Praha - Nejenže nepotřebuje zázemí politické strany. Naopak. Partaj, která s Jiřím Pospíšilem spojí své síly, na jeho tváři rebela vydělá.
Ukázalo se to už několikrát: nejprve v loňských volbách do Poslanecké sněmovny, kdy mu lidé z Plzeňského kraje poslali dokonce druhý nejvyšší procentuální počet referenčních hlasů. A nyní podruhé ve volbách do europarlamentu. V nich se stal Pospíšil vůbec nejúspěšnějším kandidátem. Jeho jméno zakroužkovalo na 77 tisíc voličů.
"Jiří Pospíšil má skutečně úspěch zaručen, ať už vstoupí kamkoliv. U pravicových voličů je totiž zapsán velmi dobře," hodnotí bývalého ministra spravedlnosti Tomáš Lebeda z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Sympatie lidí měl podle něj tento Plzeňák vždy, nyní ale ještě víc vrostly. Lidem totiž zaimponovalo, jak se rozloučil s ODS.
Stranické kotrmelce
Kult Pospíšila je podle Lebedy tak silný, že lidem tentokrát nevadilo ani "přeběhlictví" či několik drobných přešlapů v počátcích jeho politické kariéry.
Peníze za eurovolby
Každá strana, která překročí hranici 1 % všech odevzdaných hlasů, získá za každý hlas 30 korun.
ANO 7,3 milionu
TOP 09 7,25
ČSSD 6,4
KSČM 4,9
KDU-ČSL 4,5
ODS 3,5
Svobodní 2,4
---------------------
Piráti 2,2
Zelení 1,7
Úsvit 1,4
Strana zdravého rozumu 0,7
"Dvojka" eurokandidátky TOP 09 se totiž ke své domovské straně neotočila zády poprvé. Pospíšil spojil své začátky v politice nejprve s ODA, teprve o čtyři roky později od ní přešel k ODS. "My už jsme zažili u Jiřího Pospíšila několik kotrmelců," komentuje trpce Pospíšilovo úspěšné tažení novopečený europoslanec za ODS Evžen Tošenovský.
Navíc to byl právě Pospíšil, kdo původně jako ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase jmenoval do funkcí státní zástupce Vlastimila Rampulu a Libora Grygárka. Tedy muže, kteří jsou dnes známí jako "zametači kauz". A rozešel se s nimi teprve až po mnoha skandálech a soudních sporech.
Rebelie a vzdor
Dnes jsou ale všechny přešlapy zapomenuty. "Pospíšilův příběh sice opravdu není černobílý, voliče přesto přesvědčil. Důvody jsou zřejmé: ODS je dnes v takové situaci, že asi nikdo nebude nikomu vyčítat, že se s tou stranou rozloučil," hodnotí Lebeda.
Pospíšilův odchod z ODS navíc podle něj veřejnost vnímala jako rebelii a vzdor. Někdejší ministr spravedlnosti se totiž nakonec přece jen rozhodl zametače Rampulu proti vůli premiéra Nečase odvolat a místo něj jmenovat na post vrchního státního zástupce "neposkvrněnou" Lenku Bradáčovou. Krátce nato byl z ministerstva spravedlnosti odvolán.
Pospíšilovo vítězství proto občanské demokraty netěší. "Pro nás je to překvapivé. My ho známe velmi dobře. Pro mě je překvapivé, že lidi nehleděli na to, že odešel z jedné strany, byl v nějaké straně před námi a teď je v nějaké jiné. Je to překvapivé, jak to lidé najednou vnímají. Já nechci pana Pospíšila hodnotit jako člověka, myslím, že o tom bylo hodně napsáno," reagoval bývalý Pospíšilův spolustraník Evžen Tošenovský.
Nejsem euroskeptik, ale eurorealista
Zajímavé nyní bude podle něj sledovat, jak se Pospíšil vyrovná s tím, že bude muset najednou hájit zcela jiné postoje, než jaké vyznával v ODS. Zatímco totiž občanští demokraté patří k euroskeptikům, TOP 09 je výrazně proevropská.
"Ale to je jeho problém. Já jsem nemusel během dvaceti let přebíhat z jedné strany do druhé, takže to ať se s tím trápí on a ať to sledují lidé, kteří mu dali preferenční hlas," komentuje to Tošenovský.
Samotný Pospíšil ale namítá: "Za TOP 09 jsem kandidoval jako nezávislý a vstup do strany prozatím nezvažuji." Jeho postoj k Unii prý zůstává konstantní – nikoliv euroskeptický, ale eurorealistický. Jakékoliv významnější změně, jako je například přijetí eura, by navíc měla podle něj předcházet veřejná diskuse.
Uvnitř ODS poražený
Jiří Pospíšil vstoupil do politiky v jednadvaceti letech. Stal se nejprve členem ODA, z této strany o čtyři roky později přešel do ODS. Už v sedmadvaceti zasedl v poslanecké lavici.
V obou vládách Mirka Topolánka a i ve vládě Petra Nečase byl ministrem spravedlnosti. Do funkcí tehdy jmenoval státní zástupce Vlastimila Rampulu a Libora Grygárka, kterých se nejprve v médiích zastával a s kterými se teprve později, po mnoha skandálech a soudních sporech, rozešel. V únoru 2011 odvolala vláda nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou a Pospíšil na její místo jmenoval Pavla Zemana.
Když se ale rozhodl dosadit do křesla vrchního státního zástupce Lenku Bradáčovou, narazil. Tehdejší premiér Petr Nečas ho za jeho neloajální chování odvolal.
Definitivní tečku za Pospíšilovým angažmá v ODS pak znamenal 24. kongres strany. Pospíšil se tam pokusil prorazit na post 1. místopředsedy ODS. Porazil ho ale Jan Zahradil. Pospíšil proto z ODS odešel. Složit poslanecký mandát ale tehdy odmítl.
