Gerloch: Ministrem obrany může být i prezidentův člověk

Jan Němec Jan Němec
23. 12. 2013 10:05
Rozhovor s ústavním právníkem o sporech kolem jmenování vlády
Aleš Gerloch: Prezident musí mít jasné důvody, proč nejmenovat.
Aleš Gerloch: Prezident musí mít jasné důvody, proč nejmenovat. | Foto: Vojtěch Marek

Rozhovor - Ačkoli se koalice stále dohaduje na křeslech v nové vládě, blíží se chvíle, kdy bude moci prezident Miloš Zeman naplnit avizované výhrady k předloženým kandidátům.

Prezident řekl, že bude do složení vlády aktivně zasahovat, a jak známo, jako příklad uvedl svůj postoj k případnému návrhu „neodborníka" Martina Stropnického na post ministra obrany.

Podle předního ústavního právníka Aleše Gerlocha však ústava nedává prezidentovi prostor odmítnout ministra jen kvůli odbornosti. "Pokud by na něm (Stropnickém) premiér trval, bylo by legitimní vyvinout tlak na prezidenta," komentuje příklad nastolený prezidentem.

Na druhou stranu ale děkan Právnické fakulty UK přiznává prezidentovi právo vyjádřit se právě k resortu obrany: „Jsou dvě oblasti - zahraniční věci a obrana -, kde má prezident republiky z ústavy určité pravomoci: Zastupuje stát navenek a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Do těchto resortů má silnější ingerenci než jinde a toho se může dovolávat. Může říct: Mám vhodného kandidáta, který se problematikou zabýval a mohl by vyhovovat."

Aktuálně.cz: V článku 68 Ústavy ČR se říká, že prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh ostatní členy vlády. Jak to číst: Prezident může jmenovat, nebo musí jmenovat?

Aleš Gerloch: Samozřejmě to znamená, že musí jmenovat. Prostor pro uvážení je ovšem dán ústavním článkem 70, kde se říká, že člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Tedy nejen předseda vlády, ale i prezident republiky má nejenom právo, ale i povinnost zkoumat, zda jsou splněny tyto podmínky. Tedy nejen že nemusí, ale přímo nesmí jmenovat někoho, kdo má tuto ústavní překážku.

Navíc ale prezident zatím jenom pověřil určitou osobu jednáním o sestavení vlády. Jsme tedy v situaci ještě před tím, než se aplikuje článek 68. Takže když nyní přijde pan Sobotka s určitým seznamem, tak to není ve fázi, kterou ústava předvídá. Je to jen určitá konzultace a prezident republiky mu může k některým osobám uvádět své výhrady. Ale bude ovšem na panu Sobotkovi, aby potom, bude-li jmenován předsedou vlády, seznam dále upravoval, jednal s koaličními partnery.

Bude-li pak ale jmenován premiérem, je to situace jiná, protože už se dostáváme do ústavní roviny - a aplikuje se článek, že předseda vlády navrhuje členy vlády a prezident je povinen je jmenovat, nemá-li k tomu nějaké ústavní nebo zákonné důvody.

Složení vlády dál nejisté.
Složení vlády dál nejisté. | Foto: Ludvík Hradilek

A.cz: Nemůže si pak ale prezident vymyslet jen jakousi záminku, když ústava jasně neříká podmínky? Jinými slovy: Není to pak na libovůli prezidenta?

Úplně ne. Východiskem je už článek 62, který dává prezidentovi pravomoc formovat vládu, protože říká, že jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi. Čili to je komplex pravomocí, které jsou pak blíže rozvedeny v dalších částech ústavy, kde jsou už stanoveny určité limity.

A ohledně jmenování, které nás teď zajímá, nezná ústava žádné zvláštní podmínky. Nestanoví například, že člen vlády musí být občanem ČR, nebo že musí mít určité vzdělání nebo věk.

V tomto smyslu je zřejmé, že člen vlády je spíše politická funkce, že to není funkce odborná, na kterou by se požadovaly např. odborné předpoklady. Je to věcí politických stran, jejichž úlohu ústava výslovně zmiňuje. Formuje-li se tedy vláda politická - což je teď náš případ -, je jasné, že jsou to političtí představitelé stran. Teprve druhořadé je, jestli jsou odborníci v určitém resortu. Takže požadavek odbornosti je skutečně až druhořadý, ne-li třetiřadý.

A.cz: Prezident Miloš Zeman už ale mluvil o Martinu Stropnickém, že nechce druhou Karolínu Peake a že ministrem zahraničí by být mohl, ale ministrem obrany nikoliv, protože na ni není odborníkem. Je toto vůbec prostor pro prezidenta, pokud nemá důvod podle článku 70?

No právě! Článek 70 mu tento prostor nedává. Protože klade jedinou podmínku: Nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce.

A.cz: Takže kdyby premiér trval kupříkladu na Martinu Stropnickém, musel by ho prezident jmenovat?

Určitě ano. S tím, že by to samozřejmě reálně nemusel udělat, ale potom by zde mohl být legitimní tlak předsedy vlády, aby tak učinil. V takové situaci by prezident legitimnímu tlaku asi těžko odolal, protože nebude mít třeba dostatečné argumenty, že třeba dotyčný není dostatečným odborníkem.

Celkem logicky sám prezident republiky není odborníkem v resortech, které by měl posuzovat. Odbornost se týká výkonu odborné funkce, kde je zase někdo schopen to odborně posoudit. Například výběr soudce: Soudce musí být odborník, ústava přímo předpokládá, že musí mít vysokoškolské vzdělání v příslušném oboru. U ministrů ústava žádnou odbornost nepředepisuje a bylo by to také absurdní.

Zeman versus Stropnický: Obrana a
Zeman versus Stropnický: Obrana a | Foto: Vojtěch Marek

A.cz: Miloš Zeman patrně není odborníkem na obranu...

Přesně tak. Ale i kdyby byl třeba profesorem práva, bylo by absurdní, aby se prezident republiky vrhl zrovna třeba na soudce a začal je nějak přezkušovat, protože tomu rozumí. Prezident je vlastně jen supervizorem, má garantovat, že jsou dodrženy ústavní a zákonné podmínky určitého procesu.

Čili např. kauza Rath: Tehdejší prezident (Václav Klaus v roce 2005 - pozn. A.cz), což bylo myslím namístě, řekl, že je David Rath prezidentem České lékařské komory a jako ministr zdravotnictví by byl ve střetu zájmů. Ten sice výslovně není nikde řešen, ale právě na to dopadá článek 70 - tedy jde o činnost, která povahou odporuje výkonu funkce.

A.cz: Zmínil jste, že jsme ve stavu, kdy premiér ještě není jmenován. Může v takové chvíli říct: Nejmenuji vás premiérem, pokud budou ve vládě ti a ti lidé?

Asi to může učinit, ale ve fázi, kdy už je nějaká koaliční dohoda, to má asi jen omezený význam. Ale lze si představit, že bude chtít, aby představitel kanceláře Hradu byl ve vládě zastoupen, bude-li to přijatelné pro předsedu vlády i koalici. Toto může vyjednat.

Připomenu, že za první republiky bylo takovým pravidlem, samozřejmě nepsaným, že ve vládě bude ministrem zahraničních věcí Edvard Beneš. A to se na přání prezidenta Masaryka dodržovalo ve všech vládách, ať byly jakékoliv koalice.

A tady je třeba zdůraznit, že jsou dvě oblasti - zahraniční věci a obrana, kde má prezident republiky z ústavy určité pravomoci: Zastupuje stát navenek a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Do těchto resortů má silnější ingerenci než jinde a toho se může dovolávat.

A.cz: Takže jsme zase u té obrany...

Sám argument, že dotyčný není dostatečný odborník, je problematický. Ale prezident může říct: Mám vhodného kandidáta, který se problematikou zabýval a mohl by vyhovovat. Pokud to akceptuje předseda vlády a dohodnou se na tom koaliční strany, tak to možné je. Mluví se třeba o panu ministru Pickovi, že by mohl zůstat.

A.cz: Nehrozilo by pak, že budeme mít věčného ministra Picka za jakékoli vlády?

No, to by byl ten Edvard Beneš z první republiky.

A.cz: Čekáte, že může dojít až ke kompetenčnímu sporu ohledně jmenování vlády?

Je otázka, jestli je namístě. Kompetenční spor je o tom, zda někdo může vykonávat určitou kompetenci: Pozitivní, když dva orgány tvrdí, že ji mají vykonávat, a negativní, když oba tvrdí, že ji vykonávat nemají. Tady v pravém slova smyslu o kompetenční spor nejde, protože není sporu o tom, že předseda vlády navrhuje a prezident republiky jmenuje. Takže nevedou spor o to, kdo má co dělat.

Gerloch: Brožík a NKÚ je jiná situace.
Gerloch: Brožík a NKÚ je jiná situace. | Foto: Vojtěch Marek

A.cz: Ale jde o spor, zda jedna či druhá strana své kompetence nepřekračuje...

Ano. Pokud je tedy nepřekračuje, protože tady by šlo spíše o nečinnost - pokud by někoho delší dobu nejmenoval. Pokud by se to takto předložilo Ústavnímu soudu, je otázka, jak by se k tomu soud postavil - zda by to vůbec uznal jako kompetenční spor.

Je tu ale i krajní řešení, institut, který ústava nově zná: Hrubé porušení ústavy ze strany prezidenta republiky, které mj. může spočívat právě v nečinnosti.

A.cz: Může prezident argumentovat jako precedentem při jmenování vlády na návrh premiéra situací, kdy Václav Havel odmítl jmenovat v roce 2002 Františka Brožíka viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, jak o tom Aktuálně.cz psalo? Kandidáta na viceprezidenta přitom volí celá Sněmovna...

Společné je na obou případech to, že jde o jmenování prezidentem na návrh jiného orgánu. Tehdejší prezident ale argumentoval tím, že pan Brožík nesplňuje předpoklady řekněme morální, což se nehodí právě pro NKÚ. Čili nešlo o argumentaci odborností nebo výkonem činností nekompatibilních s touto funkcí. A podle mě záleželo na tom, jak se k tomu Poslanecká sněmovna postaví. Ta to tehdy víceméně akceptovala.

Takže pokud by se tato situace brala jako analogická, záviselo by to na tom, jak se k tomu postaví předseda vlády, popřípadě celá vládní koalice. Ústava takovou podmínku nedává, a dokonce bych řekl, že u člena vlády je to v tomto smyslu jiné než u NKÚ. Protože vládu je třeba vnímat jako orgán politický, který odpovídá Poslanecké sněmovně, což znamená, že je závislý na výsledku voleb a že má zprostředkovaně projevovat vůli voličů. Kdežto u NKÚ bychom viděli určitou míru nezávislosti, odbornosti a také vyšší morální kredit, než je běžný standard třeba v politice.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Útok byl plánovaný, motivy střelce z kalifornské školy ale vyšetřovatelé stále neznají

Kalifornští vyšetřovatelé se marně snaží najít motivy čtvrtečního útoku šestnáctiletého střelce na střední škole v kalifornském městě Santa Clarita, kde zabil dva spolužáky a další tři zranil. Podle šerifa okresu Los Angeles byl útok očividně plánovaný, jeho důvod ale zatím policie nezná.

Chlapec, podle učitelů klidný a tichý, přišel ve čtvrtek ráno do školy a na nádvoří z batohu vytáhl pušku. Pak začal střílet, sice metodicky, ale bez zjevného cíle. Policisté se nedomnívají, že by měl s oběťmi své střelby cokoli společného. Zásobník vyprázdnil během čtvrt minuty.

Poslední náboj si nechal pro sebe, ale rána do hlavy nebyla bezprostředně smrtelná. Vrah, jehož jméno policie novinářům nesdělila, leží v nemocnici a jeho stav je podle lékařů kritický. Dvě z jeho přeživších obětí jsou stále v péči lékařů, jeden student byl už z nemocnice propuštěn. Šestnáctileté děvče a čtrnáctiletý chlapec zraněním podlehli.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Salák vychytal střelce Viťazu a má druhé čisté konto v sezoně

Brankář Alexander Salák udržel podruhé v sezoně KHL čisté konto a pomohl hokejistům Dinama Riga k domácí výhře 4:0 nad Viťazem Podolsk. Lotyšský celek se díky tomu v tabulce Bobrovovy divize bodově dotáhl na předposlední Čerepovec.

Na Salákovu branku mířilo 28 střel, bývalý český reprezentant si se všemi poradil. Nulu předtím Salák vychytal v říjnovém utkání s Čeljabinskem, celkově se mu to v základní části Kontinentální ligy povedlo už pojedenadvacáté.

KHL:

Vladivostok - Jokerit Helsinky 3:2 po sam. nájezdech, Kunlun Red Star - Petrohrad 2:3 v prodl., Magnitogorsk - HK Soči 1:0, Dinamo Riga - Viťaz Podolsk 4:0 (čisté konto Salák).

Tabulka:

Východní konference:

Charlamovova divize:

1. Kazaň 27 20 1 1 5 86:45 43
2. Magnitogorsk 28 11 3 5 9 66:61 33
3. Nižněkamsk 29 10 5 3 11 72:70 33
4. Novosibirsk 25 13 1 4 7 53:50 32
5. Jekatěrinburg 25 8 5 2 10 62:65 28
6. Čeljabinsk 29 8 2 2 17 49:74 22

Černyševova divize:

1. Omsk 27 14 2 4 7 69:56 36
2. Ufa 27 12 4 3 8 68:55 35
3. Barys Nur-Sultan 26 11 3 5 7 53:49 33
4. Vladivostok 26 9 6 1 10 59:60 31
5. Kunlun Red Star 27 9 3 3 12 58:65 27
6. Chabarovsk 26 8 1 4 13 42:56 22

Západní konference:

Bobrovova divize:

1. Petrohrad 29 10 6 4 9 70:60 36
2. Dynamo Moskva 27 13 2 3 9 73:63 33
3. Spartak Moskva 28 9 5 4 10 71:72 32
4. Jokerit Helsinky 25 9 4 4 8 67:67 30
5. Čerepovec 28 4 4 6 14 53:76 22
6. Dinamo Riga 28 7 3 2 16 51:86 22

Tarasovova divize:

1. CSKA Moskva 27 16 3 2 6 83:44 40
2. Viťaz Podolsk 27 11 4 5 7 63:57 35
3. Nižnij Novgorod 29 9 6 2 12 81:78 32
4. Jaroslavl 27 11 3 0 13 68:69 28
5. HK Soči 27 8 1 5 13 52:68 23
6. Dinamo Minsk 26 5 3 6 12 64:87 22
Zdroj: ČTK
Další zprávy