Je Česko svrchovaný stát? ptá se Klaus Ústavního soudu

ČTK Naďa Straková, Markéta Chaloupská, ČTK
16. 10. 2009 20:03
Podle prezidentova kancléře Jiří Weigla není nutné kvůli Klausové podmínce znovu otevírat rafitikaci Lisabonské smlouvy
Václav Klaus
Václav Klaus | Foto: Reuters

Praha - Prezident Václav Klaus chce, aby Ústavní soud rozhodl o lisabonské smlouvě jasně. Soudci by měli podle prezidenta také sdělit, zda ČR zůstane po ratifikaci dohody o reformě Evropské unie svrchovaným státem.

Klaus to napsal ve vyjádření k návrhu části senátorů na přezkoumání lisabonské smlouvy u Ústavního soudu, které dnes Ústavní soud zveřejnil na svém webu.

Vyzval soud, aby jednoznačně rozhodl, zda ČR "zůstane i po ratifikaci Lisabonské smlouvy svrchovaným, jednotným a demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

Prezident ve svém vyjádření také kritizoval některá zdůvodnění Ústavního soudu v odpovědích na jeho předchozí stížnost.

Nepřijatelná odpověď

K otázce o svrchovanosti ČR soud přišel podle Klause s novou teorií sdílené svrchovanosti, co je prý protimluv. Z odpovědi ÚS podle prezidenta vyplývá, že Česko jako subjekt mezinárodního společenství není plnoprávné a své mezinárodní závazky může beze zbytku dodržovat pouze společně s Evropskou unií.

Václav Klaus na dnešní tiskové konferenci.
Václav Klaus na dnešní tiskové konferenci. | Foto: Reuters

"To pro mne nebyla a není přijatelná odpověď," napsal prezident. Celé vyjádření si můžete přečíst ZDE.

Vláda Jana Fischera a Hrad jednají podle kancléře prezidenta Jiřího Weigla o tom, jak splnit Klausovu podmínku k podpisu Lisabonské smlouvy, aniž by se smlouva musela znovu ratifikovat.

Jednou z možných variant je například cesta podobná irským zárukám, cituje dnes Weigla agentura ČTK.

"Pan prezident se vyjádřil docela jasně a o možnostech toho, jak tuto věc naplnit, tak o tom se bavíme. Prezident hovořil o tom irském precedentu a tak dále, to je všechno věc těch jednání a nejenom mezi vládou a námi, ale i samozřejmě s Evropskou unií," řekl podle agentury Weigl.

Mluvčí vlády Roman Prorok informaci potvrdil a dodal, že je v zásadě reálná pouze taková cesta, která nepovede ke znovuotevření ratifikace.

Bojím se nároků Němců

Klaus s podpisem smlouvy otálí kvůli tomu, že se prý obává  majetkových nároků sudetských Němců. Proto také žádá pro ČR trvalou výjimku z Listiny základních práv EU.

Vláda již dříve naznačila, že je ochotna o Klausově podmínce s partnery v EU jednat. Ovšem zdůrazdnila, že není možné kvůli tomu znovu otevírat ratifikační proces v ostatních členských státech.

Hrad se dosud nevyjádřil k tomu, jakou formu podle něj má výjimka mít. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl pouze uvedl, že Klaus žádá skutečné právní záruky a nespokojí se s vágní deklarací.

O co jde v irských zárukách?

Takzvané irské záruky v Evropské unii vyjednal Irům premiér Brian Cowen. Týkají se oblasti daňové a potratové politiky, zachování vojenské neutrality a vlastního komisaře.

Požadavky Irska šéfové evropských států přijali jako politickou deklaraci. Ta bude právně stvrzena v přístupové smlouvě s Chorvatskem.

Soud zasedne 27. října

V současnosti Lisabon zkoumá Ústavní soud. Ten už má k dispozici všechna vyjádření, která si vyžádal k přezkoumání souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem. Svá stanoviska zaslali Poslanecká sněmovna, Senát, vláda i prezident Václav Klaus.

Rozhodovat by se mělo 27. října.

Například vláda Jana Fischera ve čtvrtek vydala prohlášení o tom, že Lisabonská smlouva podle vlády české ústavě neodporuje.



 

 

Právě se děje

před 5 minutami

Schodek rozpočtu se může přiblížit půl bilionu korunám, připustila Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek státního rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila to, že požádá Sněmovnu o další zvýšení schodku. Řekla to ve středu v České televizi. Naposledy Sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku ČR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy