Hlavní otázka summitu k migraci: Jak může být V4 aktivnější?

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
4. 9. 2015 7:05
Narychlo svolaný summit zemí Visegrádské čtyřky má zejména sjednotit postoje všech čtyř zemí pro nadcházející jednání ministrů zahraničí a vnitra v Bruselu.
Premiéři Visegrádské 4 se budou bavit o tom, jak omezit příliv uprchlíků do Evropy (ilustrační snímek)
Premiéři Visegrádské 4 se budou bavit o tom, jak omezit příliv uprchlíků do Evropy (ilustrační snímek) | Foto: Reuters

Praha – Neustále se zesilující příliv uprchlíků svede v pátek odpoledne do Prahy politické špičky Polska, Maďarska a Slovenska.Velká část migrantů zejména z Blízkého východu totiž do Evropy míří přes Balkán a hlavní tíhu v současné chvíli nese Maďarsko, které na jejich příchod nebylo připraveno.

Jako jedno z opatření proto začalo po své hranici stavět plot, za což si vysloužilo kritiku od některých členů Unie. Navíc odmítá přijímat zpět ty uprchlíky, kteří ze země pokračují dál a jsou zadrženi v jiném státu osmadvacítky.

Na pranýři se ale v posledních dnech a týdnech ocitly i česká, polská a slovenská vláda, kvůli postoji ke kvótám. Země totiž odmítají zavedení klíče, podle něhož by měli být uprchlíci v rámci EU rozdělováni.

Kvůli tomu se dokonce začíná mluvit o rozkolu mezi Východem a Západem. Olej do ohně navíc přilila rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová, podle níž je třeba uvažovat i o tom, jestli by neměl být omezen přísun evropských peněz pro "nesolidární země".

Jaké výsledky tedy lze od summitu očekávat?

Čím může Visegrád přispět k řešení krize?

V prvé řadě by se premiéři čtyř zemí měli na narychlo svolaném summitu Visegrádské skupiny dohodnout na postoji, který budou země zastávat na blížících se jednáních v Bruselu.

Jedním z klíčových bodů, na kterých by se měli předsedové vlád poměrně bez problémů dohodnout, bude otázka, co může Visegrádská čtyřka nabídnout k řešení krize. Česko tak do jednání půjde s tím, že může nabídnout například speciální techniku a její obsluhu, která by maďarským bezpečnostním složkám pomáhala střežit hranici.

"Z pohledu České republiky je určitě na stole navýšení rozvojové pomoci do zemí, odkud uprchlíci jsou nebo odkud přicházejí, abychom tam zkusili stabilizovat situaci," nastínil deníku Aktuálně.cz státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza další možnost, jak by se mohly země Čtyřky aktivněji zapojit.

Česko už na jaře schválilo, že v rámci programu na pomoc uprchlíkům přímo v zahraničí pošle pomoc ve výši 100 milionů korun, v následujících letech pak má být částka ještě vyšší.

Co za to?

Deklarace, která z jednání vzejde, nicméně bude na druhé straně obsahovat i určité požadavky, které by měli ministři vnitra a šéfové diplomacií tlumočit na nadcházejících Radách ministrů, které se uskuteční v půlce září.

"Za nás je nejdůležitější dotáhnout seznam bezpečných zemí," říká Prouza. Právě neshody na podobě seznamu totiž v současné chvíli neumožňují zemím, jako je právě Maďarsko, vracet uprchlíky do zemí, ze kterých přišli.

Kromě toho by čtveřice středoevropských států ráda viděla, aby byly nastaveny jednotné podmínky pro blízkovýchodní státy, do kterých by měly téct peníze z již zmíněné rozvojové pomoci.

"Třetí bod je pro nás tlak na Federicu Mogheriniovou a evropskou diplomacii, aby začala být výrazně aktivnější v OSN při debatě o Sýrii a při snaze získat mandát pro operace u libyjského pobřeží," dodává státní tajemník s tím, že nebude-li Evropa moci účinně zasáhnout proti pašerákům, nebude moci plnit svoje sliby.

Platí ještě Dublin, nebo se změní pravidla?

Úkolem hlavně pro ministry vnitra pak bude pro rozhovory v rámci osmadvacítky debata o takzvaném dublinském nařízení. Na jeho základě by měli být uprchlíci vraceni do zemí, přes něž vstoupili do schengenského prostoru a kde požádali o azyl.

Například Maďarsko však tento systém v poslední době nerespektuje, což působí problémy i českým úřadům. Po uplynutí lhůty jsou totiž běženci propuštěni z detenčních zařízení a míří dál do Německa či Skandinávie.

Na stole tak bude i otázka, zda postupovat podle stávajícího nařízení, nebo naopak dohodu zrevidovat a umožnit tak po registraci přesuny tisíců uprchlíků, kteří zaplnili například budapešťské nádraží Keleti, do Německa. Kancléřka Angela Merkelová totiž vyhlásila, že země nebude vracet uprchlíky ze Sýrie.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Není důvod k panice kvůli koronaviru, tvrdí ministr Vojtěch. Česko neplánuje testovat všechny Čechy vracející se z Itálie

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po schůzce Ústřední epidemiologické komise vyzval, aby lidé k nepropadali panice. "Všechny orgány veřejného zdraví jsou v pohotovosti a jsou připraveny jednat," ubezpečil Vojtěch.

Podle Vojtěcha jsou aktuálně tři problémové země - Írán, Jižní Korea a Itálie.
"To jsou oblasti, kde dochází ke komunitní nákaze," popsal ministr.

Vojtěch připomněl, že se nadále budou testovat na koronavirus pouze lidé s příznaky nemoci, kteří zároveň navštívili jednu z rizikových oblastí. "Nebudeme testovat každého, kdo se objevil v Itálii," řekl Vojtěch. Ministr zároveň vyzval občany vracející se ze zahraničí, aby v následujících 14 dnech sledovali svůj zdravotní stav.

Aktualizováno před 57 minutami

Při požáru budovy ve Štrasburku zahynulo pět lidí, sedm dalších je zraněných

Při požáru obytné budovy ve Štrasburku na severovýchodě Francie zahynulo v noci pět lidí a dalších sedm jich utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní hasiče. Příčina neštěstí zatím není známa, úřady ale nevyloučily závadu na rozvodech elektřiny.

Požár ve čtvrti u hlavního nádraží si vyžádal životy tří mužů ve věku od 30 do 45 let a dvou žen, jedné 25leté a jedné asi 70leté. Podle regionálního listu DNA se podařilo hasičům z budovy dostat 23 lidí bez zranění. Většina z nich našla přístřeší v jedné ze školních tělocvičen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy