Spor o Babišův střet zájmů by měl rozhodnout Evropský soudní dvůr, řekl Havlíček

ČTK ČTK
13. 6. 2021 13:04
Spor o střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) by měl podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) rozhodnout Evropský soudní dvůr. Havlíček to řekl v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News. Rezoluci Evropského parlamentu, který ve čtvrtek většinou hlasů odsoudil Babišův střet zájmů, považuje za politické hlasování.
Karel Havlíček.
Karel Havlíček. | Foto: Jakub Plíhal

Evropská komise zveřejnila v dubnu závěrečnou zprávu auditu, podle které je Babiš ve střetu zájmů. Podle zprávy ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek včetně holdingu Agrofert, a zároveň se podílí na rozdělování dotací EU v ČR. Europoslanci ve čtvrtek vyzvali orgány EU i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro Agrofert. Babiš rezoluci označil za snahu o ovlivnění říjnových sněmovních voleb v Česku.

Právně nezávaznou rezoluci k Babišovu střetu zájmů podpořila jasná většina europoslanců, a to 505. Proti bylo pouze 30 poslanců a hlasování se jich zdrželo 155.

"Je to právně nezávazná rezoluce. Jediný, kdo to může rozsoudit, protože to je poměrně náročná diskuse o tom, jestli to je, nebo není střet zájmů, podle našeho názoru je Evropský soudní dvůr," řekl Havlíček. Podle českých zákonů jednotlivé úřady jednaly správně, zatímco auditní orgán Evropské komise s tím nesouhlasí, dodal.

"Jde o evropské peníze, peníze daňových poplatníků z Evropské unie. Myslím, že ani českým občanům by se nelíbilo, kdyby dotovali byznys premiéra nějaké země," reagovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Podle ní nikdo nezakazuje Babišovi být premiérem nebo vlastnit Agrofert, ani na něj čerpat dotace, nelze to ale zároveň. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že by měly co nejrychleji o záležitosti rozhodnout české soudy.

Video: Babiš se nikdy ničeho nevzdá. Rezoluce je apel, aby to začal brát vážně, říká Polčák

Česku to neprospívá, ale řešit to musíme. Žádný vysoký představitel jiné země takové problémy nemá, říká europoslanec Stanislav Polčák z hnutí STAN. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 26 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy