Co vám chtějí politici vzít? Hra o škrty začíná

Petr Holub
18. 9. 2009 8:48
ODS a ČSSD se hádají i o úspory, každá strana chce škrtat něco jiného
Politiky čekají při vyjednávání o rozpočtu horké chvilky. Na snímku zástupci ČSSD, uprostřed šéf strany Jiří Paroubek.
Politiky čekají při vyjednávání o rozpočtu horké chvilky. Na snímku zástupci ČSSD, uprostřed šéf strany Jiří Paroubek. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Vláda už ve středu odložila jednání o zákonu, který má v rozpočtu na příští rok přinést úspory 60 až 70 miliard korun.

A dnes dopoledne začíná ministr financí Eduard Janota s odborníky pěti parlamentních stran projednávat, jak a kde ušetřit.

Rozhodující bude dohoda expertů ODS a ČSSD, protože pouze dvě velké strany mohou zajistit bezpečnou většinu v Poslanecké sněmovně a Senátu. Názory stran se však protínají pouze v tom, že nějaký balíček být musí. Shoda o jeho obsahu je však předem vyloučena.

ODS žádá sociální škrty

Ministři financí, práce a zdravotnictví připravili vějíř návrhů, ze kterého strany mohou vybírat. Každá však chce něco jiného.

ODS se hlásí k "Janotově balíčku". Ministr financí poslal na vládu návrhy, při kterých se vyššími daněmi získá cca o 30 miliard víc, dalších 30 miliard se uspoří na zdravotních dávkách, stavebním spoření či dotacích do zdravotnictví.

"Minimálně 50 procent snížení schodku musí být na straně výdajů," potvrzuje stanovisko největší pravicové strany místopředseda Petr Nečas.

ČSSD pro vyšší daně

Sociální demokraté však dávají přednost návrhům ostatních ministrů.

Z Janotových návrhů připouštějí pouze vyšší daně. Sociální dávky rodinám a nemocným se snižovat nebudou, totéž platí pro zdravotnické dotace. Z výdajových škrtů dosud nevyloučili pouze nižší dotace pro stavební spoření. Dokonce odmítají vyšší sazbu daně z přidané hodnoty, která by prý postihla především chudší občany.

ČSSD však našla ve vládních návrzích jiné zdroje financí. "Když se zruší firmám slevy na pojistném, které zavedla Topolánkova vláda, získá rozpočet okolo 16 miliard," vysvětluje místopředseda Zdeněk Škromach.

I když výnos vyšších daní, o kterých diskutuje vláda, nedosahují šedesáti miliard, expert ČSSD Jiří Havel upozornil, že je možné vrátit sazbu sociálního pojistného pro zaměstnance na úroveň minulého roku, tedy z letošních 6,5 procenta na 8 procent.

Tím stát získá přes deset miliard.

Druhé Paroubkovo čtení

Strany se neshodnou ani v postupu, jak balíček schválit. ODS navrhuje přijmout zákon tak, jak ho do sněmovny odešle vláda. "Úsporný balíček by se měl schválit vcelku, nejlépe v prvním čtení," řekl předseda Mirek Topolánek v ČT.

Jiří Paroubek za ČSSD navrhuje opak: "Je naprosto nepřijatelné hlasovat o balíčku vcelku, když ani přesně nevíme, co obsahuje," prohlásil.

Tím prozrazuje svůj plán. Pokud nebude Fischerův návrh odpovídat představám levice, může ho pomocí pozměňovacích návrhů ve druhém čtení změnit.

Šrotovací koalice

ČSSD může k ovládnutí sněmovny využít koalici 102 hlasů, která se minulý týden vytvořila při hlasování o šrotovném a zvýšení sociálních dávek.

K 97 sociálním demokratům a komunistům se přidali dva nezařazení poslanci (Zubová, Snítilý) a tři lidovci (Svoboda, Šojdrová, Carbol).

Občanští demokraté budou spojence pro své návrhy hledat obtížněji. Minulý týden zaznamenali dílčí úspěch, když zablokovali zrušení zdravotních poplatků. Tehdy na jejich straně zůstali lidovci.

Šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda upozornil, že za svou podporu bude požadovat v balíčku konkrétní změny, například škrty v armádním rozpočtu. Přitom vylučuje snižování dávek pro rodiny.

Když se sociálním demokratům podaří při jednání o balíčku vytvořit novou většinu, mohou s její pomocí schválit celý rozpočet.

Pevnost v Senátu

ODS připravuje obranný manévr pro případ, že Fischerova vláda předloží rozpočet s nižším deficitem a přidá k němu úsporný balíček, který pak levice změní.

Balíček na rozdíl od rozpočtu musí přijmout Senát, který má možnost zdržet jeho schválení až do ledna. V horní komoře přitom existuje spolehlivá pravicová většina 42 senátorů ODS a TOP 09. Bez balíčku nemůže rozpočet s nižším schodkem platit.

Za hlavní výhodu odkladu listopadových voleb označili politici všech stran, že se odvrátí nebezpečí rozpočtového provizoria. To by nastalo, kdyby se rozpočet neschválil do konce roku. Pokud se ovšem ODS a ČSSD nad rozpočtem a úsporným balíčkem nedohodnou, Česká republika se provizoriu stejně nevyhne.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy