Lidé si připomněli 79 let od vyhlazení Lidic nacisty

ČTK ČTK
12. 6. 2021 11:10
K hrobu lidických mužů při dnešním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš (ANO), vedení Senátu, sněmovny, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebo středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Připomněli si tak 79 let od vyhlazení Lidic na Kladensku. Vzpomínka se konala kvůli koronavirové pandemii bez účasti veřejnosti a v omezeném rozsahu.
Premiér Andrej Babiš v Lidicích.
Premiér Andrej Babiš v Lidicích. | Foto: ČTK

Na pietním aktu byl položen i věnec prezidenta republiky, hlava státu se ale nezúčastnila.

Za Senát se vzpomínky zúčastnili předseda Miloš Vystrčil (ODS) nebo místopředsedové Jiří Růžička (STAN) a Jiří Oberfalzer (ODS), za sněmovnu její šéf Radek Vondráček (ANO) či místopředsedové Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti).

Po položení věnců zazněla modlitba za oběti lidické tragédie a následně státní hymna. Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík posléze účastníkům poděkoval. Respirátory kvůli koronavirové pandemii měli nasazeny pouze čestná stráž, vojáci a skauti.

"Lidice nejsou jenom místo tragédie, ale je to obrovský symbol. Lidice nejsou jenom naše. Když se rozjedete do světa, zjistíte, že Lidice znají po celém světě," řekl novinářům Vondráček. "Bylo to poprvé, co nacisté odhalili, co jsou. Kdy se tím ještě pochlubili. To je celosvětový význam Lidic, že odhalily zrůdnost nacistů. Myslím, že to byl přelomový okamžik druhé světové války a boje proti nacismu," doplnil.

"Více než 300 lidických obětí je kromě jiného také žádostí pro nás pro všechny, abychom už nikdy nepřipustili, aby se zbytečné nevinné oběti opakovaly," poznamenal Vystrčil.

"Musíme si připomínat zvěrstvo nacistů, zvěrstvo, co lidé dokázali. Je třeba o tom přemýšlet, jak je možné, že se to stalo. Možná i dneska přemýšlet o tom, proč v naší společnosti je také taková nenávist, co to vyvolává," řekl premiér Babiš.

Nacisté obec s 503 obyvateli vypálili 10. června 1942. Důvodem bylo podezření gestapa ze spojitosti místních s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zastřeleno bylo 173 lidických mužů. Ženy skončily v koncentračním táboře. Část dětí putovala do německých rodin na poněmčení a část do vyhlazovacího tábora v Chelmnu. Po válce se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. O opětovném vybudování obce rozhodla československá vláda. Základní kámen byl položen v létě 1947.

Zpráva o vyhlazení Lidic se dostala do celého světa. Řada míst v různých zemích se pak na počest české vesnice přejmenovala jejím jménem.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy