Politici podlehli stravenkové lobby, prý to jinak nešlo

Eliška Bártová Eliška Bártová
17. 6. 2009 17:55
Senátoři posvětili pravidelný přísun statních peněz pro stravenkovou firmu
Senátní výbor pro sociální politiku při projednávání "stravenkové" novely.
Senátní výbor pro sociální politiku při projednávání "stravenkové" novely. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Senátoři ve středu schválili novelu zákona o sociálních službách.

Kývli tak na změnu systému, která na jedné straně pomůže lidem s postižením, na straně druhé je v podstatě "bianco šekem" na peníze pro jedinou stravenkovou firmu - jejíž lobbisté mohou začít slavit.

Do zákona se totiž dostalo speciální ustanovení, které ministerstvu sociálních věcí nařizuje do roka vypsat tendr na dodavatele poukázek na péči.

Sami politici přiznávají, že tlak stravenkové lobby byl nebývalý. Nešlo to ale jinak, brání se. Zákon podpořili i přes nesouhlas s celostátním tendrem, jenž výherci zajistí dominantní pozici na trhu.

Časová tíseň

Proti se nakonec vyslovilo pouze osm senátorů.

Rozprava o novele přitom trvala desítky minut. Její schválení přišel podpořit i ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. "Žádám vás, abyste vzhledem k časové naléhavosti novelu podpořili," apeloval na senátory ministr.

Většina senátorů jej vyslyšela. Pokud by totiž zákon nebyl schválen, musely by od července začít vyplácet dotace sociálním zařízením kraje, které na to nejsou připravené.

Svůj hlas proti avizoval senátor Jaroslav Kubera (ODS). "A ty slavné stravenky, teď nově zvané poukázky," povzdechl si v Senátu. "Já jsem před chvíli dostal SMS od jedné z firem, o které se spekulovalo, že je ušité na míru to řízení. Vzpomeňte si na stravenky, kdy nám poslanci dali do zákona, že obec musí část peněz vyplácet ve stravenkách. To, co dělaly ty firmy, vám tady ani nebudu opakovat, co se dělo, jak doslova vydíraly a říkaly, že musíme." 

Být napřed

Novela zákona přináší zásadní změnu v tom, že místo peněz budou lidé s nejmenší mírou postižením dostávat poukázky.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo tímto krokem zamezit zneužívání sociálního příspěvku. Poukázky by tak měl dostat ten, u koho se prokáže, že peníze nečerpá na služby.

V této chvíli nikdo neumí odhadnou, o kolik lidí půjde, a jaký zisk tedy vítězná poukázková firma ze zakázky bude mít. Pokud by byl příspěvek vyplácen v poukázkách u poloviny všech s nejměnší mírou postižení, pak by se ročně jednalo zhruba o částku jedné miliardy.

Podstatnější ovšem je, že vítěz získá náskok před konkurencí v oblasti poukázek na sociální dávky, které se mají v budoucnu ještě více rozvíjet.

"Počtá se sice s menším objemem dávek v poukázkách," říká David Rýc ze společnosti Le Cheque Dejeuner. "Ale zavádění poukázek je jen začátkem a vykročení směrem, který bude objemově velmi zajímavý pro budoucnost. A ten, kdo nyní vyhraje bude napřed s referencemi a tedy bude mít větší šanci uspět v budoucnu."

Brutální lobby

Lobbista Jan Levíček na jednání senátního výboru
Lobbista Jan Levíček na jednání senátního výboru | Foto: Ludvík Hradilek

Poukázkové firmy tedy napřely při projednávání novely všechny své síly k prolobbování vlastních návrhů. "Několikrát mě kontaktovali zástupci těch firem, zvali na semináře a tak," říká poslanec a člen sociálního výboru sněmovny Miroslav Opálka (KSČM). "Byl to velký souboj. Každý chtěl z toho koláče ukousnout. Tu novelu vnímám jako byznys pro ty firmy."

Zástupci poukázkových firem se obraceli také na zájmové organizace, které mají ve sněmovně a na ministerstvu velký vliv. "Byl u toho velký lobbing," říká předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. "Jednal se mnou někdo ze Sodexo Passu, ale řekl jsem mu rovnou, že u mě nemá šanci."

Nejaktivněji podle aktérů prosazovali své zájmy firmy Accor Services a Sodexo Pass. Zatímco Accor tlačil na decentralizaci zakázky, lobbista Jan Levíček, jenž je napojen na firmu Sodexo, apeloval na poslance, aby zvedli ruku pro celostátní tendr.

Levíček byl také několikrát v kontaktu s Unií zaměstnavatelských svazů, která posléze začala tendr do zákona prosazovat a vyžadovat ho.

"Lobbystický tlak stravenkových firem byl enormní a tak brutální, že mu některé zájmové organizace a někteří poslanci podlehli," okomentoval situaci pro Aktuálně.cz bývalý ministr práce Petr Nečas (ODS). "Tlak byl tak silný, že pokud bychom se nedohodli na nějaké variantě, tak by ten zákon byl shozen ze stolu." 

Jinak to nešlo

Tehdejší koalice se proto nakonec shodla s opozicí, že je nutné novelu schválit. Pokud by totiž zůstal v platnosti stávající zákon, musely by místo ministerstva začít vyplácet příspěvky na péči kraje - a na to nejsou připraveny.

Pavel Dušek z Unie zaměstnavatelských svazů prosadil tendr
Pavel Dušek z Unie zaměstnavatelských svazů prosadil tendr | Foto: Ludvík Hradilek

"Pro nás bylo klíčové, aby kraje nezačaly vyplácet příspěvky, tak jsme na ten tendr s těžkým srdcem kývli," říká předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. "Je zde sice nebezpečí, že díky této novele získá jedna firma luxusní zakázku. Ale jinak to nešlo udělat."

Také zákonodárci, kteří měli pochybnosti o tendru, nakonec zvedli pro novelu ruku. Pro zákon například hlasoval i místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Ačkoliv zpočátku novelu zavádějící poukázky nepodpořil, později názor změnil. "Původně jsme chtěli dát návrh na vypuštění toho tendru, ale nakonec jsme ho stáhli kvůli tlakům zájmových organizací," říká. "Je to výsledek širokého kompromisu kvůli krajům."

Pro novelu zvedli ze stejného důvodu jako Škromach ruce nakonec i členové senátního výboru. "Dostali jsme se do časového presu, pokud bychom ji neschválili, kraje by se dostaly do neřešitelného problému," říká senátor Pavel Čáslava (ODS). "Ale divím se ministerstvu, že po zkušenostech s pokutami od Antimonopolního úřadu má odvahu dělat tak složitou soutěž. Bude to velký obchod, proto lze očekávat velké tlaky na ministerstvo." 

Novela novely

Někteří senátoři však s podporou bývalého ministra Nečase plánují, že poté, co bude tato novela s kontroverzním tendrem schválena, pokusí se prosadit další novelu, která by ustanovení o celostátním tendru ze zákona vyjmula.

"Vzhledem k tomu, že ministerstvo má vypsat tendr až v březnu příštího roku, tak je čas to ještě změnit," říká senátor Čáslava. "Poté, co bude tato novela schválena, připravíme další, ve které už tendr nebude."

 

Právě se děje

před 16 minutami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy