Praha - Česko má více než tři měsíce od voleb novou vládu. Odpoledne ministry Sobotkova kabinetu v Trůnním sále na Hradě slavnostně jmenoval prezident Miloš Zeman.

Ministři přímo z Hradu zamířili do Strakovy akademie a zasedli k prvnímu jednání, kde se zabývali mimo jiné přípravou legislativního plánu a programového prohlášení. Po jednání premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že nový kabinet požádá Sněmovnu o důvěru kolem 18. února. Místopředsedové Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek a šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier si pochvalovali, že první vládní jednání bylo krátké, svižné a konkrétní.

"Pro mnohé z nás to bylo poprvé. Z členů vlády je cítit nadšení, že už jsme politiky, takže budeme makat," uvedl Bělobrádek.

Kabinet se podle Sobotky shodl na tom, že bude dodržovat dosavadní tradici a bude zasedat vždy ve středu. Pouze pokud bude ve středu jednat Sněmovna, zasedal by kabinet v pondělí. Na druhém jednání se kabinet sejde už v pondělí v 10:00. Ministři by na něm měli rozhodnout, které návrhy zákonů předložené minulou vládou Jiřího Rusnoka stáhnou z legislativního procesu a na kterých naopak budou trvat

Premiér Sobotka krátce po jednání kabinetu odjel do Budapešti na schůzku Visegrádské čtyřky k situaci na Ukrajině. "Česká republika má zájem podílet se na koordinaci postojů zemí střední Evropy vůči Ukrajině," uvedl. První oficiální zahraniční návštěva předsedy vlády se pak ale tradičně odehraje na Slovensku.

Zeman Sobotkovi vyčetl chyby

Prezident Zeman při jmenování popřál novému kabinetu štěstí a hned vzápětí vyčetl premiérovi, že měl v dopise, který obsahoval návrh na jednotlivé kandidáty, šest chyb.

Podle Zemana Sobotka zkomolil jména Mariana Jurečky a Richarda Brabce nebo zaměnil resort zdravotnictví za ministerstvo zemědělství. "Mít dva ministry zdravotnictví je sice zajímavá idea, ale domnívám se, že by vládě poněkud neprospěla," neodpustil si Zeman.

"Milý pane premiére, šest chyb v 1,5stránkovém dokumentu je poměrně dost a ne zcela svědčí o profesionalitě, kterou bychom si všichni od této vlády přáli," dodal prezident, který se sám párkrát v projevu přeřekl.

"Pan prezident je člověk, který si nemůže bonmot odpustit v žádné situaci," reagoval na to později Sobotka. "Ale rád bych připomněl heslo, že co se škádlívá, rádo se mívá. Já doufám, že toto bude platit i pro budoucí vztahy mezi vládou a prezidentem," dodal.

Plné znění dopisu ZDE.

Sobotka slíbil služební zákon

Prezident dále vyzdvihl důležitost služebního zákona a vyzval vládu, aby ho přijala za svou prioritu. Jedině tento zákon podle Zemana zabrání politickým trafikantům, aby vytlačili ze státního aparátu odborníky. Připomněl také, že Česká republika je poslední zemí EU, která služební zákon nemá.

"Jsem přesvědčen, že to bude právě tato vláda, která uvede služební zákon v plnou účinnost," reagoval premiér s tím, že by zákon rád viděl v platnosti od začátku příštího roku.

Ve Strakově akademii nové ministry přivítal odcházející premiér Jiří Rusnok. Sobotka ocenil to, jak Rusnokův kabinet spravoval zemi posledního půl roku, a připomněl, že úřednická vláda nastoupila do funkce v době značné nestability. "Děkuji Jiřímu Rusnokovi za to, co pro Českou republiku ve funkci premiéra vykonal," řekl Sobotka.

Vláda už řešila i některé personální změny. Rozhodla o novém vedoucím Úřadu vlády, kterým se stane dosavadní tajemník městského úřadu ve Slavkově u Brna Pavel Dvořák. Novým mluvčím kabinetu bude dosavadní mluvčí ČSSD Martin Ayrer.

Postupně budou jednotliví členové vlády uvedeni do funkcí. Jako první přišla řada na vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) a ministra pro lidská práva a předsedu Legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Své působiště si ještě ve středu prohlédl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Přejímání úřadů bude pokračovat ve čtvrtek i v pátek.

Podle Babiše bude jedním z hlavních úkolů ministerstva financí dočerpat co nejvíce peněz z evropských fondů určených pro období, které končí prosincem 2015. Vinou předchozí vlády premiéra Petra Nečase (ODS) Česko má v čerpání peněz z EU rezervy, uvedl nový ministr.

Babiš také zdůraznil, že stát by měl být "konečně" vstřícný k zahraničním investorům. V té souvislosti hovořil o případu americké firmy Amazon, která chce postavit velké logistické centrum v Brně. O stavbě obřího skladu se ani ve středu nerozhodlo. Pokud společnost nepostaví centrum v Česku, bude investovat raději v Polsku nebo na Slovensku, uvedl Babiš.

Ministr také chce, aby se zlepšila spolupráce finančních úřadů s policií a aby občané věděli, kam tečou státní finance. V té souvislosti zmínil Slovensko, kde je státní rozpočet přístupný na internetu.

Babišovým mluvčím na ministerstvu bude Marek Zeman, který již na úřadu působil v době, kdy ho vedl současný předseda vlády Sobotka. Zeman ve funkci nahradil dosavadního mluvčího Ondřeje Šrámka.

Česko si na novou vládu muselo počkat 95 dní, což je nejdéle v novodobé historii země. Nejprve povolební situaci zkomplikoval neúspěšný pokus o puč v ČSSD a svržení Bohuslava Sobotky, pak se dlouho rodila trojkoalice a nakonec jmenování protáhl prezident.

Sociální demokracie coby dlouhodobý favorit předčasných voleb, posílená neslavným koncem Nečasovy vlády, nakonec od voličů získala jen lehce přes dvacet procent, o necelá dvě procenta víc než druhé hnutí ANO. A právě o to se opírali pučisté v ČSSD Michal Hašek, Jeroným Tejc, Zdeněk Škromach, Jiří Zimola a Milan Chovanec, kteří tvrdili, že volební (ne)úspěch strany padá na hlavu předsedy.

Haškovi a spol. však zlomilo vaz to, že ještě v den vyhlášení výsledku voleb odjeli tajně za prezidentem do Lán a následně schůzku zapírali. Tlaku médií nakonec povolil Chovanec, který schůzku přiznal a zachránil si tak pozici ve straně. V nové vládě mu připadlo křeslo ministra vnitra.

Po stabilizaci situace ve straně se ČSSD naplno vrhla do vyjednávání koalice s hnutím ANO a s lidovci, kteří ve volbách získali necelých sedm procent.

Největším třecím bodem koaličních vyjednávání se stala daňová a rozpočtová politika. Kromě sektorové daně pro banky a energetické či telekomunikační společnosti byli sociální demokraté svými partnery například donuceni prozatím odstoupit také od myšlenky takzvané minimální daně pro živnostníky a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Její částečnou náhradou má být ukončení "daňového zvýhodnění" pro podnikatele, kteří dlouhodobě nevykazují zisk.

Sociální koaliční smlouva

Koalice také počítá s tím, že se do konce roku pokusí přijmout opatření, která povedou k vyššímu zdanění hazardu, k obnovení slevy pro pracující důchodce nebo snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015.

Výsledná koaliční smlouva, kterou strany podepsaly 6. ledna, je výrazně sociální. Koalice se zavazuje například ke zrušení většiny zdravotnických poplatků, vyššímu růstu důchodů i minimální mzdy nebo slevám pro rodiny s dětmi.

Kritici se však ptají, kde na to vláda vezme peníze. Stejnou otázku vyslovil i prezident, když "jízdní řád" koalice přečetl.
Na to zástupci hnutí ANO dlouhodobě odpovídají tak, že výpadek v příjmech lze nahradit úsporami v rozpočtu, i když i sami poslanci ANO připouštějí, že spíše než o konkrétní plán jde o odklad.

Seznam ministrů byl hotov začátkem ledna. Posledním jménem, které na seznam doplnili sociální demokraté, byl Petr Krčál, který se měl stát ministrem práce a sociálních věcí. Nakonec se tak ale nestane. Krčál odstoupil z osobních důvodů. ČSSD pak při hledání náhradníka mimo jiné reflektovala výtky, že jako strana prosazující rovnoprávnost žen nemá mezi ministry žádnou ženu. Ministryní práce se tak stala Michaela Marksová Tominová.

Sobotka se jmenování do funkce dočkal 17. ledna, oficiální seznam kandidátů na ministry prezidentovi předal o tři dny později. Prezident však už v průběhu vzniku seznamu avizoval, že není automatem na podpisy a že k některým osobnostem má výhrady, a nemusel by je tedy jmenovat.

Problematická byla kandidatura Milana Chovance na post ministra vnitra, a to z důvodu jeho rychlostudia na plzeňských právech. U Jana Mládka (ČSSD), uchazeče o post ministra průmyslu, Zemanovi vadila neudělená bezpečnostní prověrka. Na Martinu Stropnickém z hnutí ANO prezident kritizoval nedostatečnou odbornost pro post ministra obrany.

Nad kandidátem na post ministra financí zase dlouho visela hrozba, že prezident nejmenuje nikoho, kdo nemá lustrační osvědčení. Nakonec ale Zeman řekl, že bude dostatečnou garancí nový služební zákon, který lustrace od ministrů nevyžaduje. Novela prošla prvním čtením.

Otcovské rady a zkouška z tanků

Žádným tajemstvím nejsou prezidentovy dlouhodobé antipatie k Lubomíru Zaorálkovi a soupeři z prezidentské volby Jiřímu Dienstbierovi. Zaorálek obsadil post šéfa diplomacie a Dienstbier stanul v čele Legislativní rady vlády a na starost bude mít i lidská práva a rovné příležitosti.

Individuální schůzky s kandidáty, na kterých prezident před jmenováním vlády trval, však nakonec proběhly v poklidu. Stropnický prošel zkouškou z tanků, Mládek dostal pár otcovských rad a Chovanec předal prezidentovi dokumenty o svém studiu. Bez problému proběhly i schůzky se Zaorálkem a Dienstbierem, které si prezident nechal až nakonec.

Do Strakovy akademie tak po více než půl roce opět usedla vláda s politickým mandátem. Od 10. července zemi spravovala vláda, kterou prezident jmenoval navzdory stojedničkové většině bývalé Nečasovy koalice. Rusnokův kabinet nezískal ve Sněmovně důvěru, a tak až dosud vládl s přívlastkem "v demisi".