Praha - Prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu nezapomněl ani na opětovné rýpnutí do ekologie. Doslova prohlásil: "Rostou také ceny potravin, k čemuž přispívá i to, že je orná půda stále více využívána na produkci takzvaných obnovitelných zdrojů energie."
Krátká věta uprostřed projevu nezarazila jen jeho odvěké protivníky - ekologické organizace. Zpochybňují ji i fakta předložená samotnými zemědělci či energetickými manažery.
"Myslím, že panu prezidentovi dali tentokrát jeho poradci špatné informace. Anebo to, co řekl, spadá do jeho dlouhodobé politiky," reagoval na větu z Klausova projevu například prezident Agrární komory Jan Veleba.
- Čtěte více: Novoroční projev Václava Klause
Nejde o bio, důvodem je Čína
Ekologické Hnutí Duha rovnou spočítalo, že pěstování energetických plodin pro elektrárny a teplárny zabírá jen 0,04 procent české zemědělské půdy.
"Pouze dalších asi osm procent zabírá pěstování řepky, jen část se však používá k výrobě biopaliv, a to dvě procenta. Dohromady jde asi o jednu padesátinu české zemědělské půdy," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
"Cena másla či mléka v obchodech sice vyletěla nahoru ve stejnou dobu, kdy u nás začalo zavádění bionafty, ale nejde zde klást rovnítko jen kvůli časové shodě. Čísla tomu vůbec neodpovídají," dodal Kotecký.
Sdružení připomnělo i nedávný výrok Pavla Švarce, ředitele podniku Čepro. V listopadovém vydání týdeníku Ekonom na otázku, proč potraviny zdražují odpověděl: "Protože se všechno exportuje do Číny, Indie a dalších zemí. Vliv biopaliv na cenu obilí je jen zástupným vysvětlením."
100 tisíc hektarů ladem
Šéf Agrární komory Jan Veleba přitom upozorňuje, že zemědělské půdy v Evropské unii vloni dokonce přibylo.
"Až donedávna bylo deset procent půdy postaveno administrativně mimo zemědělskou produkci. Jenže to se loni změnilo. Takže nejenom že půdy neubylo, naopak jí mírně přibylo," řekl Aktuálně.cz.
V Česku se navíc na spoustě polí už roky nic nepěstuje, půda leží ladem. "Minimálně sto tisíc hektarů se neobdělává, může to být i víc," podotkl Veleba.
Miroslav Šafařík, předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom zase upozorňuje, že rozloha polí s řepkou, z níž se vyrábí bionafta, se už nejspíš blíží svému maximu. "Loni se řepka pěstovala na 290 tisících hektarů. Myslím, že přes 300 tisíc už to nepůjde," řekl Šafařík.
Ohromné prostředky se přitom naopak podle něj vynakládají na zatravňování a zalesňování polí, kde se dříve pěstovalo právě obilí nebo brambory.
Zastal se Klause. Trošku
Ministerstvo zemědělství uvedlo, že ani ono žádnou analýzu či studii o vlivu pěstování biomasy na zdražování potravin nemá.
Šéf resortu Petr Gandalovič se přesto za Klausovo nabádání k opatrnému pěstování biomasy alespoň trochu postavil.
"Vyjádření pana prezidenta chápu v celoevropském, respektive celosvětovém kontextu," řekl Aktuálně.cz Gandalovič, podle něhož jsou české ceny obilovin i mléka ovlivňovány zahraničním trhem.
Gandalovič nicméně připomněl, že v Česku se biopaliva přimíchávají do pohonných hmot jen maximálně do pěti procent. "Takže vliv na ceny potravin z tohoto důvodu je zanedbatelný," přiznal Gandalovič.
"Ambice Evropské unie nahradit vyšší procento energetických zdrojů obnovitelnými, konkrétně dvaceti procenty do roku 2020, však mohou takový tlak na ceny potravin způsobit. Z toho důvodu přistupujeme k dalšímu zvyšování produkce biopaliv opatrně," dodal Gandalovič.
Před masovou výrobou motorových paliv ze zemědělských paliv varují i ekologové z Hnutí Duha. Ti naopak podporují větší využívání energetických plodin v elektrárnách a teplárnách.
