Bruselský nadstandard platí europoslancům i nové zuby

Tereza Šídlová
27. 6. 2011 5:30
Europoslancům včetně Čechů náleží dvojí zdravotní péče. Přispívá i Evropský parlament
Europoslanec Pavel Poc (ČSSD) přiznal, že si od Evropského parlamentu nechal proplatit nové brýle.
Europoslanec Pavel Poc (ČSSD) přiznal, že si od Evropského parlamentu nechal proplatit nové brýle. | Foto: Lucie Kalivodová

Praha - Češi zvolení do Evropského parlamentu se mohou nad domácí politické debaty o zdravotnickém standardu a nadstandardu klidně povznést.

Už tak finančně zaopatření poslanci Evropského parlamentu používají totiž díky své unijní funkci nadstandardní, přesněji řečeno dvojnásobnou, zdravotní péči - českou i unijní.

Evropský parlament poslancům proplácí minimálně dvě třetiny takových zdravotnických nákladů, které by jim neuhradila žádná česká pojišťovna.

Někteří už možnosti využili a nechali si za bruselské zajištění udělat nové zuby. V Česku tato záležitost, jak známo, vyjde i na desítky tisíc korun.

Redakce Aktuálně.cz má dokument, který stanovuje placenou zdravotní péči europoslancům, k dispozici.

Neplať a čerpej

Vlajka EU
Foto: Aktuálně.cz

  • Europoslanci do zdravotního systému EU neplatí ani euro, ten se financuje z rozpočtu Unie, tedy z peněz členských zemí sedmadvacítky.
  • „Europoslanci do zdravotního systému (zaměstnanců institucí EU) nepřispívají například srážkou ze mzdy, na druhou stranu se jim hradí jen dvě třetiny nákladů zdravotní péče. Zdravotní pojištění europoslanců je platné bez ohledu na zemi, kde jsou ošetřeni," uvádí tiskový atašé Evropského parlamentu Jan Pátek.
  • Zahraniční, zvlášť britský tisk si kvůli rozsáhlým možnostem proplácení zákroků na europoslancích smlsnul.
  • Připomněl, že do  škály možností patří také plastické operace, lázeňské pobyty, ale i náhražky tvrdých drog v případě odvykací kúry.
  • Ženy europoslankyně mají například možnost podstoupit pětkrát umělé oplodnění, v Česku nabízejí pojišťovny tři pokusy.
  • Pokud chce europoslanec uplatnit svůj nárok, musí si zákrok či léky nejdřív sám zaplatit, a na základě stvrzenky mu pak příslušná kancelář parlamentu příslušný podíl z částky vyplatí.
  • Platba předem ale nemusí europoslancům dělat vrásky. Základní plat unijního zákonodárce totiž dělá od roku 2009 sedm tisíc euro, to je v přepočtu téměř dvě stě tisíc korun.
  • Europoslanci také za každý den zasedání parlamentu dostávají diety ve výši skoro 300 euro, tedy zhruba 7500 korun.


EU korunky jsou lepší

Jedním z mála českých europoslanců, který byl ochotný přiznat, že bruselské zdravotní pojištění využil, je Jiří Havel. 

Právě jemu přišlo vhod u zubaře, přestože je pojištěn i v Česku.

„V Česku vám pojišťovna uhradí obyčejnou zubní korunku, za kvalitní zubní implantáty zaplatíte od dvaceti do čtyřiceti tisíc korun. Nechal jsem si zubní implantát dle příslušných pravidel proplatit Evropským parlamentem," řekl Aktuálně.cz Jiří Havel, zvolený do europarlamentu za ČSSD.

Systém zajištění v europarlamentu popsal ve svém případě následovně: Nejdřív předložil rentgen, a pak dostal potvrzení, že mu na zákrok Unie přispěje.

Hon na čarodějnice

Jiní čeští vyslanci v Bruselu na otázky týkající se využívání zdravotního pojištění EU reagovali pohoršeně, nebo dávali na odiv své pevné zdraví.

„Kdyby se takto tvrdé pojištění podařilo prosadit v Česku, byl bych spokojený, ale to by se teprve nelíbilo odborářům," uvedl šéf europoslanců z ODS Miroslav Ouzký, sám profesí lékař.

Dotazy směřující k využívání unijních prostředků, které platí daňoví poplatníci z členských zemí, označil za obvyklý „hon na čarodějnice", respektive na europoslanecké výsady. „Jsem pojištěn v Česku," dodal s tím, že unijní pojištění nevyužívá.

Jinému europoslanci z ČSSD a dalšímu expertovi na zdravotnictví Pavlu Pocovi se však při čtrnáctidenním pobytu v unijní metropoli zhoršil zrak. „Nechal jsem si pak proplatit brýle," uvedl Poc.

Zdejší poslanci "v nevýhodě"

Kvalitu drahé belgické zdravotní péče vyzkoušel také současný šéf frakce konzervativců Jan Zahradil z ODS.

„Loni při zánětu šlachy v noze, kdy jsem absolvoval v bruselské nemocnici vyšetření, zda to není zánět žil. Vyšetření jsem zaplatil, a pak si ho nechal uhradit u Evropského parlamentu," napsal politik v SMS zprávě. Zdravotní péči prý také jinak čerpá doma v Česku.

Prášky v Bruselu si zase musel nechat předepsat komunista Miroslav Ransdorf. „Stály 85 euro, ale ani jsem si je nenechal proplatit," tvrdí europoslanec.

Europoslanci tímto nadstandardem mají výhodu oproti domácím poslancům. Ti něco podobného k dispozici nemají.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Finská premiérka Marinová kvůli videu z večírku podstoupila test na drogy

Finská premiérka Sanna Marinová po úniku videa, na němž je zachycena při bujarém tanci a oslavách na večírku, podstoupila test na drogy. K tomu předtím sociálnědemokratickou političku vyzvali členové vládní koalice i opozice. Šestatřicetiletá šéfka vlády dnes ujistila, že zakázané drogy nikdy nebrala.

Video s křepčící premiérkou na soukromé party, které se účastnily i některé další osobnosti veřejného života, tento týden vyvolalo ve Finsku slova odsouzení i podpory. Podle zprávy agentury STT byla Marinová na večírku a pila alkohol před několika týdny, nedlouho po zkrácené dovolené, a v té době byla odpovědná za plnění vládních úkolů. Její kritici přitom už dříve vyjádřili obavy, že její schopnost plnit povinnosti mohla být ohrožena, a to právě v době, kdy Evropu znepokojuje válka na Ukrajině.

Marinová ve čtvrtek prohlásila, že jen trávila večer s přáteli a nedělala nic zakázaného. "Tancovala jsem, zpívala a bavila se, což je naprosto legální," řekla. Dodala, že na zmíněném večírku neviděla užívat drogy ani nikoho jiného. "Mám rodinný život, mám pracovní život a mám volný čas, který trávím s přáteli. V podstatě stejně jako mnoho lidí v mém věku," prohlásila mladá politička.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Dva lidé byli zraněni při střelbě ve švédském nákupním centru

Dva lidé v pátek byli zraněni při střelbě v nákupním středisku Emporia ve městě Malmö na jihu Švédska. Policie zadržela jednoho podezřelého a veřejnost už není ohrožena, uvedla policie.

"Domníváme se, že bezprostřední nebezpečí už veřejnosti nehrozí," uvedla policie v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters. "V tuto chvíli se domníváme, že incident má spojitost se zločineckým prostředím," uvedla policie.

Na místě bylo mnoho policistů, kteří vyslýchali svědky a zkoumali záběry z bezpečnostních kamer. Policie předtím oblast uzavřela a vyzvala lidi, aby do nákupního centra nechodili. Další podrobnosti nesdělila.

V červenci střelec v nákupním středisku v dánském hlavním městě Kodani, jen 30 kilometrů vzdáleném od Malmö, zabil tři lidi. Případ zřejmě nesouvisel s terorismem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy