Starosta pomohl obžalovanému Švachulovi k solární elektrárně. Teď dohlíží na ČEZ

Adéla Jelínková Lukáš Valášek Adéla Jelínková, Lukáš Valášek
11. 2. 2021 5:30
V dozorčí radě firmy ČEZ s obratem 200 miliard hájí zájmy státu starosta tisícové obce Rouchovany Vladimír Černý. Stejný muž podle zjištění Aktuálně.cz a HN prodal v balíčku svoje i obecní pozemky firmě dnes obžalovaného expolitika ANO Jiřího Švachuly. Černého obec změnila i územní plán, aby na původně orné půdě Švachula mohl vybudovat solární elektrárnu. Tu následně prodal za desítky milionů.
Předtím než soud propustil Jiřího Švachulu z vazby, ho k soudu v neprůstřelné vestě vodili zakuklenci. Policie se bála, že ho chce někdo zlikvidovat.
Předtím než soud propustil Jiřího Švachulu z vazby, ho k soudu v neprůstřelné vestě vodili zakuklenci. Policie se bála, že ho chce někdo zlikvidovat. | Foto: Tomáš Škoda

Při rozsáhlé razii v korupční kauze Stoka zadrželi policisté před dvěma lety tehdejšího vlivného politika ANO Jiřího Švachulu a obvinili ho z braní úplatků, za což mu hrozí až 16 let vězení. Vedle luxusních hodinek či aut zajistili na účtu jeho třiasedmdesátileté matky 13 milionů korun. Detektivové tehdy dohledali, že je to část z peněz, které Švachula o něco dříve získal prodejem své solární elektrárny v obci Rouchovany na Třebíčsku a na účet matky je převedl.

Pátrání Aktuálně.cz a HN ukazuje, jak Švachula, který se dnes u soudu brání obžalobě ze stamilionovou korupci, přesně peníze vydělal. Na začátku transakce stál lokální politik Vladimír Černý, kterého loni ministerstvo financí Aleny Schillerové (za ANO) jmenovalo do dozorčí rady polostátní společnosti ČEZ. Dnes je tak Černý jedním z osmi lidí, kteří hájí zájmy státu ve firmě s ročním obratem 200 miliard korun. Ta nyní připravuje tendr na dostavbu Dukovan za dalších minimálně 200 miliard.

Černý platí v ČEZ za obhájce nového jaderného reaktoru, nicméně z pozice starosty Rouchovan - ležících kousek od Dukovan - umožnil Švachulovi vybudovat v katastru své obce několik řad solárních panelů a naplno tak využít významné podpory elektřiny ze slunce, kterou těsně předtím zákonodárci odhlasovali. 

Starosta Černý se Švachulovou tehdejší firmou Pure Power uzavřel smlouvu v listopadu 2008. Je na ní podepsaný dvakrát - jako starosta Rouchovan a zároveň jako soukromník. Jednou transakcí totiž v balíčku Švachulovi prodal pozemky obecní i své vlastní - oboje v ceně zhruba 50 korun za čtvereční metr. Za půdu Švachulova firma zaplatila celkem 1,4 milionu. A obratem na ní začala budovat fotovoltaický park v hodnotě desítek milionů.

Černý nejprve Aktuálně.cz a HN tvrdil, že Švachulově firmě pouze prodal nevyužité obecní pozemky. "Jako zastupitelstvo obce jsme prodali nevyužitý pozemek se skalnatým podložím," uvedl Černý.

Starosta Rouchovan a člen dozorčí rady ČEZ Vladimír Černý.
Starosta Rouchovan a člen dozorčí rady ČEZ Vladimír Černý. | Foto: www.cez.cz

Až po konfrontaci s obsahem kupní smlouvy připustil, že transakce zahrnovala i jeho soukromou půdu. "Oni potřebovali větší plochu, nějak jsme se domluvili, že i já jsem jim svůj pozemek prodal," dodal Černý. Dle obecního územního plánu v té době na pozemku měli hospodařit pouze zemědělci, fotovoltaická elektrárna tam přípustná nebyla. Dle smlouvy mu firma budoucího politika ANO Švachuly (hnutí Andreje Babiše vzniklo později) zaplatila více než čtvrt milionu. 

Proč obec změnila územní plán, čímž vyšla vstříc Švachulovi?

Zastupitelstvo v čele se starostou Černým ovšem následně odhlasovalo nový územní plán, který již s elektrárnou počítal. Ten ale v platnost vstoupil až v prosinci 2009 - téměř tři týdny potom, co Energetický regulační úřad (ERÚ) oficiálně posvětil připojení elektrárny do sítě.

Jak je možné, že Rouchovany připustily výstavbu solárního parku, který podle platného územního plánu neměl na pozemku vůbec stát? "To byla neplodná půda. Nebyla kritéria tak, jak jsou dnes. Možná to proběhlo normálně stavebním řízením," vysvětloval starosta.

Na tom, že následně pod jeho patronací změnilo zastupitelstvo územní plán, a tím zhodnotilo investici člověku, s nímž udělal obchod starosta, nevidí nic špatného. "To už muselo být v návrhu územního plánu, územní plán se může projednávat i dva roky," řekl Černý s tím, že na podrobnosti si nevzpomíná.

Švachula měl dobrý důvod se stavbou spěchat. Energetický regulační úřad si totiž uvědomil, že štědrá státní podpora elektřiny ze slunce způsobila solární boom, a od roku 2010 o něco subvence snížil.

Kolik za prodej elektrárny Švachula dostal? 13, 20 nebo 50 milionů

Švachula solární park v roce 2016 prodal. Nicméně díky rychlé stavbě, platnému územnímu plánu navzdory, i následnému zpětnému uvedení solárního parku do souladu s předpisy, má elektrárna až do roku 2029 zajištěnu nejvyšší možnou státní podporu.

Obchod Švachula udělal s brněnskou společností Geen. Ta se od Švachuly distancuje s tím, že šlo pro firmu o běžný obchod a s obžalovaným expolitikem nikdo z vedení firmy neměl bližší kontakt. Dle prospektu dluhopisů Geen, který mají redakce k dispozici, za firmu, v níž byl Švachula oficiálně jediný majitel i jednatel, Geen zaplatila 50,2 milionu korun. 

Firma Geen v oficiálním prospektu svých dluhopisů uvádí, že za Švachulovu firmu zaplatila 50,2 milionu korun. Dle policie Švachulovi na účet dorazilo jen 20 milionů.
Firma Geen v oficiálním prospektu svých dluhopisů uvádí, že za Švachulovu firmu zaplatila 50,2 milionu korun. Dle policie Švachulovi na účet dorazilo jen 20 milionů. | Foto: www.geen.eu

Firma ovšem tvrdí, že Švachulovi poslala jen část. "Kupní cena byla snížena o závazky a úvěr poskytnutý bankou. Výsledná cena za odkup podílu ve společnosti tedy činila 13 411 000 korun," uvedl marketingový ředitel Geen Vojtěch Hlaváček.

Policisté později při vyšetřování kauzy Stoka konstatovali, že Švachulovi na účet z prodeje přiteklo 20 milionů korun. Aktuálně.cz a HN kontaktovaly Švachulu prostřednictvím jeho advokátky. Na dotazy, kolik peněz a za jakých okolností utržil, ovšem neodpověděl. "Pan Švachula nesdílí své soukromé záležitosti s médií. Jistě tedy pochopíte, že na vaše dotazy nebude odpovídat," uvedla advokátka Světlana Žabenská.

Majitel společnosti Geen dostal 6 let za dotační podvody

  • Jméno firmy GEEN se objevilo v kauze Liglass, která odstartovala v létě 2017 textem Aktuálně.cz. Tehdy se ukázalo, že Pražský hrad podpořil v oboru neznámou českou firmu Liglass Trading CZ v souboji o výstavbu kyrgyzských vodních elektráren za 12 miliard.
  • Původně ovšem chtěla v Kyrgyzstánu budovat skupina GEEN. Zařizoval to podnikatel Jiří Vojtěchovský. Tamní úřady však GEEN odmítly. Zdůvodnily to její nedostatečně dobrou finanční situací. 
  • Vojtěchovský pak přeskočil na post generálního ředitele firmy Liglass Trading CZ, která následně získala doporučující dopisy od prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Liglass zmínil v rozhovoru s kyrgyzským protějškem i sám Miloš Zeman. Geen se od jakéhokoliv spojování s Liglass distancuje.
  • Majitele Geen Aleše Mokrého soud ve zcela jiném případě v roce nepravomocně 2019 poslal na šest let do vězení. Na dotacích pro postižené dle obžaloby stát připravil společně se společníky o více než 300 milionů korun. Podle detektivů kasírovala jeho skupina Mandre dotace od státu, k samotným handicapovaným se ale dostala jen zhruba třetina z peněz.
  • V roce 2016 Mokrý pořídil poloviční podíl v dodavateli elektřiny s plynem, firmě Vemex Energie. Další část ovládá dceřiná společnost ruského kolosu Gazprom.
  • Vemex získal kontrakty na dodávky plynu na Pražském hradě. V minulosti malý podíl vlastnila pozdější šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, kterou Zeman vloni vyznamenal. Podle něj za boj proti "ekonomickým zmr*ům".

Nadace ČEZ poslala půl milionu korun do nadace Švachuly

Starosta Černý trvá na tom, že se Švachulou krom vyjednávání obchodu neměl žádný kontakt. "Neznali jsme se a od toho případu jsme se dál neviděli. Koupil pozemek, postavil sluneční elektrárnu a tím to pro nás zhaslo. Neměli jsme důvod se potkávat, skončilo to pro nás," řekl reportérům.

Nynější člen dozorčí rady ČEZ Černý byl i u dalšího příjmu Švachuly. Už v roce 2012 - v době, kdy v Rouchovanech solární elektrárnu Švachula provozoval - zasedl Černý ve správní radě Nadace ČEZ, která má za úkol podporovat dobročinné projekty. A ta následně o rok později poslala 500 tisíc korun Švachulově Nadaci Aspekt 2000 na pořádání výstavy soch Michala Gabriela.

Prezentace sochaře Michala Gabriela na webu Švachulovy galerie Aspekt.
Prezentace sochaře Michala Gabriela na webu Švachulovy galerie Aspekt. | Foto: http://galerieaspekt.cz

Mimochodem, jedno z Gabrielových děl nechal Švachula umístit i před radnici Brna-střed, kde dle obžaloby jako místostarosta za ANO manipuloval zakázky za stamiliony.

Černý odmítá, že by se Švachulou o tom, že dostane od ČEZ půl milionu, jednal. "To rozhodně ne, nemám důvod být s kýmkoliv kamarád," reagoval. Podle veřejných grantových pravidel o poskytnutí dotací rozhoduje právě správní rada, v níž sedí dodnes.

Kamarádství Švachuly s šéfem ČEZ Benešem

Starosta nejprve tvrdil, že o statisících pro Švachulu nerozhodoval, poté říkal, že si to nepamatuje: "Vy víte, co jste dělala v roce 2013?" reagoval na dotazy reportérky. 

Předsedou správní rady nadace je generální ředitel polostátního podniku ČEZ Daniel Beneš. Policisté při prověřování, zda Švachula nemanipuluje zakázky, pracovali i s jeho zabaveným telefonem. A mimo jiné v něm objevili částečně smazanou komunikaci s Benešem. Muži si spolu psali prostřednictvím šifrované aplikace. A i z dochovaných fragmentů je patrné, že se chovali jako přátelé. Komunikaci mají Aktuálně.cz a HN k dispozici.

V září 2017 například Beneš psal Švachulovi, který v Brně měl galerii, o radu, co má dělat s obrazem, u něhož se mu naštípl rám. "To je v pohodě, to jsem rámoval v Brně, nechám ti to předělat," slibuje mu tehdejší místostarosta radnice Brna-střed za ANO Švachula. "Moc děkuji kamaráde," děkuje Beneš za opravu rámu.

Dále si domlouvají schůzky v Praze. "Ahoj Dane, můžeš kolem dvanácté v Praze?" píše Švachula šéfovi ČEZ. Ten mu obratem odpovídá, že stíhá jen kolem čtvrté.

Beneš se k tomu, odkud Švachulu zná, zda jsou přátelé a zda společně dělali nějaké obchody (například s obrazy), vyjádřit odmítl. "Nejsme bohužel seznámeni s informacemi, jimiž údajně disponujete. Pokud jde opravdu o informace z policejního vyšetřování, pak se k nim z principu ani vyjadřovat nelze. Obecně platí, že pan generální ředitel si v této souvislosti není vědom žádné neetické činnosti a v této věci ho ani nikdo nekontaktoval," konstatoval pouze mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

A zároveň odmítl, že by Beneš zajistil půl milionu od Nadace ČEZ. "Dar Nadaci Aspekt 2000 byl schválen správní radou na osmém zasedání v roce 2013 a pan Beneš se této správní rady neúčastnil," doplnil Kříž. 

Kdo navrhl Černého jako zástupce státu v ČEZ? Ministerstvo mlží

Redakce se pokoušely zjistit, na základě čeho starostu obce s tisíci obyvateli Vladimíra Černého ministerstvo financí nominovalo do dozorčí rady polostátní firmy s ročním obratem 200 miliard korun. A také kdo ho doporučil. Ministerstvo ale reagovalo na dotazy jen velmi obecně. Černého prý stát vybral právě díky jeho práci pro Nadaci ČEZ. 

"Pan Černý byl v loňském roce jedním z více kandidátů na uvolněné místo v dozorčí radě ČEZ. Vybrán byl na základě svých zkušeností z dřívějšího působení ve strukturách Skupiny ČEZ. Jeho nominace proběhla v souladu s nominačním zákonem a byla projednána a doporučena vládním Výborem pro personální nominace," uvedl Zdeněk Vojtěch z oddělení komunikace ministerstva. Na doplňující dotaz, kdo přesně Černého doporučil, už nereagoval.

Sám Černý tvrdí, že si post vysloužil svou prací pro obec, v jejímž katastru se část jaderné elektrárny Dukovany nachází. "Od roku 1998 jsem starosta Rouchovan. Jsem v občanské bezpečnostní komisi, která pracuje při jaderné elektrárně Dukovany. V katastru obce máme úložiště jaderného odpadu," vyjmenoval starosta. 

A to je také podle ČEZ důvod, proč zasedl v nadaci firmy. "Pan starosta byl vybrán správní radou Nadace ČEZ v roce 2011. Hlavním důvodem byl fakt, že v katastru jeho obce se nachází JE Dukovany. Skupina ČEZ dlouhodobě podporuje municipality v okolí významných elektráren a spolupracuje s jejich volenými zástupci," dodal mluvčí polostátního podniku Kříž.

Černý zároveň sedí ve vedení spolku Energetické Třebíčsko, které lobbuje za co nejrychlejší dostavbu Dukovan. Loni v listopadu například vyzvali premiéra Andreje Babiše, aby neodkládal přípravu jaderného tendru. Jde o zakázku, která se aktuálně řeší na půdě Poslanecké sněmovny. Provází ji kritika expertů, podle nichž hrozí, že přizváním Ruska k dostavbě Dukovan stát ohrozí svou bezpečnost.

Švachulově firmě dělal posudky zaměstnavatel Faltýnka ml.

  • Policie stále prověřuje, zda se manipulací brněnských veřejných zakázek společně se Švachulou neúčastnil i šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek a jeho syn Jiří. Vychází přitom mimo jiné z odposlechu schůzky mezi Jiřím Švachulou a rovněž obžalovaným podnikatelem Samanem El-Talabanim. Dle interpretace policistů muži diskutují o odvádění desátků z veřejných zakázek právě Faltýnkovým. Oba vinu popírají. 
  • Jaroslav Faltýnek se ke Švachulovi nezná, i když ho právě on nechal přijmout do ANO přes nesouhlas brněnské buňky. Faltýnek mladší ale obžalovaného expolitika označuje za rodinného přítele. 
  • Švachula si na posudek pro svou firmu Pure Power najal v roce 2010 auditorskou firmu A&CE Audit, v níž auditora dělal i Jiří Faltýnek. Ta mu dle obchodního rejstříku stvrdila, že do firmy, která provozovala solární elektrárnu, skutečně vložil ze svého dalších 13 milionů korun, jak pravilo účetnictví, a operace není zfalšovaná. 
  • A&CE mělo ale i jiné zakázky. V době, kdy brněnský magistrát ovládalo hnutí ANO, město zadávalo A&CE posudky klíčových obchodů. Například posuzovala hodnoty pozemků, které magistrát plánoval směnit za jedinečné historické domy v centru Brna. Po odporu veřejnosti nakonec tehdejší koalice ze záměru vycouvala.
  • Brněnská firma A&CE pracovala také pro holding Agrofert, v jehož představenstvu Faltýnek seděl až do roku 2016. Firma pomáhala třeba s určováním toho, kolik má Agrofert jako hlavní akcionář svých firem vyplatit za odkup akcií ostatním menšinovým akcionářům.
  • V roce 2010 jedna z dceřiných firem auditorů z Krestonu začala připravovat účetní závěrky a audity společnost Farma Čapí Hnízdo, kvůli níž nynější premiér Andrej Babiš čelí policejnímu stíhání za dotační podvod.
  • Babiš má s touto auditorskou skupinou ještě další zkušenost. Před lety jej prověřovala policie kvůli převzetí lovosické chemičky Lovochemie. Podle týdeníku Euro tehdy zásadní roli v zastavení policejního vyšetřování sehrál posudek znalce Davida Hrazdíry. Ten je dnes jedním z partnerů společnosti Kreston A&ACE. Některé posudky připravoval i s Jiřím Faltýnkem.
 

Právě se děje

Další zprávy