Praha - Německý prezident Joachim Gauck se na své první státní návštěvě České republiky poklonil památce obětí nacistického vyhlazení Lidic.
Obec u Kladna navštívil v doprovodu svého českého protějšku Václava Klause. Gauck se stal prvním německým prezidentem, který sem přijel. Položil věnec u hrobu zavražděných lidických mužů společně s lidmi, kteří tragédii přežili. Stejný ceremoniál se uskutečnil u pomníku dětských obětí války, kde věnec společně s Gauckem položil Klaus.
Oba prezidenti se pak setkali s přeživšími masakru, kteří jim vyprávěli o svých osudech. "Myslím, že to cítil srdcem, a reagoval na to velmi citlivými slovy. Řekl, že byl moc rád, že se mohl s Lidickými potkat. Myslím si, že se mu mezi námi líbilo," řekla ČTK starostka Veronika Kellerová.
Podle ředitele lidického památníku Milouše Červencla se s prezidenty setkaly dvě přeživší ženy a osm dětí. Jednou z nich byla Miloslava Kalibová, která při masakru ztratila otce a další tři roky strávila v koncentračním táboře. Německý prezident ji velmi zaujal." Celkem to na něj nějak působilo, měl takový smutný a upřímný výraz v očích (...) byl skutečně takový lidský," řekla novinářům Kalibová.
Gauck je prvním vrcholným představitelem Německa od roku 1988, který zamířil do Lidic, vypálených před sedmdesáti lety za heydrichiády. Před ním tak učinil bývalý německý kancléř Helmut Kohl.
V červnu nový německý prezident poslal Klausovi dopis, v němž ujistil, že si je Německo vědomo historické odpovědnosti za masakry v Lidicích a Ležákách a sdílí bolest nad oběťmi. Klaus jeho gesto ocenil.
Dvaasedmdesátiletý Gauck je prvním prezidentem Spolkové republiky Německo, jenž pochází z někdejší NDR, a rovněž prvním nestraníkem v této funkci. V roce 1989 se podílel na organizování demonstrací proti komunistickému režimu a později se stal dlouholetým zmocněncem pro dokumenty tajné komunistické policie Stasi.
Německá agentura DPA si všímla překvapivě uvolněné atmosféry státní návštěvy. V osobách prezidentů setkali evangelický pastor a profesor ekonomie, přesto si nečekaně dobře rozuměli.
"Chemie mezi oběma staršími pány (Gauck 72, Klaus 71) zjevně fungovala. To není samozřejmé. Češi životopis Gaucka coby bojovníka proti komunismu rádi srovnávají s životem básnického prezidenta Václava Havla, jenž zemřel v prosinci. Pikantní na tom je, že Klaus a Havel byli dlouhá léta vnitropolitickými protivníky," napsala DPA.
Podle agentury si německý prezident a Klaus "rozuměli očividně lépe, než se mnozí obávali". Gauck prý Klause už před čtyřmi měsíci ohromil mimořádným gestem, které bylo v Praze velmi kladně přijato. Gauck tehdy v osobním dopise vyjádřil hluboké pohnutí a stud za nacistický masakr v Lidicích před 70 lety, připomíná DPA.
DPA však také poznamenala, že Gauck a euroskeptik Klaus se dnes nepouštěli do přímého střetu v otázkách evropské politiky.
Prezidenti se poklonili zavražděným lidickým mužům, položili věnce k památníku a neformálně a srdečně pohovořili s přeživšími lidickými ženami a "dětmi".
Prezidenti by měli v Lidicích být asi do 19:00. V plánu mají prohlídky památníku, muzea, položení věnců u společného hrobu lidických mužů a na závěr se chtějí setkat s lidmi, kteří tragédii přežili.
Oba prezidenti dorazili do Lidic. Německý prezident Joachim Gauck uctí památku zavražděných a potká se s těmi, kdo tragédii přežili.
Během předchozího brífinku obou prezidentů došlo i na otázku prodeje Lobkovického paláce do německých rukou. Podle Klause je to "hotovou věcí", obě strany jen musí vyřešit otázku ceny. "Na české straně vláda udělala jistou nabídku a nevidím důvod, proč by tu nabídku měla rušit, takže vidím to jako hotovou věc a všechno je to... otázka ceny," řekl Klaus.
Cena, kterou jsou Němci ochotní za sídlo své ambasády zaplatit, se podle informací německého listu Mitteldeutsche Zeitung pohybuje mezi deseti a 24 miliony eur (250 až 600 milionů korun). Ministerstvo zahraničí ČR podle dřívějších informací už nechalo vyhotovit posudek pro převod státního majetku, který obsahuje i ocenění a tržní odhad hodnoty paláce. Tato částka ale není veřejně známa.
Proti zvažovanému prodeji paláce Německu nebo výměně budovy se už dříve postavili Jiří Lobkowicz z mělnické větve Lobkowiczů či stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek.
Gauck, který sám pochází z někdejšího východního Německa, připomněl události spojené se sídlem německé ambasády i v dnešním projevu na slavnostním obědě s Klausem. "Občané NDR, kteří chtěli vycestovat, přitloukli v Lobkovickém paláci své klíče na jeden ze stromů v zahradě velvyslanectví, protože již nevěřili v budoucnost v NDR. A o něco později pak odzvonily české klíče od bytu při demonstracích v listopadu 1989 konec komunismu ve vaší zemi," poznamenal.
Oba prezidenti odpoledne navštívili německé velvyslanectví v Lobkovickém paláci v Praze.
Pro Berlín má Lobkovický palác i symbolickou hodnotu. Na podzim 1989 na jeho zahradě našlo útočiště asi 4000 uprchlíků z bývalé komunistické NDR. Tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher jim pak po jednání s československou vládou z balkonu velvyslanectví oznámil, že mají volnou cestu na Západ.
Oba prezidenti se domnívají, že minulost je třeba připomínat. Gauck řekl, že on sám se se svojí rodnou zemí usmířil díky tomu, že byla schopna hovořit sebekriticky o minulosti.
Klaus zdůraznil, že k sudetoněmeckému tématu již nebude schopen říct nic nového. Na dotazy médií o možném gestu z české strany Klaus odkázal na Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997.
Německá strana v dokumentu deklarovala odpovědnost Německa za nacistické zločiny a lítost nad utrpením, které bylo způsobeno Čechům. Česká strana vyjádřila lítost nad bezprávím, které způsobilo nevinným lidem poválečné vyhánění i nucené vysídlení sudetských Němců z Československa, vyvlastňování a odnímání občanství.
Dosavadní průběh státní návštěvy ukazuje, že německý prezident Joachim Gauck nechce dnešní návštěvou řešit případná palčivá témata ani prosazovat německý pevný postoj k evropské integraci. Jeho prioritami jsou posílení dobrých česko-německých vztahů a vyjádření respektu obětem lidického masakru.
Jiná historická témata, jako je poválečný odsun německojazyčných obyvatel z Československa, nechtěl Gauck dnes otvírat. Na to bude čas jindy, řekl novinářům po setkání se svým českým protějškem Václavem Klausem.
Ve 14 hodin se měl německý prezident Joachim Gauck vydat na prohlídku katedrály sv. Víta za účasti kardinála Dominika Duky. V nabitém "minutovníku" měl pak na 14:20 plánovanou návštěvu německého velvyslanectví.
Václav Klaus: "Já k tématu česko-německého uspořádání asi těžko můžu říct něco nového, na začátku 90. let jsem se s kancléřem Helmutem Kohlem podílel na textu česko-německé deklarace, tam je vše podstatné. Připomněl bych snad jen paralelu, kterou jsem použil po listopadovém převratu: Auto nemůže jet dopředu bez zpětného zrcátka. Ale zpětné zrcátko nemůže být větší než přední sklo auta, potřebné k tomu, aby se mohlo jet dopředu."
Joachim Gauck: "Dneska je na programu dne pocta českým obětem německých nacistů. Vypořádání se Čechů s událostmi na konci války a po válce je česká debata a já do této debaty nemám právo zasahovat. Není to na pořadu dne."
Joachim Gauck: "Já jsem ekumenický teolog, mám sklon k naivitě. Je to trochu jako zasnění, které pak narazí na realitu. Ale naivita umí dodávat sílu a naději. Václav Klaus je profesor a ekonom, takže má k naivitě úplně jiný postoj," odvětil diplomaticky Gauck. Německý prezident se zastal evropské soudržnosti, ale pochválil Česko, že svou stabilizací k tomu přispívá.
Oba prezidenti se zároveň shodli, že problémy eurozóny jsou vážné a je třeba je seriozně řešit.
Novináře zajímalo, jestli prezident Gauck vysvětloval českému protějšku, že v době současné hospodářské krize je nutné, aby Evropská unie držela při sobě a byla plně integrovaná. Slova se rychle chopil Václav Klaus a řekl: "Myslím, že se natolik respektujeme, že by se nikdo nikoho nesnažil přemlouvat. To bych si já nikdy nedovolil. O Evropské unii a evropských problémech jsme mluvili méně, než byste si mysleli."
"Jsem velmi rád, že se tady setkáváme ve svobodě a v demokracii. Před 23 lety jsem byl utlačovaný občan NDR, vy utlačovaný občan ČSSR. Nyní se tu setkáváme v důležitých funkcích nad důležitými problémy. Jsem také rád, že zazněly obě tyto hymny, dříve tady zaznívaly jiné písně a byli tu jiní Němci, kteří se chovali jinak," uvedl prezident Gauck v narážce na dobu nacistické okupace.
V úvodu brífinku pochválil Gauck Klausovi jeho "bezchybnou němčinu". Poté vyjádřil uspokojení nad tím, že se konečně mohl setkat s Václavem Klausem, s člověkem, jenž se skrývá "za všemi těmi titulky a články" a poznat ho jako osobnost.
Krátce po 11:30 předstoupili prezidenti Klaus a Gauck před novináře. "Naše země nemají mezi sebou vážné problémy. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou nejlepší za poslední desítky let," řekl na úvod prezident Klaus. "Věřím, že tomu dnešní návštěva prezidenta Gaucka dá ještě další impuls," dodal.
"Čím lepší jsou sousedské vztahy, tím lépe pro sudetské Němce," prohlásil europoslanec za bavorskou vládní Křesťanskosociální unii (CSU) Bernd Posselt. Gauck jako bývalý bojovník za občanská práva v někdejší komunistické NDR má podle něj jedinečnou šanci zbavit české politiky strachu z přímých rozhovorů se sudetskými Němci. Dialog s představiteli sudetoněmeckého sdružení česká vláda totiž odmítá.
Návštěvu německého prezidenta Joachima Gaucka v Praze a v Lidicích vyhlíželi s očekáváními také sudetští Němci. Slibují si od ní oživení zanedbaných česko-německých vztahů. Německé tiskové agentuře DAPD to řekl nejvyšší představitel Němců vysídlených po druhé světové válce z tehdejšího Československa Bernd Posselt. V Česku podle něj v posledních letech vznikl dojem, že v Berlíně nemá nikdo o kontakty s Prahou zájem.
Posselt věří, že Gauck dá v České republice jasně najevo, že pro něj jsou česko-německé vztahy důležité. Kritizoval přitom německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho, že si na návštěvy české metropole vždy vyhradil "jen pár hodin". Ani Gauckovi předchůdci podle šéfa sudetských Němců nepovažovali česko-německé vztahy za prioritu.
Posselt doufá, že Gauckova první cesta do České republiky po nástupu do funkce současně přispěje k uvolnění vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci. Od jednodenní návštěvy sice neočekává "vyřešení obtížných otázek", prezident ale podle Posselta může podpořit snahy Bavorska a sudetských Němců o zlepšení sousedských vztahů s Českem.
Nový německý prezident přijel do Prahy v roce 70. výročí vyhlazení Lidic. Gauck poslal letos v červnu při té příležitosti Klausovi dopis. Ujistil ho, že si je Německo vědomo historické odpovědnosti za masakry v Lidicích a Ležákách a sdílí bolest nad oběťmi. Vyjádřil také obdiv nad odvahou československých výsadkářů, kteří v květnu 1942 spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jenž se stal nacistům záminkou ke zlikvidování obou obcí.
Dopis německého prezidenta k vyhlazení Lidic a Ležáků si můžete přečíst zde
V závěru své středeční návštěvy Česka se má Gauck setkat s chartisty a se zástupci občanské společnosti. Schůzka by se měla konat zřejmě na starém ruzyňském letišti. Na setkání by měli dorazit místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) či aktivista Petr Uhl.
Slavnostní uvítací ceremoniál proběhl na prvním nádvoří Pražského hradu. Poté se prezidenti odebrali k soukromému setkání.
Státní návštěva německého prezidenta Joachima Gaucka v České republice začala. Na Pražském hradě ho s vojenskými poctami přivítal jeho český protějšek Václav Klaus.
