ANO debatuje, jak ztišit opozici a vládu nechat mluvit

Jan Němec Lucie Stuchlíková Jan Němec, Lucie Stuchlíková
25. 2. 2014 18:40
Ministři by měli mít ve sněmovní debatě prostor neomezený, opozice má dostat časový limit.
Ti, co mohou mluvit.
Ti, co mohou mluvit. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Hnutí ANO naplnilo své nedávné proklamace a začalo skutečně připravovat změnu pravidel ve Sněmovně. Podstata je jednoduchá: striktně omezit časový limit projevů na plénu.

Mezi těmi, kdo mají být v projevu omezeni, mohou být i poslanci s takzvaným přednostním právem, jako jsou lídři opozice Zbyněk Stanjura nebo Miroslav Kalousek. Babišovi lidé totiž diskutují i o tom, že by i jim omezili čas nebo i přednostní právo mluvit, které platí kromě ministrů i pro vedení Sněmovny, předsedy klubů a předsedy stran. Zároveň však mají jasno v tom, že v případě ministrů koaliční vlády žádné omezení nebude.

Jinými slovy: vládní koalice reprezentovaná vládou by měla prostor neomezený, opozice by se musela spokojit s limitovaným časem.

Podle informací deníku Insider vytvořil už klub ANO skupinku poslanců, kteří v tomto duchu připravují návrh změn jednacího řádu. Jsou v ní Martin Komárek, Jan Sedláček nebo Matěj Fichtner.

Doba pro změnu je příhodná, protože Sněmovna právě ve výborech projednává novelu jednacího řádu, kterou hned zkraje funkčního období předložila Věra Jourová. Jde sice jenom o převzatou variantu návrhu z éry minulé Sněmovny, ale výše uvedené změny by se k ní daly přidat jako pozměňovací návrhy ve druhém sněmovním čtení.

„V tuto chvíli máme tři až čtyři návrhy," potvrdila legislativní iniciativu klubu ANO místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová, která dostala od svého klubu úkol na přípravu dohlížet.

Čtěte více v placeném deníku Insider: Kdo chce umlčet opozici a jaké jsou možnosti?

 

Právě se děje

před 17 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy