Jourová: Mohu získat silné portfolio. Babišův údajný střet zájmů by mi neměl uškodit

Radek Dragoun Radek Dragoun
27. 8. 2019 6:30
Až úplně poslední možný den potvrdila vláda oficiálně jméno nominandky na českou eurokomisařku. Věra Jourová se tak může stát vůbec prvním Čechem, který bude v Evropské komisi dvě funkční období. Nyní se bude připravovat na takzvané grilování v Evropském parlamentu. Jourová v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že si nemyslí, že by ji podezření premiéra Andreje Babiše ze střetu zájmů mohlo poškodit, neboť již prokázala, že je nezávislá a nestranná.
Česká eurokomisařka Věra Jourová
Česká eurokomisařka Věra Jourová | Foto: Lukáš Bíba

Situace okolo českého eurokomisaře byla dlouho nejistá. Ještě před měsícem jsme nevěděli, a asi ani vy ne, jestli eurokomisařkou budete vy, nebo někdo jiný. Byla jste z toho nervózní?

Samozřejmě jsem byla nervózní, to nebudu vůbec zakrývat. Nebylo to jen o tom, co budu dělat dál, což jsem brala spíše jako pozitivní vstupenku k něčemu novému, ale zároveň je fakt, že žiji v nějakém režimu, mám svůj tým, takže by se to týkalo i poměrně velkého množství lidí. Byly to takové zneklidňující zprávy, ale víceméně jsem v tom hledala pozitivní prvek. A to by byl návrat domů, být více s rodinou, dělat nové věci, to mi samozřejmě také běželo hlavou. 

Mluvilo se o tom a koneckonců to říkal i premiér Andrej Babiš, že druhou adeptkou je Dita Charanzová. Co podle vás rozhodlo, že se vláda rozhodla pro vás?

To nevím, to není otázka na mě. Dita Charanzová je velice schopná diplomatka, europoslankyně, která tam za pět let udělala spoustu dobré práce a nepochybně je kvalifikovaná i pro práci komisaře. Myslím si, že objektivní faktor byl ten, že když komisař opakuje mandát, tak má našlápnuto na silnější pozici. Je to známější osoba, rozumí tomu tam, nějaké svědectví o sobě už vydal a dá se říct, že jeho síť kontaktů zvyšuje vliv, jaké mu přidělí portfolio. To se teď uvidí, jestli se to projeví v praxi. 

Když nakonec nabídka přišla, zvažovala jste to alespoň chvíli, nebo jste byla hned rozhodnutá, že to přijmete?

S panem premiérem jsme se o tom bavili loni v květnu, takže věc žila tak trošku svým životem a tak trošku jsem s tím počítala. Ale jak říkám, já jsem počítala i s variantou, že bych skončila a dělala něco jiného. Nebylo to prostě ze dne na den, probírali jsme to dlouhodobě.

Ale v hlavě jste neměla, že jedno funkční období stačí?

To jsem v hlavě měla asi tak první půlku mandátu. Začátek byl hodně náročný, než jsem se sžila s prostředím a portfoliem, tak pro mě bylo nepředstavitelné tam být tak dlouho. Ale je pravda, že se dá zvyknout skoro na všechno, takže v druhé polovině mandátu to pro mě už nebylo tak nepředstavitelné. 

Dnes (rozhovor vznikl v pondělí po jednání vlády, pozn. red.) je poslední termín, dokdy se musí Evropské komisi dát jméno. Česko tak učiní až poslední den. Někteří tvrdí, že to je chyba české vlády a že se tím snižuje šance, abyste získala nějaké zajímavé portfolio kvůli tomu, že Česko nemělo prostor příliš vyjednávat, zatímco jiné státy měly svá jména známá. Myslíte si, že vám tohle uškodí?

Ne, myslím si, že to neuškodí. Nakonec ještě nezněla finální nominace od Itálie a Francie, takže to, že je to nejzazší termín, nevadí. Koneckonců předběžná myšlenka mé nominace už byla v oficiální nebo polooficiální debatě mezi panem premiérem a paní von der Leyenovou. Nakonec i já s ní měla neformální schůzku asi před deseti dny, takže se už o tom vědělo. 

Teď se budete chystat na slyšení před Evropským parlamentem, který jednotlivé komisaře schvaluje. A nejde o formalitu, už se několikrát stalo, že poslanci některé kandidáty odmítli. Opozice v této souvislosti připomíná podezření ze střetu zájmů premiéra Babiše. Vy jste před poslanci v českém evropském výboru prohlásila, že byste považovala za urážku, kdybyste kvůli tomu byla nějakým způsobem handicapovaná, protože se cítíte jako nezávislá. Přesto se ale asi dá očekávat, že tam na to přijde řeč.

Budu na to odpovídat stejně. Já dostala nominaci od vlády, která byla zvolená v demokratických volbách. Nominaci komunikuje premiér vlády. Po pěti letech jsem si velmi dobře vědomá parametrů práce komisaře, profesionálních i etických. A tam patří naprosto jasně nezávislost a nestrannost.

Myslím, že jsem během pěti let prokázala, že se dokážu dostat do neutrální pozice a setrvat v ní. Jestli mě někdo bude podezírat, že se od prvního dne nového mandátu začnu chovat jinak, tak bych to považovala za zbytečné podceňování. Já jsem řekla slovo urážka, skoro bych ho ráda zopakovala. A jsem připravená takto odpovídat. 

Předpokládáte, že to může mít vliv na to, jestli vás podpořit, nebo ne?

Všechno, co řeknu, bude mít na rozhodování poslanců vliv. 

Může mít premiérův střet zájmů vliv na to, jaké portfolio dostanete? Někteří tvrdí, že portfolio, které se týká například rozdělování dotací, kvůli tomu nedostanete. 

Pokud platí, že ke mně bude dostatečná důvěra, že tu práci budu vykonávat nezávisle a nestranně, pak platí i to, že by tyto aspekty neměly být na překážku. A dovolím si znovu připomenout, že audit není hotová věc. Teď je na řadě česká strana, aby odpověděla. Myslím, že se všeobecně ví, že to není uzavřená záležitost. 

Vy i premiér jste už několikrát říkala, jaké portfolia budou vaší prioritou. Jaké si dáváte šance, že například vámi preferovanou digitální agendu či vnitřní trh dostanete?

Dělám si šance na to, že to bude silné portfolio. Někdy je tendence i v médiích porovnávat, jestli to bude silnější než to, co dělám teď. Musím říct, že tohle portfolio bylo opravdu silné. Ale bylo to tím, že existuje přísloví, že velcí muži rostou s velkými činy nebo úkoly či problémy, tak možná se to vztahuje i na ženy.

Já jsem během pěti let čelila věcem, které tady předtím nebyly, jako Dieselgate, masivní hackerské útoky, které vyžadovaly lepší zabezpečení soukromých dat, masivní nabourání se do soukromí ze strany IT byznysu, masivní šizení lidí při nákupech on-line, samozřejmě teroristické útoky, kdy já - zodpovědná za trestní právo - jsem musela rychle reagovat řadou opatření, abychom byli v Evropě bezpečnější. 

Tahle velká nebezpečí, velké problémy, které tady předtím nebyly, mě mnohdy stavěly před velice těžká rozhodování, ale zároveň to z toho portfolia udělalo to zajímavé, to kreativní. A já jsem spíše developerka než údržbářka, když to tak řeknu. Mě údržba nebaví, já musím vymýšlet nové věci. 

To vypadá, že vás teď čeká klidnější portfolio.

Budu se s tím muset vypořádat. Pokud mám udržovat něco, co dobře funguje, a nezlepšovat to za každou cenu, protože já mám někde v hlavě heslo "nezlepšuj, co funguje", tak to budu taky dělat ráda. Ale spíše se cítím na to flexibilně reagovat na nové věci, a proto mě tak láká digitální agenda, se kterou souvisí umělá inteligence, všechny technologické vychytávky, které nám zasahují úplně do všeho, čím procházíme, včetně toho, že něco dýcháme, něco se učíme a nějak pracujeme. Pro mě jako člověka, který studoval humanitní vědy a otázky společnosti, je to fascinující doba, ve které mají technologie vliv. A mají mít pozitivní vliv, a ne negativní. A to je úkol pro nás, kteří rozhodujeme třeba o regulaci.

Co bude rozhodovat o tom, kdo dostane třeba digitální agendu?

Rozhodne to paní budoucí předsedkyně s přihlédnutím k různým aspektům. Já si pořád myslím, že po mandátu, kdy jsem měla na starost oblast ochrany osobních údajů, která ze mě udělala takového klíčníka k digitální agendě, protože hodně věcí se řešilo prismatem ochrany soukromí jako základního lidského práva, tak bych k tomu mohla mít dobře nakročeno. Ale mohou rozhodnout jiné aspekty, uvidíme. Já teď budu muset vyčkat, co se třeba dozvím ve středu. 

Bylo by pro vás zklamání, kdybyste nedostala jednu z oblastí, o které mluvíte?

Já jsem byla otevřená v tom, že bylo pro mě zklamání, že jsem minule nedostala regionální politiku. A čas ukázal, že jsem se mýlila. Já s pokorou přijmu, co mi bude přiděleno, a budu to dělat s odpovědností. 

Na českém sněmovním výboru bylo zřejmé, že nová předsedkyně nemá úplně podporu zdejších poslanců, koneckonců i v europarlamentu to bylo těsné. Co od ní očekáváte vy? Jaká bude předsedkyně? 

Bude to poprvé, co mi bude šéfovat žena. 

Jako vůbec, nebo jenom v politice?

Ano, vůbec, což je v mém pokročilém věku vypovídající o něčem možná neblahém. Poprvé a naposledy mi žena šéfovala, když jsem ve svých 19 letech pracovala v cukrárně. To si myslím, že už se nepočítá.

Ale přála bych si, aby nová komise byla uměřená, co se týče regulace. Abychom opravdu dokázali odfiltrovat věci, které nepatří do evropské regulace, které si mají a mohou řešit státy, a abychom opravdu řešili vrstvu, kde je potřeba mít společné evropské řešení.

Někteří čeští poslanci se skepsí hleděli na její prohlášení o Evropě jako "prvním klimaticky neutrálním kontinentu". Nakonec i premiér Babiš se na evropském výboru ohradil, když o tom slyšel, s tím, že tu jsou i jiní znečišťovatelé než Evropa. Bude klima jedno z hlavních témat Evropské komise?

Bude to jedno z hlavních témat. Je před námi velký kus práce směrem dovnitř Evropy, ale i vně Evropy. Pokud bychom byli papežštější než papež a dávali bychom si vysoké cíle, které by byly třeba na úkor ekonomiky a zbytek světa by nereagoval, tak rozumím kritikům, že by to byla příliš drahá oběť. Tohle se nesmí stát. 

Budeme hledat řešení, které bude technologicky proveditelné. Na technologiích bude dost záležet. Jestli se dnes díváme na rok 2050 prizmatem dnešních technologií, tak je to křivé zrcadlo. Ono to někam půjde. Technologie se budou vyvíjet. A dneska máme v ruce to, aby se vyvíjely klimaticky příznivým směrem. To můžeme a musíme ovlivňovat.

Takže budeme hledat řešení technologicky proveditelné, ekonomicky únosné a politicky průchozí. A o tom se teď minimálně další rok nebo dva povede velmi vášnivá debata. Ale komise pravděpodobně vykopne návrh poměrně brzo, protože paní budoucí předsedkyně to slíbila parlamentu.

Když se to řešilo na evropském výboru, tak padla řeč také na to, že bychom se měli uskromnit. Je politicky průchozí tvrdit lidem, že se musí v zájmu ochrany životního prostředí uskromnit?

To je velice dobrá otázka. My jsme takové debaty vedli mockrát ve spotřebitelské politice. Shodli jsme se, že ochota lidí dělat něco jinak a šetrněji, nepřijde ze dne na den. Bude to chtít vysvětlovat a přesvědčovat je. Dneska to vidím u mladých lidí. Oni mají starost o to, v jakém klimatu budou žít za 20 nebo 30 let. Naprosto tomu rozumím. A ti už dnes hlásí, že jsou ochotni změnit některé návyky. 

Já jsem politiku nikdy nehnala za každou cenu směrem k větší spotřebě. Naopak jsme kladli důraz na oběhovou ekonomiku, kdy se mají využívat věci naplno a neplýtvat. Moje první reakce na bouřlivou kritiku zpoplatnění plastových tašek byla taková, že já chodím nakupovat se síťovkou a nedělá mi to žádnou újmu. Jen nad tím musím trošku přemýšlet a pamatovat si to. Samozřejmě nákupy se síťovkou nám klima nezlepší, ale musíme hrát více na strunu toho, že lidé budou chtít i pro své děti a vnuky lepší prostředí a únosné klima.

Jakým směrem by měl Brusel jít, aby to lidé vzali? 

To bude otázka jednotlivých kroků. Nakonec zákaz některých jednorázových plastových výrobků k mému milému překvapení vzali lidé poměrně dobře, když vidí obrázky želvy s propíchnutým čumákem nebo zaneřáděné moře. Myslím, že to lidi zajímá, jsou ochotni pro to něco udělat a uskromnit se v takových věcech. Samozřejmě jedna věc je chování spotřebitelů a druhá věc je chování průmyslových korporací. 

Ještě jedno téma, co vzbudilo v projevu nové předsedkyně velké emoce. A to je minimální mzda. Dokážete si představit, že v Evropě bude nějaká jednotná minimální mzda? A teď nemyslím, že půjde o stejnou částku ve všech zemích, ale například ve formě určitého procenta podle průměrné mzdy v jednotlivých zemích. Myslíte, že to bude průchozí? 

I tady čekám debatu, která může vyústit ke kompromisu, který bude vyhovovat všem. Já jsem to pochopila tak, že by především měla nějaká minimální mzda být ve všech státech, protože teď je několik států, kde nic takového neexistuje. Myslím si, že Evropa se bude nutně snažit o společná řešení i v sociální oblasti, protože neřešení sociální oblasti v několika zemích působí celoevropské problémy.

Jaké?

To, že se zvyšuje HDP ve všech zemích i díky kohezní politice, je fajn. Je to vlastně dobrý výsledek. Ale to, že se nesnižuje procento chudoby, je špatná zpráva. A vlastně nevidíme doprovodná opatření ze strany řady států, která by zvyšovala životní úroveň a způsobila by, že lidé v dané zemi zůstanou pracovat.

Sice třeba vystudují v zahraničí, ale vrátí se zpátky a budou se podílet na ekonomické prosperitě dané země. Ale nechceme, aby se z východu masivně šířila vnitřní evropská migrace, kterou si vlastně nikdo nepřeje. A když jdete po kořenech věci, tak jeden z důvodů je nedobře nastavená sociální politika.

Předpokládám však, že do sociální politiky si státy nebudou chtít nechat příliš mluvit od Evropské unie. 

O to bude veliký boj, protože budeme uznávat - a teď mluvím za budoucí komisi - linii mezi pravomocí suverénního státu, což třeba já uznávám, že daňové a sociální systémy jsou uzavřené systémy. Zasahování zvenčí musí být velmi přiměřené danému účelu, ale jak říkám, nějaká dohoda by měla nastat.

Budeme se čím dál víc setkávat s problémy, jako je indexace dětských přídavků v Rakousku, což je nespravedlivá věc i vůči českým pracovníkům. (Češi, kteří pracují v Rakousku a děti mají v Česku, dostávají od ledna přídavky na děti a slevy na dani podle životních nákladů v zemi, kde žije dítě, pozn. red.) Dokud se nevyrovnáme s nespravedlnostmi a nevyrovnaností mezi státy, tak nebude v Evropě možné mluvit o celoevropském sociálním smíru. 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Dopravní nehoda dvou kamionů u Ostrovačic na Brněnsku od 06:00 uzavřela dálnici D1 ve směru z Prahy na Brno. Kolize se obešla bez zranění, vyplývá z informací jihomoravské policie a hasičů. Dálnice D1 je zavřená mezi sjezdem 178 u Ostrovačic a exitem 182 u Kývalky. Podle policie bude zřejmě neprůjezdná delší dobu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy