Praha - Prezident Václav Klaus chce, aby Ústavní soud rozhodl o lisabonské smlouvě jasně. Soudci by měli podle prezidenta také sdělit, zda ČR zůstane po ratifikaci dohody o reformě Evropské unie svrchovaným státem.
Klaus to napsal ve vyjádření k návrhu části senátorů na přezkoumání lisabonské smlouvy u Ústavního soudu, které dnes Ústavní soud zveřejnil na svém webu.
Vyzval soud, aby jednoznačně rozhodl, zda ČR "zůstane i po ratifikaci Lisabonské smlouvy svrchovaným, jednotným a demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
Prezident ve svém vyjádření také kritizoval některá zdůvodnění Ústavního soudu v odpovědích na jeho předchozí stížnost.
Nepřijatelná odpověď
K otázce o svrchovanosti ČR soud přišel podle Klause s novou teorií sdílené svrchovanosti, co je prý protimluv. Z odpovědi ÚS podle prezidenta vyplývá, že Česko jako subjekt mezinárodního společenství není plnoprávné a své mezinárodní závazky může beze zbytku dodržovat pouze společně s Evropskou unií.
"To pro mne nebyla a není přijatelná odpověď," napsal prezident. Celé vyjádření si můžete přečíst ZDE.
Vláda Jana Fischera a Hrad jednají podle kancléře prezidenta Jiřího Weigla o tom, jak splnit Klausovu podmínku k podpisu Lisabonské smlouvy, aniž by se smlouva musela znovu ratifikovat.
Jednou z možných variant je například cesta podobná irským zárukám, cituje dnes Weigla agentura ČTK.
"Pan prezident se vyjádřil docela jasně a o možnostech toho, jak tuto věc naplnit, tak o tom se bavíme. Prezident hovořil o tom irském precedentu a tak dále, to je všechno věc těch jednání a nejenom mezi vládou a námi, ale i samozřejmě s Evropskou unií," řekl podle agentury Weigl.
Mluvčí vlády Roman Prorok informaci potvrdil a dodal, že je v zásadě reálná pouze taková cesta, která nepovede ke znovuotevření ratifikace.
Bojím se nároků Němců
Klaus s podpisem smlouvy otálí kvůli tomu, že se prý obává majetkových nároků sudetských Němců. Proto také žádá pro ČR trvalou výjimku z Listiny základních práv EU.
Vláda již dříve naznačila, že je ochotna o Klausově podmínce s partnery v EU jednat. Ovšem zdůrazdnila, že není možné kvůli tomu znovu otevírat ratifikační proces v ostatních členských státech.
Hrad se dosud nevyjádřil k tomu, jakou formu podle něj má výjimka mít. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl pouze uvedl, že Klaus žádá skutečné právní záruky a nespokojí se s vágní deklarací.
O co jde v irských zárukách?
Takzvané irské záruky v Evropské unii vyjednal Irům premiér Brian Cowen. Týkají se oblasti daňové a potratové politiky, zachování vojenské neutrality a vlastního komisaře.
Požadavky Irska šéfové evropských států přijali jako politickou deklaraci. Ta bude právně stvrzena v přístupové smlouvě s Chorvatskem.
Soud zasedne 27. října
V současnosti Lisabon zkoumá Ústavní soud. Ten už má k dispozici všechna vyjádření, která si vyžádal k přezkoumání souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Svá stanoviska zaslali Poslanecká sněmovna, Senát, vláda i prezident Václav Klaus.
Rozhodovat by se mělo 27. října.
Například vláda Jana Fischera ve čtvrtek vydala prohlášení o tom, že Lisabonská smlouva podle vlády české ústavě neodporuje.
