Česko po první vlně usnulo na vavřínech, píše Politico. Za vzor dává Seveřany

ČTK ČTK
18. 10. 2020 19:11
Příklad Česka ukazuje, že žádná země si v epidemii koronaviru nemůže dovolit usnout na vavřínech. Tvrdí to zpravodajský server Politico v rozsáhlém článku o tom, jak evropské vlády zvládají pandemii koronaviru. Za premianty má zatím Politico severské země, Pobaltí a Řecko, v hodnocení propadly Francie a Španělsko.
Foto: Thinkstock

Česko bylo první v Evropě, kdo zavedl povinné nošení roušek, uzavřel školy a část obchodů. Byla také první, kdo od 9. dubna restrikce začal uvolňovat. A tehdy problém začal, uvedl server.

Podle něj premiér Andrej Babiš a jeho vláda nezareagovali dostatečně rychle při prvních náznacích růstu šíření nákazy v srpnu. "Babiš ignoroval varovné signály a obával se, že by nová omezení vyvolala nevoli u podnikatelů. A tak neudělal nic," píše o situaci na začátku září Politico.

Poté, co denní počet nakažených překonal úroveň, jaká byla naposledy na jaře, se tehdejší ministr zdravotnictví snažil zavést povinné nošení roušek v obchodech. Ale Babiš návrat k restrikcím vetoval, připomíná Politico.

Ke změně kurzu a výměně ministra zdravotnictví došlo v druhé polovině září. "Možná to je příliš pozdě," dodává Politico a poukazuje na to, že třetina ze všech případů nákazy, které ČR registruje od začátku epidemie, připadá na tento týden.

Sousední Německo a Rakousko epidemii zvládají dobře, byť i tyto země udělaly chyby. Fakt, že o zdravotnictví v Německu rozhodují jednotlivé spolkové země, ztěžuje kancléřce Angele Merkelové zavádění celostátních opatření. Nejviditelnější chyba Rakouska spadá do první vlny, kdy nezvládlo ohnisko nákazy v alpském letovisku Ischglu.

Cestou jsou rychlá opatření

Premianty první a druhé vlny jsou podle serveru Norsko, Finsko, Dánsko a Island. Rychlá opatření a výkonné zdravotnictví umožnilo výrazně omezit šíření nákazy. To zachránilo životy a zmírnilo dopad na ekonomiku, tvrdí Politico. Naopak politika Švédska podle serveru vedla k významnému počtu nakažených a vysokému počtu zemřelých. Mezi země, jež zvládly dobře první i druhou vlnu, server řadí i pobaltské státy a Řecko.

Itálie v první vlně představovala nejvíce odstrašující případ. Za použití mimořádných pravomocí se ale vládě podařilo zploštit křivku nákazy rychleji, než se očekávalo. Politico připisuje italskému premiérovi také zásluhu, že přesvědčil Německo, aby podpořilo evropský fond obnovy.

Výrazně negativní hodnocení si vysloužily Španělsko a Francie. Španělsko nebylo schopné během letní sezóny udržet pod kontrolou růst nákazy. Politico si všímá sporů mezi španělskou vládou a místní samosprávou o zavedení nouzové stavu v madridské oblasti, kde se nákaza šíří nejvíce.

Letní uvolnění stojí podle Politica i za růstem případů ve Francii. Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi server vyčítá, že jeho vláda nedokázala zavést účinná a koherentní zdravotnická opatření. "V březnu Macron řekl národu, že je ve válce s virem. Nyní to vypadá, že ji prohrává," píše Politico.

Británie patří podle serveru k evropským zemím, kde první vlna epidemie obnažila nedostatky vládního přístupu. "(Britský premiér) Johnson má obtíže formulovat dlouhodobou strategii nebo jasný vzkaz veřejnosti," všímá si Politico. Britský premiér také musí čelit rostoucí nespokojenosti v Konzervativní straně, byť neúspěchy z první vlny epidemie se zatím na preferencích konzervativců výrazně neprojevily.

Na oddělení máme celé spektrum pacientů nejrůznějšího věku, jsou tam i mladiství, více je ale těch starších, líčí Hynek Bartoš. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy