Kalousek šetří, kde nemá. Na vzdělání a dopravě

Petr Holub
6. 11. 2012 6:00
Podle vládní rady NERV jsou tyto dvě oblasti klíčové pro úspěch v globální konkurenci
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Podporu vzdělání a dopravních sítí označila vládní rada NERV za dva hlavní předpoklady, aby Česká republika uspěla v globální konkurenci. Ministr financí Miroslav Kalousek dnes navrhuje zachránit státní rozpočet tím, že ušetří na školách a na stavbě silnic a železnic.

Ministr žádá v novém návrhu rozpočtu výdajové škrty, které by nahradily výpadek očekávaných příjmů z daňového balíčku. Ten hrozí zablokovat rebelové z ODS.

Namísto vyšší sazby daně z přidané hodnoty a dalších daňových úprav se proto škrtne 19 miliard na dopravních investicích a 5,5 miliardy pro školství. Tím bude zajištěna většina potřebných úspor.

O další tři miliardy přijdou ministerstvo zemědělství i ministerstvo průmyslu, dvě a půl miliardy musí na službách pro zdravotně a sociálně postižené ušetřit ministerstvo práce. Přes miliardu škrtů se už dostalo jen ministerstvo vnitra a v ostatních resortech budou chybět pouze stamiliony.

Kalouskovy škrty ovšem upravují starší návrh rozpočtu na rok 2013, kde už se výdaje proti letošku zvyšovaly či snižovaly také v řádu miliard. Po započtení změn z prvního se celková bilance významně mění.

Nejlépe je to vidět na investicích do dopravy. V druhém návrhu rozpočtu na příští rok se snížily dopravní výdaje o 19 miliard, první návrh však počítal se zvýšením o sedm miliard. Proti letošku tak výdaje poklesnou "jen" o dvanáct miliard.

Naopak výdaje na školství měly podle prvního návrhu rozpočtu klesnout o pět miliard, ve druhém návrhu se propad zdvojnásobil. Prakticky veškeré úspory tak v příštím roce ponesou oba zmíněné resorty spolu se zemědělci, kde se například skoro likviduje program na obnovu venkova.

Víc na represi

Ze srovnání druhého návrhu rozpočtu na rok 2013 s rozpočtovými výdaji na letošní rok vyplývá, že si na úspory mohou stěžovat ministerstva, která investují, případně poskytují veřejné služby. Spíše spokojeny mohou naopak být úřady, které zabezpečují chod státu.

Výdaje ministerstev financí, spravedlnosti a vnitra totiž přes zásadní škrty v druhém rozpočtovém návrhu vyrostou v roce 2013 dohromady o jeden a půl miliardy.

Relativně slušně dopadly výzkumné instituce. Výdaje Akademie věd, Grantové a Technologické agentury poklesnou celkem o 600 milionů.

Nechte si své miliardy

Nový rozpočtový návrh skrývá paradox. Zrušením daňového balíčku přijde rozpočet na příjmech o 25 miliard, Kalousek ovšem navrhuje výdajové škrty ve výši 41 miliardy.

Vtip je v tom, že ministerstvo financí škrtá ve spoluúčasti, kterou český stát musí poskytnout při evropských projektech. Ministerstva dopravy, průmyslu a zemědělství tedy dohromady ušetří čtyři miliardy, tím však vypadne spolufinancování projektů za 16,5 miliardy. Jejich proplacení se tedy musí odložit.

V rozpočtu se celá operace promítne tím, že příjmy poklesnou o 16,5 miliardy a výdaje o 20,5 miliardy.

Teoreticky je možné odložit také penzijní reformu, která má v prvním roce přijít daňové poplatníky na šest miliard korun. V takovém případě by nebylo nutné evropské investice odkládat, resp. úplně rušit.

Odklad evropských investic do dopravy za 12,5 miliardy přitom koliduje s opačným přístupem u ekologických staveb. Česká republika má největší zpoždění při stavbě vodovodů a kanalizací. Aby nepřišla o peníze slíbené na období 2007-2013, zvyšuje rozpočet ministerstva životního prostředí na spoluúčast u evropských projektů skoro o pět miliard. 

 

Právě se děje

Další zprávy