Diplomaté kritizují Zemana. Jeho omluvě za Petříčka se budou Maďaři smát, říká expert

Radek Dragoun Radek Dragoun
30. 11. 2018 14:45
Odborníci i bývalí diplomaté kritizují záměr prezidenta Miloše Zemana omluvit se maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi za rozhodnutí ministra zahraničí Tomáše Petříčka, že Česko nově nebude mít kvůli finančním úsporám v Budapešti ambasádu takzvané nejvyšší politické důležitosti. Ministerstvo zahraničí v pátek zdůraznilo, že jde pouze o administrativní změnu, která jen snižuje platové třídy tamních diplomatů.
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman | Foto: Jakub Plíhal

Ministra zahraničí Tomáše Petříčka podpořil poslanec TOP 09 a jeho předchůdce Karel Schwarzenberg. "Co má dělat? Já jsem svého času také musel velice nerad zavírat některá velvyslanectví. Prospěšnější by bylo, kdyby pan prezident svému kámoši Babišovi řekl, ať přidělí víc peněz na ministerstvo zahraničních věcí, a pak by to nemusel udělat. Když člověk nemá prachy, tak musí šetřit. Někde se to muselo škrtnout," řekl Aktuálně.cz Schwarzenberg.

Zemanovo chování pak odsoudil i bývalý velvyslanec ve Spojených státech nebo Rusku Petr Kolář. "Pan prezident by neměl podrážet svého vlastního ministra. Pokud s ním má nějaký problém, tak by si to s ním měl vyříkat za zavřenými dveřmi. Pokud shazuje vlastního ministra, tak je to výpověď o něm samotném," řekl Aktuálně.cz Kolář.

Ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál upozorňuje, že není obvyklé, aby se prezident omlouval za ministra zahraničí své země. Zemanovo gesto je podle něj určeno spíše domácímu publiku než cizím zemím. "Samotní Maďaři se spíše budou takové omluvě smát, než aby ji brali vážně," podotkl Dostál.

Za nevhodnou považuje omluvu i senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer. "Je to hrubá politická chyba Miloše Zemana. Nejde zdaleka jen o politiku. Klasifikaci svých kanceláří po světě dělá každá profesionální firma," uvedl Fischer na Twitteru.

Maďarsko zůstává prioritou české diplomacie

Petříček se rozhodl z ekonomických důvodů snížit počet ambasád takzvané nejvyšší politické důležitosti na třináct, vedle ambasády v Budapešti z nich vyškrtl i Kyjev, Řím a Ankaru. Ministerstvo zahraničí však zdůraznilo, že tyto země nadále zůstávají pro Česko prioritními.

"Označení 'země s nejvyšší politickou důležitostí' není termín, který by označoval skutečné politické priority, jde jen o administrativně technickou kategorii, která zjednodušeně řečeno v zemích mimo toto označení jen snižuje platové třídy vedoucích diplomatů našich zastupitelských úřadů," vysvětlila mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

Schwarzenberg i Dostál jsou přesvědčení, že toto Petříčkovo rozhodnutí nelze brát jako politické gesto. "Název k tomu nabádá. Ale pokud jde pouze o změnu v příplatku diplomatů, tak to přece nemá významný politický obsah," řekl Dostál.

Kvůli zavádějícímu označení ministerstvo zahraničí nyní uvažuje, že tuto kategorii přejmenuje nebo ji zcela zruší.

Podporu Petříčkovi vyjádřilo i grémium sociálních demokratů. "Politické grémium ČSSD konstatuje, že ministerstvo zahraničních věcí pod vedením Tomáše Petříčka naplňuje dlouhodobou koncepci naší zahraniční politiky, hájí zájmy České republiky a udržuje naši zahraničněpolitickou orientaci," oznámil předseda strany Jan Hamáček na Twitteru. 

Zeman upravení seznamu ambasád kritizoval ve čtvrtek v televizi Barrandov, Petříčkův postup označil za neprofesionální a řekl, že ministr zahraničí dělá hrubou chybu, když nezná význam Itálie v Evropské unii a Maďarska ve visegrádské čtyřce. "Budu mít tady zítra (v pátek) v Lánech na návštěvě Viktora Orbána, kterého bude mimo jiné doprovázet ministr zahraničních věcí. Já se jim omluvím za toto rozhodnutí," řekl ve čtvrtek Zeman.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy