Dienstbier má podporu. Ale je to moje kampaň, říká

Martina Machová Martina Machová
19. 5. 2012 15:30
ČSSD podpořila Jiřího Dienstbiera v boji o Hrad
Dienstbier má od ČSSD ve směru na Hrad zelenou
Dienstbier má od ČSSD ve směru na Hrad zelenou | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Vrcholový orgán sociální demokracie, tedy ústřední výkonný výbor, v sobotu dopoledne rozhodoval, zda podpoří svého místopředsedu Jiřího Dienstbiera v boji o Hrad. Po poledni hlasovali takto: 107 bylo pro, 35 proti. Celkově hlasovalo 152 členů vedení.

"Je to teprve začátek, dobrý začátek je lepší než cokoli jiného," uvedl Jiří Dienstbier po oficiálním vyhlášení výsledků. "Považuji z to za velmi silný mandát," komentoval výsledek předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Ten současně požádal straníky a sympatizanty sociální demokracie, aby vedením strany vybraného kandidáta v prezidentské volbě rovněž podpořili.

Na tiskové konferenci pak oba muži naznačili, jak bude vypadat spolupráce mezi prezidentským kandidátem a sociální demokracií. "Nebude to kampaň sociální demokracie, ale kampaň Jiřího Dienstbiera. Strana poskytne své zázemí, členy a aktivisty, aby mu maximálně pomohli," uvedl Sobotka. Jiří Dienstbier na dotaz, jak bude kampaň financována, dodal, že i zde počítá s podporou ČSSD. 

Jednání ovšem začalo za zavřenými dveřmi v pražském hotelu Olšanka, novináři byli vykázáni i z kuloárů.

Podle zdrojů Aktuálně.cz z jednání, si přítomní funkcionáři odhlasovali, že nově může vzejít nominace na prezidentského kandidáta i od členů ÚVV.  Nikdo ovšem nikoho nenavrhl, a tak zůstal jediným kandidátem právě Jiří Dienstbier. Současně neprošel návrh místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha, aby byla volba odložena. 

V poledne skončila diskuse, na které padala slova jak pro podporu Jiřího Dienstbiera, tak například pro Miloše Zemana. Třeba severočeský sociální demokrat Jaroslav Foldyna v úvodu svého vystoupení uvedl, že si váží jména Jiří Dienstbier, ale toho staršího, a že syna někdejšího ministra za dvacet let ve straně vlastně ani nezná.

Podle informací Aktuálně.cz volali po Zemanovi spíše jen jednotlivci. Závěrečné slovo patřilo právě Dienstbierovi.

Škromach: To jsem fakt nepochopil

Na diskusi následně reagoval na svém facebookovém profilu Zdeněk Škromach. "Je to docela zvláštní. Jediným kandidátem na prezidenta navrženým je Jirka Dienstbier. Přesto hlavní část vystoupení se věnuje kritice Miloše Zemana. To jsem fakt nepochopil," uvedl.

"Nemusím se vším souhlasit, ale Zeman dovedl ČSSD hlavním vchodem do Strakovky. A dodnes z tohoto úspěchu ČSSD profituje. Zeman se pak se stranou rozešel, nebudu komentovat okolnosti, a jde svojí cestou. Chybí nám pokora ke své minulosti, žijeme přítomností a moc nemyslíme na budoucnost," pokračoval.

Vzápětí jeho kolegové odhlasovali podporu Jiřímu Dienstbierovi.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy