Politik, který nepotřebuje politickou stranu: Jiří Pospíšil

Veronika Rodriguez Sandra Štefaniková Veronika Rodriguez, Sandra Štefaniková
26. 5. 2014 20:50
Opoziční TOP 09 pomohl vyhrát volby "rebel" Jiří Pospíšil. Jeho jméno zakroužkovalo na 77 tisíc voličů.
Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Nejenže nepotřebuje zázemí politické strany. Naopak. Partaj, která s Jiřím Pospíšilem spojí své síly, na jeho tváři rebela vydělá.

Ukázalo se to už několikrát: nejprve v loňských volbách do Poslanecké sněmovny, kdy mu lidé z Plzeňského kraje poslali dokonce druhý nejvyšší procentuální počet referenčních hlasů. A nyní podruhé ve volbách do europarlamentu. V nich se stal Pospíšil vůbec nejúspěšnějším kandidátem. Jeho jméno zakroužkovalo na 77 tisíc voličů.

"Jiří Pospíšil má skutečně úspěch zaručen, ať už vstoupí kamkoliv. U pravicových voličů je totiž zapsán velmi dobře," hodnotí bývalého ministra spravedlnosti Tomáš Lebeda z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Sympatie lidí měl podle něj tento Plzeňák vždy, nyní ale ještě víc vrostly. Lidem totiž zaimponovalo, jak se rozloučil s ODS.

Stranické kotrmelce

Kult Pospíšila je podle Lebedy tak silný, že lidem tentokrát nevadilo ani "přeběhlictví" či několik drobných přešlapů v počátcích jeho politické kariéry.

Peníze za eurovolby

Každá strana, která překročí hranici 1 % všech odevzdaných hlasů, získá za každý hlas 30 korun.

ANO               7,3 milionu
TOP 09          7,25
ČSSD            6,4
KSČM            4,9
KDU-ČSL      4,5
ODS               3,5
Svobodní       2,4

---------------------
Piráti              2,2
Zelení            1,7
Úsvit              1,4
Strana zdravého rozumu 0,7

"Dvojka" eurokandidátky TOP 09 se totiž ke své domovské straně neotočila zády poprvé. Pospíšil spojil své začátky v politice nejprve s ODA, teprve o čtyři roky později od ní přešel k ODS. "My už jsme zažili u Jiřího Pospíšila několik kotrmelců," komentuje trpce Pospíšilovo úspěšné tažení novopečený europoslanec za ODS Evžen Tošenovský.

Navíc to byl právě Pospíšil, kdo původně jako ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase jmenoval do funkcí státní zástupce Vlastimila Rampulu a Libora Grygárka. Tedy muže, kteří jsou dnes známí jako "zametači kauz". A rozešel se s nimi teprve až po mnoha skandálech a soudních sporech.

Rebelie a vzdor

Dnes jsou ale všechny přešlapy zapomenuty. "Pospíšilův příběh sice opravdu není černobílý, voliče přesto přesvědčil. Důvody jsou zřejmé: ODS je dnes v takové situaci, že asi nikdo nebude nikomu vyčítat, že se s tou stranou rozloučil," hodnotí Lebeda.

Pospíšilův odchod z ODS navíc podle něj veřejnost vnímala jako rebelii a vzdor. Někdejší ministr spravedlnosti se totiž nakonec přece jen rozhodl zametače Rampulu proti vůli premiéra Nečase odvolat a místo něj jmenovat na post vrchního státního zástupce "neposkvrněnou" Lenku Bradáčovou. Krátce nato byl z ministerstva spravedlnosti odvolán.

Pospíšilovo vítězství proto občanské demokraty netěší. "Pro nás je to překvapivé. My ho známe velmi dobře. Pro mě je překvapivé, že lidi nehleděli na to, že odešel z jedné strany, byl v nějaké straně před námi a teď je v nějaké jiné. Je to překvapivé, jak to lidé najednou vnímají. Já nechci pana Pospíšila hodnotit jako člověka, myslím, že o tom bylo hodně napsáno," reagoval bývalý Pospíšilův spolustraník Evžen Tošenovský.

Nejsem euroskeptik, ale eurorealista

Zajímavé nyní bude podle něj sledovat, jak se Pospíšil vyrovná s tím, že bude muset najednou hájit zcela jiné postoje, než jaké vyznával v ODS. Zatímco totiž občanští demokraté patří k euroskeptikům, TOP 09 je výrazně proevropská.

"Ale to je jeho problém. Já jsem nemusel během dvaceti let přebíhat z jedné strany do druhé, takže to ať se s tím trápí on a ať to sledují lidé, kteří mu dali preferenční hlas," komentuje to Tošenovský.

Samotný Pospíšil ale namítá: "Za TOP 09 jsem kandidoval jako nezávislý a vstup do strany prozatím nezvažuji." Jeho postoj k Unii prý zůstává konstantní – nikoliv euroskeptický, ale eurorealistický. Jakékoliv významnější změně, jako je například přijetí eura, by navíc měla podle něj předcházet veřejná diskuse.

Uvnitř ODS poražený

Jiří Pospíšil vstoupil do politiky v jednadvaceti letech. Stal se nejprve členem ODA, z této strany o čtyři roky později přešel do ODS. Už v sedmadvaceti zasedl v poslanecké lavici.

V obou vládách Mirka Topolánka a i ve vládě Petra Nečase byl ministrem spravedlnosti. Do funkcí tehdy jmenoval státní zástupce Vlastimila Rampulu a Libora Grygárka, kterých se nejprve v médiích zastával a s kterými se teprve později, po mnoha skandálech a soudních sporech, rozešel. V únoru 2011 odvolala vláda nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou a Pospíšil na její místo jmenoval Pavla Zemana.

Když se ale rozhodl dosadit do křesla vrchního státního zástupce Lenku Bradáčovou, narazil. Tehdejší premiér Petr Nečas ho za jeho neloajální chování odvolal.

Definitivní tečku za Pospíšilovým angažmá v ODS pak znamenal 24. kongres strany. Pospíšil se tam pokusil prorazit na post 1. místopředsedy ODS. Porazil ho ale Jan Zahradil. Pospíšil proto z ODS odešel. Složit poslanecký mandát ale tehdy odmítl.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Papež jmenoval 13 kardinálů, devět může volit jeho nástupce

Papež František v neděli oznámil, že jmenoval 13 nových kardinálů. Povýšeni do kardinálského stavu budou při slavnostní konsistoři ve Vatikánu 28. listopadu. Devíti z nich je méně než 80 let, takže se mohou stát členy konkláve, které po smrti nebo rezignaci nynější hlavy římskokatolické církve vybere příštího papeže, uvedla agentura Reuters.

Papež jména nových kardinálů překvapivě oznámil z okna své pracovny věřícím na Svatopetrském náměstí. Mezi jmenovanými kardinály je také washingtonský arcibiskup Wilton Gregory, který se tak stane prvním černošským prelátem s červenou čepičkou.

Kardinály se stanou také Ital působící dlouhodobě ve Vatikánu Raniero Cantalamessa, arcibiskup z rwandského Kigali Antoine Kambanda, arcibiskup José Feurte Advincula z Filipín nebo arcibiskup Celestino Aós ze Santiaga de Chile.

Devět nových volitelů papeže podle agentury Reuters pochází z celého světa a zvyšují pravděpodobnost, že i příští papež bude pokračovat v politice papeže Františka, který byl zvolen v roce 2013.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Dvě osoby zemřely po autonehodě u Jasenné na Zlínsku, silnice je opět v provozu

Dvě oběti si vyžádala dopravní nehoda, která se stala dnes ráno u Jasenné na Zlínsku. Sdělila to zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku byla po dobu vyšetřování uzavřená, policisté v obou obcích odkláněli dopravu. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín kolem 05:30, silnice se opět motoristům otevřela před 13:00.

"Řidička osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic v levotočivé zatáčce zřejmě z důvodu vysoké rychlosti čelně narazila do stromu a s vozidlem skončila na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Při nehodě zahynula nejen řidička, ale také její spolujezdkyně. Totožnost obětí potvrdí až nařízená soudní pitva," uvedla Kozumplíková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy