Češi patří v europarlamentu k nejaktivnějším. Nejvíc mluví Telička, Zdechovský často píše

Jan Singer
8. 8. 2016 5:30
Po Brexitu ovládl debaty v Česku termín Czexit. Ať už ale veřejnost vnímá Evropskou unii jakkoliv, na tvorbě - tolik kritizovaných - plošných zákonů se podílí i jednadvacet českých europoslanců. Už na první pohled je aktivita zákonodárců nerovnoměrná. Zatímco třeba Pavel Telička (hnutí ANO) vystoupil na plenárním zasedání či písemně vysvětlil své hlasování 1409krát, jeho kolega Jan Keller (ČSSD) pouze 21krát. Přesto jsou Češi v celkových statistikách na špici.
Evropský parlament.
Evropský parlament. | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Čeští zástupci v Evropském parlamentu patří po Chorvatech k nejaktivnějším europoslancům. Podle serveru MEPRanking.eu, který činnost evropských politiků podrobně sleduje, předložili Češi v průměru 88 návrhů usnesení. Místo v první desítce obsadilo Česko také v počtu písemných prohlášení, stanovisek předložených stínovým navrhovatelem a zpráv předložených zpravodaji.

V žebříčcích odrážejících individuální aktivitu zhruba posledních dvou let, tedy období nástupu do funkce, se ze 751 europoslanců umístilo šest českých zákonodárců v první stovce.

Statistika aktivit, kterou vypracoval think tank Evropské hodnoty, monitoruje počet vystoupení na plenárním zasedání, návrhy usnesení, písemná prohlášení, parlamentní otázky, zprávy předložené zpravodaji a stanoviska předložená navrhovateli. Podle řady europoslanců však takové statistiky neodráží skutečnou politickou hodnotu a nedokážou postihnout komplexnost jejich práce.

Ve statistikách není například započtena účast na plenárním zasedání nebo vnitrofrakční činnost.

Jednou z monitorovaných aktivit je předkládání návrhů usnesení na plenárním zasedání. V té je nejplodnější poslanec Pavel Telička (ANO), který jich předložil více než dvě stovky.

Statistiku však nebere jako komplexní ukazatel práce europoslance. "Většinu klíčových otázek projednáváme v nejužším vedení frakce. A to žádné statistiky neodrážejí, přesto se tomu musím prioritně věnovat," řekl Telička.

Po Teličkovi nejvíce usnesení návrhů předložili Miroslav Poche (ČSSD) a Dita Charanzová (ANO). Ani jeden návrh na plénu nemají Jan Keller (ČSSD) a Jaromír Kohlíček (KSČM), který je ve funkci teprve od letošního února, kdy nahradil zesnulého eurposlance Miloslava Ransdorfa.

"Kvantitativní údaje nelze brát jako bernou minci politické hodnoty. Europoslanec Keller má zkrátka jiné portfolio. Svolává konference o zaměstnanosti mladých a o zaměstnaneckých právech a odborech," zastal se stranického kolegy Poche.

Za pravdu mu dal i Telička. "Kohlíček je na úplně jiné straně politického spektra, ale v tomto ohledu bych se ho zastal, protože Ransdorfa nahradil teprve nedávno," uvedl padesátiletý europoslanec a dodal, že v parlamentu jsou také poslanci, kteří sice jsou vidět v mediích, ale jinak to není žádná sláva.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je zase šestý nejúspěšnější poslanec v podávání písemných deklarací. "Důležité je obcházet kolegy napříč frakcemi a danou problematiku jim vysvětlit. Rozhodně není moudré všechno nechávat na proslovech a písemných vyjádřeních," řekla mluvčí Zdechovského Jitka Fialová.

Podle Petra Macha, europoslance s třetím nejmenším počtem návrhů, však nemá opozice přílišnou šanci se na plénu prosadit. "Nejsem členem výboru, takže se snažím ovlivnit poslance argumenty na plenárním zasedání," uvedl europoslanec za Svobodné, který má na plénu téměř 600 písemných a ústních vystoupení, ale pouze dva podané návrhy.

"Skepsi Petra Macha trošku chápu, jeho postoj je však alibistický. Kdyby každá menšina rezignovala, tak by opozice i parlamentní demokracie ztratila smysl," reaguje Poche.

Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09) má pro poslance Macha větší pochopení. "Také se snažím hodně vystupovat. Kvůli přerozdělování času mezi frakcemi je však těžké získat slovo. Proto jsem na rozdíl od poslance Macha také autorem deklarací," řekl europoslanec, který má přes 500 písemných a ústních vystoupení na plénu a který podal přes sto návrhů usnesení.

Aktivitu vyplývající ze statistik tak zkresluje i pozice zákonodárce v parlamentu. "Na plénu není takový prostor k diskusi, jako je třeba v Česku. Proto jsou důležité neformální kontakty. Záleží také na názoru a velikosti země, odkud pocházíte," dodal Pospíšil.

Podle MEPRanking.eu nechyběli Pavel Telička a Olga Sehnalová (ČSSD) na žádném plenárním zasedání, nejhorší docházku z Čechů má Jiří Maštálka (KSČM), který nedorazil téměř na každé čtvrté zasedání.  

Ovlivní brexit Českou republiku? A je na místě debata o vystoupení Česka z EU? Debata europoslance Petra Macha a ekonoma Michala Mejstříka. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy