Praha - Myšlenka přímé volby prezidenta má dalšího odpůrce, prezidenta Václava Klause. Jeho názor tlumočil v Senátu na konferenci na toto téma Klausův kancléř Jiří Weigel.

"Na základě svých zkušeností při výkonu funkce prezidenta je přesvědčen, že nevidí jasné důvody pro změnu způsobu volby a nevidí, v čem si její proponenti představují, že se u nás zlepší správa věcí veřejných a způsob vládnutí touto jedinou procedurální změnou," uvedl Weigl.

Přímou volbu prezidenta připravuje nynější vládní koalice, do debaty přizvala i zástupce ČSSD. Shodli se zatím na dvoukolové volbě, podobné nynějším volbám do Senátu.

Myšlenku volit prezidenta napřímo vnímají spíše negativně také senátoři, jak zjistilo Aktuálně.cz. Pro přijetí ústavní změny zákona se musí v obou komorách vyslovit tři pětiny zákonodárců. To by mohl být právě v horní komoře parlamentu problém.

Klaus: Nedělme kompetence

Prezident Klaus se nedomnívá, že by v Česku převažovala moc výkonná tak, že by bylo třeba omezit kompetence tím, že se rozdělí mezi vládu a prezidenta.

"Taková změna by měla smysl, pokud by byly posíleny pravomoce prezidenta na úkor vlády," řekl Weigl.

Podle Klause jsou větším problémem spíše slabé vlády s nedostatečnou parlamentní oporou pro provádění programu, křehké vládní koalice a permanentní předvolební kampaň, která vylučuje možnost provádění programu a nezbytných reforem. Weigel však neuvedl, zda se Klaus kloní k zavedení většinového systému volby nebo k posílení většinových prvků poměrného systému.

Ostatně takovou změnu se pokoušel Klaus prosadit v roce 1998, proti se však na základě stížnosti prezidenta Václava Havla postavil Ústavní soud.

Klausův kancléř dnes v Senátu poznamenal, že prezident se dosud k otázce přímé volby vyjadřoval velmi zdrženlivě. Neměl prý pocit, že by měl aktivně ovlivňovat způsob volby svého nástupce. Protože se však tato otázka stává napříč politickým spektrem prioritou a dostává politické obrysy, požádal prý Weigla, aby "stručně prezentoval jeho názor k věci".

Prezidentův nesouhlas však neznamená, že může takovou změnu vetovat. V případě ústavních zákonů je totiž veto nepřípustné. Pokud takovou změnu ústavy prezident nepodepíše, bude platit i bez jeho souhlasu.