Praha - Od prvního ledna může být úplně jiné zdravotnictví.

Občan s lehkou nevolností se vypraví k lékaři, bude však mít šanci jen u praktického lékaře, u kterého je zaregistrován. Na další vyšetření, případně do nemocnice bude smět jen s jeho svolením.

Ovšem ani praktický lékař nebude mít právo poslat pacienta, kam uzná za vhodné. Od pojišťovny bude mít závazný seznam zařízení, kde smějí pacienta přijmout.

Odborní specialisté pak budou moci předepisovat jen ty léky, které jim pojišťovna povolí, a případnou operaci v nemocnici také bude možné podniknout jen se schválením pojišťovny.

Jeden pacient, jeden lékař

Tento systém, který je z pohledu pacienta návratem k systému spádových obvodů před listopadem 1989, může vzniknout, pokud bude schválena reforma zdravotnictví a pokud s ním budou souhlasit pojišťovny a dostatek lékařů.

Jen se mu neříká „socialistické zdravotnictví", ale „řízená péče". Nebude ho také řídit stát, ale soukromé firmy.

Ministr Tomáš Julínek nikdy neřekl, že si přeje právě takový výsledek své reformy.

Změnit tímto způsobem zdravotnickou nabídku však umožňuje zákon o veřejném zdravotním pojištění, který už ministerští právníci dokončili v paragrafovaném znění.

Dobře si to uvědomují zdravotničtí manažeři a podnikatelé, kteří zakládají společnosti řízené péče. Díky tomu, že omezí rozhodování pacientů a lékařů, mohou uspořit značnou část výdajů a rozdělit je jako zisk mezi pojišťovny a lékaře.

Společnost řízené péče, a.s.

Nejvíc promyšlený projekt dohodli šéf poradenské firmy Celaire Miroslav Zámečník, předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a expert ODS Pavel Neugebauer spolu s ředitelem České národní zdravotní pojišťovny Jiřím Bekem.

Chtějí založit Společnost řízené péče a.s., která by měla začít naostro fungovat už v červenci, i když zpočátku půjde jen o zkušební provoz.

Systém předpokládá, že se v něm spojí praktičtí lékaři, kteří si budou předávat informace o pacientech a kteří se zavážou dodržovat určitá pravidla. Například se ujistí, že pacienta nevyšetřil už některý z jeho kolegů, případně jestli nepředepisuje stejné léky už podruhé.

Odměny za disciplínu

Klienti Společnosti řízené péče budou mít nárok na část zisku, pokud budou dodržovat pravidlo, že další péči si nechají určit od svého praktika. Zisk jim bude vyplacen v poukázkách na nadstandardní služby, například na ozdravné pobyty.

„Úspora deset procent je konzervativní odhad," stojí v propagačním materiálu společnosti. O zisk se z poloviny pojišťovna a lékaři.

Lékaři budou mít na podíl zisku nárok v případě, že za léčení pacientů utratí podprůměrné částky, případně když náklady z roku na rok výrazně sníží.

Mediprojekt

Podle stejného modelu už dnes funguje řízená péče podle Mediprojektu Hutnické zdravotní pojišťovny. Její klienti podepisují smlouvu, podle níž budou navštěvovat pouze vybraného praktického lékaře a ta zařízení, které jim praktik doporučí.

Za to jim Hutnická pojišťovna zaručí přesné termíny vyšetření a operací a v nadstandardních službách jim rozdělí až tři procenta svého obratu.

Na projektu spolupracuje poradenská společnost KlientPro, která patří jednomu z autorů Julínkovy reformy Tomáši Macháčkovi, a soukromá nemocnice v Ostravě-Vítkovicích.

Údaje o pacientech pro všechny

Zástupci obou projektů, dnes hledají lékaře, kteří by vstoupili do jejich sítě. „Byl jsem s dalšími kolegy na semináři, kde přednášeli pánové Zámečník a Macháček. Seznámili nás se svými plány," popisuje jedno ze setkání zlínský lékař Lubomír Nečas.

„Poslancům se to může na první pohled líbit. Pacienti nebudou chodit na opakovaná vyšetření a zdravotnictví ušetří. Když se ale člověk podívá detailně, dobrý dojem se ztrácí," neskrývá své pochybnosti Nečas.

Také podle něho je rozumný princip, kdy má pacient právo na bezplatné léčení jen tehdy, pokud ho doporučí praktický lékař. Takové pravidlo platí v řadě evropských zemí. Už je však nezvyklé, aby lékaři museli omezit vyšetřování svých pacientů a nesměli předepisovat léky, které jsou podle nich nejlepší.

Předávat údaje o pacientovi administrátorům systémů je opatření, který čeští lékaři naposled zažili v komunistických OÚNZ.
„Kvalita péče se tím zhorší," varuje Nečas.