Praha - Poslanci po dlouhých tahanicích schválili takzvanou Lisabonskou smlouvu. Zvedlo pro ni ruku 125 zákonodárců, jedenašedesát bylo proti.
Česko je vedle Irska poslední zemí, která smlouvu neratifikovala. Na programu ji poslanci měli už několikrát, naposledy v úterý, ale dlouhá rozprava vedla k tomu, že dolní komora nestihla hlasovat.
"Jsem rád, že Lisabonská smlouva Poslaneckou sněmovnou prošla," reagoval premiér Mirek Topolánek. Připomněl nicméně, že bitva o tento evropský pakt není zdaleka u konce.
"Máme usnesení kongresu, které je vázáno na ratifikaci radarových smluv s USA a samozřejmě na schválení změn jednacích řádů a stykového zákona. To jsou dvě podmínky, které když budou splněny, tak ratifikaci Lisabonské smlouvy nic nebrání," upozornil předseda vlády a ODS.
To ostatně potvrdil i senátor za ODS Jaroslav Kubera. "Senátorský klub ODS v úterý přijal usnesení, že nebude hlasovat pro Lisabonskou smlouvu, dokud nebude schválen radar a změna jednacího řádu obou komor Parlamentu," řekl novinářům.
Nejednotná ODS
Pro smlouvu hlasovali socialisté spolu se zelenými a lidovci, Topolánkova ODS nehlasovala jednotně. Lisabon podpořilo 33 ze 79 členů poslaneckého klubu.
"Konstatuji, že klub ODS má teď 33 rebelů, porušujících usnesení kongresu," glosoval situaci Vlastimil Tlustý, který už několik dní nosí na saku odznáček se slovy "NE Lisabonu, ANO Evropské unii".
Právě rebelové z ODS dnes pohrozili případnou pomocí při pádu vlády. "Naposledy jsem se zdržel při hlasování a teď třeba budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě," řekl k tomu například zběh z klubu Juraj Raninec.
"Všichni ministři za ODS hlasovali pro Lisabonskou smlouvu a to je opravdu poslední kapka. Poškodili tím Českou republiku. Nevím, proč bychom se měli obávat pádu takovéto vlády. Strašení levicovou vládou po schválení Lisabonu je dle mého názoru bezpředmětné," vysvětlil svůj postoj.
"Poražení" jsou tak komunisté, kteří se pokoušeli schválení Lisabonu odsouvat až do doby, než bude přijat jejich návrh referenda k Lisabonské smlouvy. To zatím prošlo prvním čtením.
"Považujeme vnucení Lisabonské smlouvy občanům bez referenda za krok proti principům demokracie v České republice," reagoval šéf komunistů Vojtěch Filip.
| Přečtěte si, co napsali o smlouvě blogeři Aktuálně.cz |
Benešovy dekrety nebudou prolomeny
Část ODS měla nechuť k Lisabonské smlouvě ještě z jednoho důvodu: jejím přijetím by prý mohlo dojít k proomení Benešových dekretů.
K obavám ODS o možnou revizi majetkových vztahů po druhé světové válce, se připojil i tajemník prezidenta Václava Klause. "Už za současného stavu není právní jistota v této věci dokonalá," míní Ladislav Jakl. "Zdá se být nepochybné, že po Lisabonské smlouvě by tato jistota ještě klesla."
Sněmovna proto dnes spolu s Lisabonskou smlouvou přijala usnesení, kterým politici de facto říkají, že to není možné.
"Schválili jsme takové usnesení, které má nad jakoukoliv pochybnost zajistit, že nebude možné uplatňovat nároky, které by se vztahovaly k zákonodárství z poválečných let, tedy zpochybňování dekretů Edvarda Beneše, " řekl šéf zahraničního výboru sněmovny, sociální demokrat Jan Hamáček.
Přiznal nicméně, že toto usnesení je pouze politickou deklarací.
Text pokračuje pod infografikou.
Ve sněmovně nebylo dlouho jisté, zda Lisabonská smlouva projde. Pro byli zákonodárci ČSSD, lidovci a zelení, proti komunisté. Klub ODS nedal svým členům závazné doporučení, jak mají hlasovat. Proti smlouvě stála především skupina lidí kolem poslance Vlastimila Tlustého.
Ti už dali včera najevo, že v případě ratifikace smlouvy se nejspíš obrátí na Ústavní soud. Alena Páralová pak pohrozila, že pokud Lisabon projde, opustí stranu.
Nejsilnější parlamentní strana požadovala, aby byla zároveň schválena i novela jednacího řádu obou komor parlamentu. Takzvaný vázaný mandát má zajistit, aby nemohly být pravomoci převáděny na Brusel bez rozhodnutí parlamentu.
Klaus řekl, že podepíše podle Irska
Dokument, který má reformovat fungování Evropské unie, nyní putuje do Senátu. Zákonodárci horní komory parlamentu o něm budou rozhodovat zřejmě v dubnu.
I oni musejí rozhodnout ústavní většinou - ruku pro musí zvednout tři pětiny z nich.
Kromě Senátu musí smlouvu podepsat i prezident Václav Klaus. Ten řekl, že nebude stát Lisabonu v cestě, pokud se pro něj vysloví i Irsko.
Tam se postoj k Lisabonské smlouvě mění. Tamní média píší o tom, že hospodářská krize mínění Irů změnila a že by opakované referendum (v Irsku už se plebiscit konal a Lisabon zamítl) smlouvu schválilo.
