

Sdílená suverenita je také suverenita. Má-li ČR možnost podílet se na suverenitě EU, tak je to dar, který platíme tím, že ztrácíme národní suverenitu. Která ovšem v případě malého státu, nemá zase tak dramatickou roli. Jsem po to, aby evropský integrační proces byl doveden do fáze federace. Jsem ale proti tomu, aby pokračoval dále směrem k centralizovanému superstátu. (Miloš Zeman)

Buď federace, nebo rozpad? Tak to není. Federace a konfederace to není můj svět, není to způsob řešení. Nemáme vybudovanou evropskou identitu. Nejsme USA. Rozpad EU ale určitě také ne. Evropský projekt má smysl a máme se jí aktivně účastnit. Východiskem je pružná integrace. Shodněme se na integračním jádru. (Jan Fischer)

Naše faktická suverenita je větší, když jsme platným členem EU. Jako středně velký až malý stát naše faktická suverenita jako solitéra by nebyla žádná. Rozvolnění EU je absurdní, logika evropské integrace velí pokračovat. Buď budeme spolupracovat, nebo se vrátíme ke konfliktnímu řešení. Směřujeme asi k federaci, i když je to hodně široký pojem. (Jiří Dienstbier)

Jsme součástí EU, dobrovolně jsme do ní vstoupili, ale bohužel EU se výrazně mění, opouští základní principy, nastupuje syndrom dramatických regulací. Vraťme to k půdorysu. Centralizace, která se v tuto chvíli objevuje, mi nepřijde jako nejlepší řešení. (Přemysl Sobotka)

Irán představuje hrozbu a bezpečnostní riziko. Je tu jeden aspekt, o kterém se nemluví, může to povzbuzovat další země v arabském regionu, například Egypt. To by pak mohla být rozbuška. Nicméně domnívám se, že nebyly vyčerpány diplomatické a politického řešení. Vojenské řešení je to poslední a vyžaduje plán B, který například chyběl v případě Libye. (Jan Fischer)

Patřím k ultrajestřábům, a to dlouhodobě. Zvlášť v rukou náboženských šílenců může i jediná atomová zbraň jako zbraň posledního soudu působit velice nebezpečně. Jsem pro to, aby se vyzkoušely všechny možnosti diplomatického řešení, pokud by se ale ukázalo, že iránská jaderná zbraň dospěla do posledního vývojového stádia, že Irán odmítá mezinárodní spolupráci, pak bych i preventivní vojenský zásah nevylučoval. (Miloš Zeman)

Prezidentští kandidáti tipují výsledek amerických voleb, které v těchto hodinách probíhají na druhé straně Atlantiku. Všichni spíkři - až na Přemysla Sobotku - fandí spíš současnému šéfovi Bílého domu Baracku Obamovi.

Prezident by neměl poškozovat pověst ČR tím, že se dostává do permanentního konfliktu s vládou nebo parlamentem. Začal bych tím, že národním zájmem je nejen být v hlavním proudu a v hlavním jádru EU a nikoli na její periferii, ale podílet se i na konkrétních projektech. Důležitá je reálná ekonomická diplomacie. (Miloš Zeman)

Prezident má moderovat debatu napříč politickým spektrem. Zásadní shoda by neměla být jen mezi prezidentem, vládou, ale i s opozicí. ČR navenek mluví několika hlasy, pak se těžko prosazují národní zájmy. Největší hrozba je dostat se na periferii evropské integrace. (Jiří Dienstbier)

Preferuji bilaterální jednání, až poté vícenárodní. Lidská práva jsou neopomenutelná, ale musíme mít na paměti, že bude-li dobrá ekonomika v ČR, tak může být dobrá ekonomika i v krizi, která zasahuje evropský prostor. (Přemysl Sobotka)

Prezident reprezentuje svou zemi a výrazně se podílí na vytváření značky toho, co lidé o zemi usuzují. Prezident se musí podílet na vytváření konceptu, hájit národní zájmy, ale činit to koordinovaně s ministerstvem zahraničí a premiérem. Nesmí existovat žádná hradní politika, hlas ČR musí znít jedním hlasem. (Jan Fischer)