Nehledám silného bratříčka ani sestřičku, tvrdí nový předseda STAN Rakušan

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 13. 4. 2019 12:47
Starostové a nezávislí si zvolili nové vedení, ve kterém vystřídal starosta Kolína Vít Rakušan končícího předsedu Petra Gazdíka. Ten při loučení označil STAN za nejpodceňovanější politickou stranu v zemi s tím, že právě toto hnutí má šanci vyhrát krajské volby v příštím roce a uspět také ve volbách do sněmovny.
Vít Rakušan poté, co byl zvolen novým předsedou Starostů a nezávislých.
Vít Rakušan poté, co byl zvolen novým předsedou Starostů a nezávislých. | Foto: Radek Bartoníček

Delegáti sobotního sněmu v Praze jej zvolili naprostou většinou hlasů - získal 93,9 procenta delegátů. Rakušan byl jediným kandidátem na předsedu. Prvním místopředsedou hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se stal předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský, který získal 93 procent hlasů. Řadovými místopředsedy jsou Petr Gazdík, Věra Kovářová a Radim Sršeň. Gazdíkovi dali delegáti 152 hlasů, Kovářové 129 a Sršňovi 127. 

Nová dvojice v čele STAN, předseda Vít Rakušan a první místopředseda Jan Farský
Nová dvojice v čele STAN, předseda Vít Rakušan a první místopředseda Jan Farský | Foto: Radek Bartoníček

"Chci být v mnoha věcech stejný jako Petr Gazdík," přihlásil se Rakušan jasně ke svému předchůdci hned, jak přišel k řečnickému pultu. Podle něj Gazdík dokázal, že původně malé hnutí proniklo do všech politických vrstev České republiky. "Který projekt vznikl takto zespoda? My jsme vznikli v regionech," upozorňoval Rakušan, který požádal Gazdíka, aby přijal kandidaturu na místopředsedu. "Když máme někoho za zády, nepřemýšlíme, že by nám podrazil nohy. Ale že se o něj můžeme opřít. A o koho bych se měl opírat, než o člověka, který hnutí vybudoval a každého tady zná?" ptal se Rakušan.

Zároveň se vyslovil, podobně jako Gazdík, pro to, aby STAN byl co nejvíce otevřený nezávislým osobnostem. "Musíme být platformou pro osobnosti," řekl Rakušan s tím, že musí jít ale o osobnosti, které jsou proevropského smýšlení a prozápadního směřování.

Naše země nevzkvétá, parafrázoval Rakušan prezidenta Havla

Rakušan mluvil také o tom, jak Česká republika nevzkvétá, čímž připomněl dávná slova prezidenta Václava Havla z jeho prvního novoročního proslovu v lednu 1990.

"Nevyužíváme lidského a ekonomického potenciálu," stěžoval si Rakušan a představil pět inovací pro budoucnost země. "Našim základním tématem je vzdělání. Chceme inovaci vzdělávacího systému. Dnes vychováváme děti pro 20. století, ale ne pro 21. století," tvrdil Rakušan.

Jako další inovaci jmenoval reformu státní správy, kterou označil v některých věcech za zastaralou ještě z doby Rakouska - Uherska. Další reforma se musí podle něj týkat reformy sociálních dávek, chce, aby Česká republika byla zemí pobídek a ne toho, aby lidé čekali na úřadu práce na sociální dávky. Čtvrtá inovace se podle STAN musí týkat ochrany životního prostředí a pátá reformy daňového systému, včetně mnohem větší podpory vědy a výzkumu.

Nový předseda STAN Vít Rakušan dostal od předchůdce Petra Gazdíka stan se slovy, aby ho "nepošpinil".
Nový předseda STAN Vít Rakušan dostal od předchůdce Petra Gazdíka stan se slovy, aby ho "nepošpinil". | Foto: Radek Bartoníček

Rakušan během svého kandidátského projevu několikrát velmi ostře krktizoval nynější vládu Andreje Babiše. "Podívejme se, jakou personální nouzí tato vláda trpí. Nefunguje řízení státu jako firmy," prohlásil Rakušan s tím, že STAN podle něj takové osobnosti má. Vzápětí jmenovat řadu lidí, spojených se STAN, kteří by mohli pracovat ve vládě. "Musíme usilovat o to, abychom byli příští vládní silou, která bude hájit liberální směřování země a bude se zabývat reálnými problémy lidí," avizoval Rakušan, podle kterého by měl mít STAN příštího předsedu Senátu.  

"Pokud jde o krajské volby, musíme mít ambice je vyhrát. Nominujme to nejlepší, co v našem hnutí máme. A nebojme se spolupracovat v krajích s jinými hnutími," vyzval Rakušan.

Pokud jde o možné partnery pro krajské či parlamentní volby, Rakušan řekl, že se nebrání tomu, aby bylo hnutí "podvozkem třeba i pro nějaký širší projekt pro volby do Poslanecké sněmovny". Zároveň ale velmi důrazně tvrdil, že chce budovat samostatný STAN. "Nekandiduji proto, abych hledal silného bratříčka, nebo sestřičku či sestřenici. Já přicházím proto, že chci budovat silné a autentické hnutí STAN. Já chci vybudovat hnutí, které nemá žádný strach a obavu ze samostatné existence. Hnutí, které může být v určité fázi atraktivní pro jiné, ale hnutí, které může klidně existovat i samo," avizoval přítomným.

Zvolení Rakušana si velmi pochvaloval Gazdík, který se během sněmu pohybuje velmi často právě vedle Rakušana. "My jsme s Vítkem kamarádi, určitě si budeme rozumět i nadále," sdělil Aktuálně.cz o svém vztahu k Vítu Rakušanovi. Když Gazdík následně mluvil u mikrofonu ke všem přítomným, jednoznačně Rakušana podpořil a několikrát opakoval, že věří v úspěchy STAN v krajských a parlamentních volbách. 

Gazdíkovi měl mandát ve vedení Starostů původně skončit až v roce 2020, celostátní výbor STAN ale na Gazdíkův návrh v polovině prosince rozhodl, že už letošní sněm bude volební. Gazdík již dříve řekl, že hnutí, které založil, potřebuje nový impulz.

Gazdík stojí v čele STAN od roku 2009. Funkce předsedy se už jednou vzdal a v březnu 2014 STAN převzal liberecký hejtman Martin Půta. V listopadu stejného roku ale Půta z funkce odešel kvůli podezření z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci a Gazdík jako místopředseda vedení Starostů znovu převzal, později byl opětovně zvolen předsedou. Rakušan o něm prohlásil, že hnutí vedl dobře a uspěl. "V mých očích zcela jistě obstál," uvedl.

STAN získal v roce 2017 v posledních sněmovních volbách 5,18 procenta hlasů a šest mandátů. V senátních volbách v roce 2016 i 2018 uspělo po šesti kandidátech Starostů, v horní komoře tak má hnutí s 18 členy nejsilnější klub spolu s ODS, jejíž klub má rovněž 18 členů. V komunálních volbách v roce 2018 se hnutí prosadilo do řady zastupitelstev včetně Prahy, celkově získalo 2601 zastupitelů.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy