Praha – Boj o křeslo ředitele vojenské rozvědky je stále otevřený, byť se před časem zdálo, že exrozvědčík Jan Beroun, který v pozici poradce ministra pro Vojenské zpravodajství čeká na bezpečnostní prověrku, nemá konkurenta. Sociální demokraté by totiž v čele služby raději než Berouna ponechali dočasného ředitele Rostislava Pilce. Ministr přitom chce konkrétní jméno navrhnout už do tří měsíců.
Vojenské zpravodajství je považováno za nejmocnější tajnou službu v zemi, vykonává rozvědnou i kontrarozvědnou činnost. Navíc pod něj spadá i elitní oddíl speciálních sil z Prostějova.
Nabídka nepadla
První volbou Martina Stropnického pro zmíněný post byl Karel Randák, který mezi lety 2004 a 2006 vedl zahraniční rozvědku a nyní působí v Nadačním fondu proti korupci.
Stropnický se s ním sešel před Vánoci. "Bylo mi jasné, proč se chce sejít, ale žádná konkrétní nabídka nepadla. Už dopředu jsem panu ministrovi řekl, že moje jméno by vláda neschválila," vysvětluje Randák, proč ministra nenechal, aby mu post šéfa vojenské kontrarozvědky nabídl.
Že Stropnický Randáka zvažuje, nakonec přece jen prosáklo a mezi poslanci za ANO tato zpráva způsobila, mírně řečeno, rozpaky. Ministr tak musel přijít s novým jménem. Tím se, jak již v únoru informovala MF Dnes, stal právě Jan Beroun, někdejší náměstek ředitele BIS a bývalý styčný důstojník civilní rozvědky (ÚZSI) ve Washingtonu.
Proč si Stropnický vybral právě jeho, není jisté. Podle zdroje Aktuálně.cz však ministr Berounovo jméno neznal až do schůzky s Karlem Randákem.
Virtuální realita
Oficiálně Stropnický popírá, že by měl vhodného adepta již vybraného. "Pana Berouna neprosazuji. To je virtuální realita tvořená novináři. Mnohokrát jsem řekl, že pan Beroun je mým poradcem, požádal o prověrku a čeká na vyřízení, a o tom, koho vládě navrhnu, je předčasné spekulovat," napsal Stropnický Aktuálně.cz v SMS zprávě. Jednání s ministrem odmítl komentovat také sám Beroun. "Nezlobte se, ale nebudu se k tomu vyjadřovat," vzkázal.
Někdejší rozvědčík Beroun má podle svých odpůrců z řad ČSSD vážné nedostatky. Tím nejdůležitějším je absence bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné, o kterou však, jak již bylo řečeno, požádal.
"To jméno se nesetkalo uvnitř ČSSD s pochopením, zejména proto, že pan Beroun nemá bezpečnostní prověrku, respektive ji má jen na stupeň vyhrazené," sdělil Aktuálně.cz Antonín Seďa (ČSSD), člen výboru pro obranu, který Stropnického návrh musí projednat a vydává k němu své stanovisko vládě.
"Prověrka trvá minimálně rok a nedovedu si představit, že by ji šéf Vojenského zpravodajství neměl,“ dodal Seďa. Ministr přitom chce konkrétní jméno navrhnout už do tří měsíců.
Ačkoli udělení prověrky na stupeň přísně tajné většinou trvá rok, v případě Berouna by mohlo jít o výrazně kratší dobu, vzhledem k tomu, že jde o člověka, který v tajných službách působil většinu svého života.
Seďovi však navíc vadí, že Beroun má zkušenosti pouze s civilní rozvědkou. "Vím, že kdysi dávno pracoval v BIS, ale to je trochu něco jiného než Vojenské zpravodajství,“ míní poslanec.
V neposlední řadě si Beroun s sebou nese pověst Randákova muže, což mimo záznam insideři popisují jako hlavní argument pro jeho nezvolení.
Prodloužený pobyt
Schůdnější variantou pro ČSSD tak je Rostislav Pilc, který je dočasně pověřený vedením zpravodajství.
Pilc o pozici ředitele služby usiloval již před příchodem Milana Kovandy a podle zdrojů ze zpravodajství jeho jmenování na svůj úkor těžce nesl. Údajně navíc uvnitř Vojenského zpravodajství panuje značná neochota přijmout do čela služby někoho "zvenčí", a tak by Pilc byl akceptovatelný i pro samotnou rozvědku.
Jestli by funkci ředitele rozvědky přijal, odmítl komentovat. "V současné situaci nepovažuji za profesionální a rovněž ani za vhodné se k této otázce jakkoliv blíže vyjadřovat. Děkuji Vám za pochopení," řekl redakci.
Na rozdíl od Berouna má však podporu minimálně u části sociálních demokratů. "Vojenské zpravodajství zatím pod vedením pana Pilce funguje dobře, já osobně si ho na tom místě představit dovedu. Ale je to v pravomoci pana ministra," řekl Igor Jakubčík (ČSSD), další člen zmíněného výboru, který k ministrovu výběru dodává své stanovisko.
Podobně se vyjádřil také jeho stranický kolega Seďa. "Dovedu si představit i variantu, že by pan Pilc mohl pokračovat,“ uvedl poslanec. Výhrady vůči Pilcovi nemá ani předseda komise pro kontrolu zpravodajství Bohumil Chalupa (ANO). "K jeho vedení zpravodajství nemám výhrady. Měli jsme možnost se s ním již setkat a podle mého názoru pracuje tak, jak pracovat má. Ale do personální politiky se nepleteme," zdůraznil Chalupa.
Najdou se však také hlasy proti jeho jmenování. "Měl by tam přijít člověk zvenčí. Vztahy uvnitř zpravodajství, kdy jsou všichni spolužáci nebo známí, jsou příliš silné a není to dobře," míní zdroj Aktuálně.cz blízký prostředí zpravodajských služeb.
Na rozcestí
České tajné služby se již delší dobu potýkají s problémy. Skandál s nezákonným sledováním premiérovy manželky a vládních úředníků se Vojenskému zpravodajství postaral o nechtěnou zahraniční publicitu.
Civilní kontrarozvědku - Bezpečnostní informační službu – zase poznamenal únik odposlechů Romana Janouška s bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem.
Za ním měl podle inspekce BIS stát důstojník služby Jan Petržílek, který byl v případu spolu s Vítem Bártou obviněn v listopadu loňského roku.
