Politici připomněli invazi v srpnu 1968, na pietu nedorazil nikdo z vlády ani Zeman

ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 21. 8. 2019 17:54
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 patří k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím našich novodobých dějin. Na pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze to řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupili také například šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). Kromě projevů se uskutečnil také pietní akt s kladením věnců, na závěr zazněla státní hymna.

Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance (NATO) zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není.

"Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států," řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami.

Vondráček vyzdvihl úlohu Československého rozhlasu v roce 1968, byl podle něj jedním z důležitých pilířů demokratického vývoje v tehdejším Československu. Předseda sněmovny uvedl, že rozhlas vysílal necenzurované informace nejen pro československé občany, informoval o pražském jaru nebo srpnové invazi vojsk, při níž vyzýval ke klidu a tichému odporu vůči okupantům.

Podle Vondráčka bylo důležité, že v hlavách lidí stále existovala touha dosáhnout skutečné svobody. "Skutečné demokracie, ne jen demokratizace," řekl.

"Po 23 letech od květnového osvobození Prahy Praha i celé Československo prošlo další těžkou zkouškou. Opět byly v ulicích tanky, opět tekla krev. Tehdejší osvoboditelé byli nyní okupanti. Tehdy vítáni, nyní proklínání," řekl pražský primátor Hřib.

Události popsal jako invazi a okupaci se vším všudy, následované emigrační vlnou. Období normalizace nazval jedním z nejtemnějších období novodobé české státnosti.

Pietě přihlíželi také například předseda KDU-ČSL Marek Výborný, poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) nebo senátor a kandidát na prezidenta v loňské volbě Jiří Drahoš.

Na rozdíl od loňského roku na pietě nevystoupil předseda vlády Andrej Babiš (ANO), který na témže místě hovořil za hlasitého pískotu. Projevy nesouhlasu tehdy provázely i Vondráčkův proslov, tentokrát po jeho vystoupení následoval potlesk.

Podobně jako loni nedorazil ani prezident Miloš Zeman, vyslal místo sebe dva zástupce - věnce položili ředitel administrativní sekce prezidentské kanceláře Jan Novák a náčelník Jan Kaše.

Vzpomínková akce probíhá také na Václavském náměstí 

V dolní části Václavského náměstí se konala akce iniciativy Bezkomunistů.cz, kde je k vidění výstava dobových fotografií nebo tank připomínají nejen začátek okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a rok nato demonstrace proti ní, ale zejména oběti, které si tyto události vyžádaly. Podle nových historických údajů při nich v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí. Při demonstracích o rok později zahynulo pět mladých lidí, které zabili příslušníci veřejné bezpečnosti a lidových milic.

Podle předsedy iniciativy Petra Marka má akce působit jako varování a důležitý vzkaz, že svobodu je třeba opečovávat i v dobách zdánlivě klidných. "Nedošlo k vyrovnání se s minulostí; hlavně potrestání největších zločinů. Když není nastolená spravedlnost, společnost se vyvíjí s pokřivenou páteří," uvedl.

Jako symbol komunismu stojí na Václavském náměstí rudá klec, na které jsou na transparentu vypsána jména obětí okupace v srpnu 1968. Lidé se tu také mohou seznámit s projektem Po stopách totalitní minulosti. Iniciativa Bez komunistů.cz ho připravila především pro děti, které vodí po místech bezprostředně spojenými s komunistickým režimem. Děti své dojmy následně výtvarně, literárně či ve formě videí zpracovávají. V září bude projekt vyhlášen jako soutěž, iniciativa požádá o spolupráci školy.

Program na Václavském náměstí pokračuje nadále hudebními vystoupeními. Představil se již například JP Blues Band nebo bluesový kytarista Luboš Andršt. Promlouvali i pamětníci, historik Petr Blažek zase připomněl tzv. živé pochodně, tedy lidi, kteří se po vzoru Jana Palacha upalovali. Vzpomněl Jana Poláška, který se v Brně 21. srpna 1969 zapálil údajně poté, co se dozvěděl o zastřelení dvou lidí při protestech v Praze.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Podíleli se na ochraně ohrožených gepardů, íránský soud je poslal na dlouhé roky do vězení za špionáž

Íránský soud vyměřil tresty odnětí svobody v délce šesti až deseti let šesti ochráncům přírody. Byli obviněni ze špionáže. Podíleli se totiž na projektu záchrany v Asii kriticky ohrožených gepardů a používali k jejich pozorování skryté kamery. Informovala o tom dnes agentura AP.

Newyorské centrum zabývající se lidskými právy v Íránu oznámilo, že ochránci byli odsouzeni za kontakty s USA, tedy nepřítelem státu. V téže kauze budou souzeni ještě dva lidé. Ve skupině byl také Kavous Seyed Emami s občanstvím Íránu a Kanady, který zemřel loni v únoru za nejasných okolností ve vězeňské vazbě, kde čekal na soud. Vdově po něm pak Írán po nějaký čas bránil vycestovat ze země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy