Česko chytá ujíždějící kubánský vlak. Do Havany odletí Zaorálkův náměstek s podnikateli

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 6. 10. 2015 19:44
Česká diplomacie se rozhodla zareagovat na postupné oteplování vztahů mezi Spojenými státy a Kubou. Ještě v říjnu na „ostrov svobody“ zamíří delegace v čele s náměstkem ministra zahraničí Martinem Tlapou. Spolu s ním do letadla nasedne i skoro třicítka zástupců českých firem. Ty by rády využily možností, jež nový trh nabídne.
Foto: Reuters

Praha - Tři desetiletí pomáhaly české firmy držet v chodu kubánské hospodářství, po revoluci ovšem těsná spolupráce ochabla. Značka Česká republika si i přesto na největším karibském ostrově uchovala velmi dobrý zvuk. A právě na tom teď chce stavět česká diplomacie.

V souvislosti s oteplováním vztahů mezi Západem a komunistickým režimem se otevírá sice poměrně malý, ale prakticky nedotčený trh. "Chceme uchopit šanci, a dokud je prostor, nenechat si ji utéct," přikyvuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ten povede šestadvacetičlennou podnikatelskou delegaci, která už tento týden odletí do Havany spolu s náměstkem ministra zahraničí pro ekonomickou spolupráci Martinem Tlapou. Kromě tradičních odvětví, jako jsou energetika či stavebnictví, budou byznysmeni sondovat možnosti i v oblastech jako biotechnologie. Cíl je jasný - zvýšit objem exportu, který v loňském roce činil zhruba půl miliardy korun.

„Musí to odpovídat našim a hlavně kubánským schopnostem,“ podotýká Dlouhý s tím, že Česká republika si nebude moci dovolit to samé co třeba Francie, která přislíbila úvěrování některých rozvojových projektů. Dlouhý navíc upozorňuje na stále nedořešené vypořádání česko-kubánského dluhu. Havana je totiž největším dlužníkem českého státu, její závazky jsou sedm miliard korun.

Náměstek Tlapa Dlouhého slova potvrzuje. Jedním dechem však dodává, že je potřeba stát nohama na zemi a nemít přehnaná očekávání. Podle náměstka je jednou z možností, jak dluh umořit, jeho "kapitalizace", tedy převedení do různých projektů. Dalším tématem pracovní návštěvy by pak mohla být případná česká pomoc s obnovou kubánského soukromého sektoru.

Platí ale, že čím dříve české firmy navážou kontakty, tím větší šance budou mít. Na Kubu se v posledních týdnech zaměřují třeba rychle rostoucí technologické firmy z USA. Krátce poté, co obnovení diplomatických vztahů oznámili Barack Obama a Raúl Castro, se s expanzí na Kubu vytasila internetová televize Netflix, server zprostředkovávající ubytování Airbnb či karetní společnosti jako American Express. A to i přes to, že připojení k internetu má jen malá část populace.

Země navíc láká i velké evropské země jako Německo nebo Francii, jejíž prezident Francois Hollande ostrovní stát navštívil v květnu a s ním přiletělo okolo dvou stovek zástupců francouzského průmyslu. Své zájmy v zemi má dlouhodobě i Rusko, které už vloni castrovskému režimu odpustilo stomiliardový dluh z dob studené války.

Kromě toho, že tamní trh je nenasycený, spočívá atraktivita Kuby v její strategické poloze. Může totiž sloužit jako vstupní brána do středoamerického regionu, ale i některých zemí Latinské Ameriky. Navíc pod mořským dnem leží miliardy barelů ropy, na průzkumech se už s Kubánci dohodl francouzský koncern Total. A v neposlední řadě se dá počítat s raketovým rozvojem cestovního ruchu; ostrov s 12 miliony obyvatel má dobrou šanci stát se vyhledávanou destinací hlavně Američanů.

 

Právě se děje

před 31 minutami

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V porotě letošní soutěže Miss Germany zasednou po 93 letech pouze ženy

Zasedne v ní například přebornice v karate, televizní hlasatelka či bývalá krajně pravicová politička. Poprvé za 93 let existence v ní ale nebude zastoupen ani jeden muž, napsal britský list The Times.

Motto nově koncipované Miss Germany zní "Podpora autentických žen". Šestnáct adeptek na titul porotkyně příští měsíc posoudí na základě jejich osobností a životních příběhů.

Neznamená to, že se v porotě v budoucnu už žádný muž neobjeví, řekl šéf soutěže Max Klemmer. Nicméně každý, kdo se bude chtít porotcem stát, bude muset projít testem, zda se ztotožňuje s novým konceptem soutěže.

Zdroj: ČTK
Další zprávy