Jak ztratil Pospíšil důvěru, naznačuje dokument z února

Sabina Slonková
28. 6. 2012 6:00
Deník Insider píše, že premiéra rozezlila kontrola spisu, v němž figurovalo jeho jméno
Jiří Pospíšil odchází. Ztratil důvěru. Kvůli utajené kontrole?
Jiří Pospíšil odchází. Ztratil důvěru. Kvůli utajené kontrole? | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Motivem, proč premiér Petr Nečas ztratil důvěru v ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, nemusela být pouze neshoda nad rozpočtem, ale událost, která se stala už letos v únoru.

Informuje o ní deník Insider ve svém středečním vydání.

Podle Insideru si ve zmíněné době Pospíšilův člověk Stanislav Mečl, jehož ministr po odvolaném Vlastimilu Rampulovi pověřil řízením Vrchního státního zastupitelství v Praze, vyžádal na městském státním zastupitelství k prověření spisy politicky citlivých kauz.

Jejich seznam má Insider k dispozici a uvádí, že mezi nimi byl i svazek se spisovou značkou 3 KZN 1439/2011, v němž byl jako podezřelý veden Petr Nečas, premiér.

Dozvuky kauzy Michálek

Šlo o případ Libora Michálka, který před dvěma lety přišel s tvrzením, že na Státním fondu životního prostředí bují politická korupce a tehdejší ministr Pavel Drobil to kryje. Policie pak mimo jiné vyšetřovala, kdo všechno z politiků byl o Michálkových podezřeních informován, případně jak s nimi naložil.

Jedním z prověřovaných politiků byl právě předseda vlády. O tom, že se policie zajímá i o něj, Nečas věděl minimálně už od letošního ledna, kdy o tom psala média.

Že si však Pospíšilův vyslanec na vrchním státním zastupitelství k tomu vyžádá kompletní spis a bude mít detailní informace z vyšetřování, to premiér netušil. O Mečlově aktivitě se podle informací Insideru dozvěděl během února a byl tím velmi rozezlen.

„Nečekal, že by mu Pospíšil takovou věc neřekl," podotkl vysoce důvěryhodný zdroj Insideru, který byl se situací seznámený.

Pospíšilova pozice tehdy byla kvůli „válce státních zástupců" hodně otřesena, právě v únoru navíc prohrál soud o platnost odvolání Vlastimila Rampuly. Premiér proto svého ministra z taktických důvodů odvolávat nechtěl, a Pospíšil tak uhájil své křeslo ještě o čtyři měsíce déle.

Proč si Stanislav Mečl tehdy vyžádal ke kontrole právě ten svazek, který se týkal premiéra Petra Nečase, není dodnes jasné. Sám Mečl to prozradit nechce. „Ze své současné pozice se k tomu nemohu vyjadřovat," uvedl pro Insider.

Co naštvalo premiéra?
Co naštvalo premiéra? | Foto: Reuters

Nic jsem nevěděl

A odvolaný Jiří Pospíšil tvrdí, že o Mečlově „vizitě" nic neví a s premiérem o ní nemluvil.

„Nevím, jaké spisy si vyžádal ke kontrole. Neměl jsem s tím nic společného. Je o mně ostatně známo, že žádnému státnímu zástupci jsem nikdy neříkal, co má dělat," řekl Insideru politik.

Připustil nicméně, že ztráta důvěry v premiérových očích nebyla záležitost posledních dní a debat spojených s rozpočtem resortu.

„Byla to dlouhodobá záležitost, náš pohled na některá témata byl rozdílný. Viz třeba odvolání vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly," dodal Pospíšil.

Premiér nevinen

Petr Nečas byl v kauze Libora Michálka veškerých podezření zbaven. Policie letos v březnu - měsíc po Mečlově kontrole - konstatovala, že premiér žádný trestný čin nespáchal. A státní zástupkyně tento postup stvrdila.

Spis 3 KZN 1439/2011 byl na seznamu 34 svazků, které si Mečl v únoru nechal předložit ke kontrole. Zdůvodnil to „znepokojivými poznatky ohledně postupu" některých žalobců.

Ze seznamu, který má Insider k dispozici, vyplývá, že šlo z 90 procent o politické kauzy. Týkaly se kromě premiéra i dalších čelných politiků, včetně ministrů či poslanců. A také šéfů velkých firem.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy