Praha - Kam až může zajít parlament při změnách ústavy? Kdo rozhoduje o tom, co je veřejný zájem?

Odpověď na tyto otázky zásadně ovlivní podobu tuzemské demokracie. Přinese ji výsledek právního souboje mezi Ústavním soudem a politickými stranami.

Melčákův devátý článek

Ústavní soud dal svým úterním verdiktem částečně za pravdu stížnosti poslance Miloše Melčáka. Melčákovi se podařilo vzbudit pochybnost, jestli parlament může ústavním zákonem zkrátit volební období sněmovny a vyhlásit předčasné volby.

První Melčákova výtka upozorňuje, že se ústavní zákon dostal do rozporu s 16. článkem ústavy, podle kterého jsou poslanci voleni na dobu čtyř let.

Vážnější je však pochybnost, jestli se zákon nedostal do rozporu s devátým ústavním článkem. Podle něho může být ústava doplňována či měněna, ovšem "změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná".

Jestli je zkrácení volebního období "podstatnou změnou demokracie", o tom chtějí soudci rozhodnout 10. září.

V tomto přístupu jsou do značné míry jednotní, protože pro odklad voleb hlasovali v poměru 11 ku 2. (více zde)

Vyjít vstříc i obejít

Právníci i šéfové tří velkých politických stran mají v této otázce jasno: zkrácení volebního období je fenomén běžný ve všech demokraciích a je pouze chybou české ústavy, že něco takového prakticky neumožňuje.

Principům demokracie by odporovalo, kdyby stávající sněmovna své volební období prodloužila, o tom však není v ústavním zákoně ani slovo.

Politické strany nechtějí ani čekat na verdikt Ústavního soudu a připravily nový ústavní zákon, podle kterého je možné odklad předčasných voleb obejít. Stačí, když sněmovnu ještě v září rozpustí tři pětiny poslanců a když dál poběží příprava na volby.

Zároveň vyjdou ústavnímu soudu vstříc, když upravují 16. článek ústavy . Poslanci budou i nadále voleni na dobu čtyř let, ústavní zákon ale může období zkrátit.

Melčákův advokát Jan Kalvoda to pochopitelně vidí opačně. Podle něho není možné ústavu neustále měnit a předem oznámil, že před soudem napadne i nový ústavní zákon.  

Víme, co je veřejný zájem

Strany napadly ještě jeden rozměr verdiktu Ústavního soudu. Soudci odložili platnost prezidentského rozhodnutí o termínu předčasných voleb 9. a 10. září s odvoláním, že na to mají podle zákona právo, pokud odklad nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Odklad voleb veřejnému zájmu neškodí ve chvíli, když řádně zvolená sněmovna i vláda existují.

Ovšem prezident, premiér a předsedové Senátu a sněmovny se shodli, že volby jsou důležitým veřejným zájmem. "Čtyři nejvyšší ústavní činitelé mají pocit, že je na nich, aby se odvážili formulovat, co je či není důležitým veřejným zájmem," upozornil prezident Václav Klaus ústavní soudce.

Ke svému tvrzení politici obvykle uvádějí dva argumenty.

Jednak není možné odkládat volby, které mohou zemi v poryvech ekonomické krize konečně přinést vládu se silným mandátem od voličů.

Za druhé, ministerstvo vnitra už vynaložilo na přípravu voleb s termínem 9.-10. října desítky milionů korun z veřejných zdrojů. Většina nákladů by posunem termínu propadla.

Foto: Aktuálně.cz

Diskutujte: Utrhl se Ústavní soud ze řetězu?

Teď, nebo za tři měsíce

Spor o veřejný zájem omezuje volnost rozhodování politiků a soudců ještě v jednom ohledu. Pokud volby neproběhnou o druhém říjnovém víkendu, ale o pár týdnů později, o stejných pár týdnů se odloží ustavení nové sněmovny. Tím se zkrátí časový prostor pro schválení státního rozpočtu.

Už s volbami na počátku října jde o šibeniční lhůtu. První čtení rozpočtu se podle organizačního výboru sněmovny stihne nejdříve ve třetím listopadovém týdnu. Konečné třetí čtení by pak bylo možné stihnout mezi Vánocemi a Silvestrem.

Odklad voleb na druhou polovinu října, listopad nebo prosinec tak odporuje důležitému veřejnému zájmu, protože by zemi v krizovém období přivedl do rozpočtového provizoria.

Veřejný zájem naopak vyžaduje buď stihnout volby ještě v první polovině října, anebo s nimi počkat na nový rok. 

Foto: Aktuálně.cz

Blog Jiřího Pehe: Poučení z ústavní krize