Benzín a nafta mohou zlevnit. Snížení daně prošlo

Domácí Domácí, red dom
26. 9. 2008 11:30
Návrh socialisty Urbana prošel prvním čtením
Benzín. Ilustrační foto.
Benzín. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Cena benzínu by mohla poklesnout o 2,50 Kč a u nafty by mohla jít dolů o rovné dvě koruny.

Sněmovna poslala plán na snížení spotřebních daní z dílny opozičního poslance Milana Urbana (ČSSD) do druhého čtení

Koalice neměla dost hlasů, aby návrh zamítla. Poslanec ODS Vlastimil Tlustý a jeho někdejší kolegové z klubu Juraj Raninec a Jan Schwippel nepodpořili koalici, jen se zdrželi hlasování.

Tlustý přitom už v srpnu avizoval, že je ochoten snížení daně podpořit. "Když vláda nenavrhne nic, čím by ekonomice pomohla, podpořím návrh opozice," uvedl tehdy pro Aktuálně.cz.

Opozice tak ve sněmovně zaznamenala už druhý úspěch. Dnes na začátku jednání díky poslancům koalice protlačila do dalšího jednání zrušení zdravotnických poplatků pro děti, důchodce a méně majetné rodiny.

Čtěte o poplatcích: Velké Rathovo vítězství. Zrušení poplatků má zelenou

Ministři chrání příjmy

Proti snížení spotřební daně je především ministr financí Miroslav Kalousek. A stejně odmítal nižší sazby před třemi lety socialistický ministr Bohuslav Sobotka.

Čtěte Sobotkův blog: Daňové experimenty cenu benzínu nesníží

Tehdy snížení daně na naftu a benzín navrhl právě Vlastimil Tlustý jako opoziční poslanec - pokles u benzínu měl být o 1,30 koruny na litr a u nafty o 40 haléřů.

Sobotka oponoval tomuto kroku s argumentem, že by státní pokladna přišla o 13 miliard ročně. Navíc nebylo podle Sobotky jisté, že čerpadla skutečně cenu sníží.

Dnes ministr Kalousek odpovídá podobně - stát by snížením daně přišel v příštím roce o 17 miliard. "Byl by to jen krátkodobý krok s populistickým podtextem a s obtížně odhadnutelným dopadem na konečnou cenu," řekl před časem Aktuálně.cz.

Podniky čekají

Analytici očekávají o něco nižší ztrátu než Kalousek. Aleš Michl z Raiffeisen banky odhaduje 11 miliard. "Ale může být o tři miliardy vyšší i nižší. Záleží na tom, jaké dodatečné efekty to vyvolá," upřesňuje expert.

Ztráty státní pokladny by nemusely být tak velké, pokud by Češi začali po zlevnění benzín víc kupovat.

Michl připouští Tlustého argument, podle kterého je nutné diskutovat o vládní pomoci slábnoucí ekonomice. "Do této diskuse patří i nižší spotřební daň," dodává.

Sám je však jejím odpůrcem: "Je to nesystémové. A větší rozpočtový schodek nás před recesí nezachrání," podotýká Michl.

Slovenské zrcadlo

Tlustý se může odvolávat na příklad Slovenska, které je vzorem Topolánkových daňových reforem. Jejich autor, někdejší vicepremiér Ivan Mikloš, dnes v roli opozičního poslance také prosazuje nižší spotřební daně.

U benzínu chce daň snížit o 90 haléřů, u nafty o 1,80 slovenské koruny. Také on argumentuje, že není třeba platit mnohem vyšší daně, než vyžaduje Brusel.

Slovensko je v tomto případě zrcadlovým obrazem Česka. V Praze navrhuje opoziční levice snížit daň, i když ji před třemi lety v roli vládní strany odmítla. Vládní pravice však nechce, co před třemi lety v opozici sama navrhovala.

V Bratislavě navrhuje opoziční pravicový poslanec Mikloš snížit daň o stejnou částku, jako před třemi lety zástupce levicové opozice Robert Fico. Dnes je Fico premiér a změnu odmítá, stejně jako ji před třemi lety nechtěl vicepremiér Mikloš.

 

Právě se děje

Další zprávy