Analýza - Sociální demokracie se ocitla necelý rok před parlamentními volbami v kritické situaci, která může skončit těžkou prohrou ve volbách, ale také z toho vyplývajícím kolapsem, který potkal před několika lety podobně silnou stranu - ODS.
Za této situace se Bohuslav Sobotka rozhodl přijít s razantním krokem v podobě dopisu členské základně. Pokud by ho nenapsal, už tak velké rozčarování straníků by patrně gradovalo na prosincovém zasedání širšího vedení ČSSD, které by mohlo vážně ohrozit i postavení samotného Sobotky.
Hrozilo totiž, že by si na tomto zasedání strana odhlasovala vnitrostranické referendum o tom, zda má Sobotka zůstat na postu předsedy. Nyní tedy Sobotka získal ze všeho nejvíce čas a jistotu, že do sjezdu ČSSD zůstane v čele a může se pustit do změn podle svého uvážení. To ostatně potvrdil i v pátek po příletu ze Švédska.
"Pustil jsem se do velkých změn, chci je dotáhnout do konce, aby změny udělaly ČSSD atraktivní, a především, abychom měli ambici příští volby vyhrát," prohlásil a přidal kus sebevědomí, které teď není v ČSSD cítit téměř u nikoho. "Nechci hrát na druhé místo ve volbách do sněmovny. Chci, abychom je vyhráli. Je to možné, ČSSD to může udělat, Andrej Babiš se dá porazit. Rozdíl mezi námi není tak velký, abychom to nemohli stihnout," řekl doslova.
Odejde Dienstbier, Mládek a Němeček?
Sobotka při svém vystoupení použil příměr s fotbalovým či hokejovým utkáním, když řekl, že taková utkání se hrají do poslední minuty a důležité je v nich nasazení všech hráčů. Kteří jeho "hráči" jsou takového nasazení schopní, neprozradil ani v dopise, ani při podvečerním krátkém setkání s novináři.
Okamžitě se tak vyrojilo velké množství spekulací, aniž by měl kdokoliv konkrétní a podložené informace, koho opravdu Sobotka v týmu už nechce. Není proto divu, že se spekuluje téměř o všech lidech z okolí Sobotky, snad s výjimkou Milana Chovance.
Kdo by tedy nakonec mohl vypadnout ze Sobotkova týmu?
Zdá se, že prvním na řadě je s velkou pravděpodobností ministr bez portfeje Jiří Dienstbier. Sobotka má sice k němu blízko, a proto také dlouho odolával hlasům v ČSSD i ve sněmovně, aby se jej zbavil. Teď mu už v tom nic nebrání, odchodem Dienstbiera potěší i zklidní mnohé kritiky ve své straně a body neztratí ani u veřejnosti, protože politik se zaměřením na lidská práva je už podstatou svého zaměření nepopulární.
Navíc Dienstbier zůstane k Sobotkovi poměrně loajální, i kdyby odešel, zejména, když odejde "jen" do pohodlného křesla senátora.
Dalším, kdo je ve velkém ohrožení, je ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Ten to Sobotkovi sám ulehčil tím, že nabízel svou funkci, pokud prohraje senátní volby. To se stalo, Sobotka se jej sice zastal, ale to nebrání tomu, aby Mládkovi jeho vlastní příslib o odchod připomněl. Pohled do nedávné historie navíc ukazuje, že Sobotka jej několikrát kritizoval, a nezdá se, že by názor na něj výrazněji změnil.
Třetím v řadě by mohl být ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. V politických kuloárech se často mluví o tom, jak je Sobotka právě s řízením tohoto resortu nespokojený, zejména když zdravotnictví patří mezi témata, která rozhodují volby. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si k tomu všemu vybral zdravotnictví jako jedno ze zásadních témat, na Němečka velmi často útočí a ten se ocitá v defenzívě.
Mimochodem, velký návod na to, koho Sobotka vymění, dal sám Sobotka už loni v červnu na zasedání širšího vedení strany, kdy dokonce avizoval, že "je třeba budíček, chtěl bych, aby ministři přidali". A kteří ministři? I to bylo zřejmé - Dienstbier, Mládek a Němeček. Právě ty si pozval k jednání, po kterém si Mládek povzdechl: "Politika je jízda na tygrovi".
Pro zajímavost, loni v červnu na stejném zasedání Sobotka oznámil výměnu ostře kritizovaného ministra školství Marcela Chládka za tehdy neznámou Kateřinu Valachovou. Během krátké doby dala tato mladá politička na Chládka zapomenout, pustila se do celé řady iniciativ a dnes působí ze všech ministrů ČSSD nejenergičtěji.
Nejsou vyloučeny i jiné rošády, mezi ohrožené patří také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která má pověst velké chaotičky a "sociální inženýrky", ale z pozice ČSSD prosazuje do puntíku stranický program, což se cení.
Terčem velké kritiky mimo ČSSD je i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, jenže to je muž, který má z celé ČSSD k Sobotkovi možná úplně nejblíže. Navíc v posledních dnech je to jediný politik ČSSD, který se nebojí předstupovat před veřejnost a vysvětlovat své názory, byť jsou kontroverzní a vzbuzují kritiku.
Otázka je, co se sebou samým provede sám Sobotka. Když v pátek večer mluvil o tom, jak nechce, aby byla ČSSD nudnou, ale místo toho atraktivní stranou, musel cítit, že nuda a neatraktivita je často vyčítána nejvíce jemu samotnému. Co chce s tímto svým handicapem udělat, zatím ještě neřekl a ani to nenapsal v dopise.
Prvním testem bude pro Sobotku prosincové zasedání ČSSD, kde předseda oznámí všechny změny, včetně výměny ministrů. Velkým testem pak bude samotný sjezd v příštím roce.
