Praha/Ostrava - Ohromný zájem obyvatel na Ostravsku o desetitisícovou dotaci na nákup moderního uhelného kotle přiměly ministerstvo životního prostředí a Moravskoslezský kraj k tomu, aby do pilotního programu přisypaly další desítky milionů korun.
Úřady se zároveň dohodly, že znovu zváží, zda nezačnou nabízet dotace i na ekologičtější kotle spalující biomasu.
"Pracovní skupina uložila vypracovat analýzu dalšího pokračování projektu, jejíž součástí bude i otázka zařazení kotlů na biomasu," sdělila Marta Machková z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Úřady se rozhodly podpořit výměnu kotlů, protože Ostravsko patří k nejvíce znečištěným regionům v Evropě.
Jenže program je zatím nastaven tak, že dotaci až 60 tisíc korun může dostat jen domácnost, která si pořídí nízkoemisní kotel na uhlí, maximálně na spoluspalování uhlí a biomasy.
Lidé chtějí uhlí, tvrdí náměstek
"V našem kraji je uhlí vnímáno jako více než tradiční a bezpečný zdroj energie a lidé jej nadále chtějí využívat. Dotační program míří přesně k této části obyvatelstva a má být impulsem k výměně starých kotlů na nové automaty s mnohonásobně nižšími emisemi," poznamenal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD).
Rozhodnutí politiků kritizovalo například odborné sdružení Česká peleta, jehož členy jsou kromě výrobců kotlů třeba i výzkumné, poradenské a univerzitní instituce.
"Kdo chce spalovat uhlí, dostane dotaci. Zatímco ti, kteří chtějí zlepšovat svoje zdraví a životní prostředí tím, že budou topit dřevem, briketami a peletami, si budou muset nový kotel zaplatit sami," uvedlo sdružení, které apelovalo na úřady, aby program rozšířily i na biomasu.
100x více oxidu uhličitého
Zatím se ukazuje, že tlak na změnu dotační akce má úspěch. "To, jak byl program nastaven, samozřejmě vyvolalo reakce odborné veřejnosti včetně poslanců, kteří požadovali autory dotačního titulu o vysvětlení," řekl Aktuálně.cz Vladimír Stupavský, předseda sdružení Česká peleta.
Očekává, že se do programu nově dostanou i kotle na spalování čisté biomasy, především dřevních pelet, které mají mnohonásobně nižší emise oxidu uhelnatého, síry, prachu či oxidu uhličitého.
"Jediný nový automatický kotel na dřevní pelety dosáhne stejného efektu z hlediska čistšího ovzduší jako padesát nových automatů na uhlí," poznamenal Stupavský, podle něhož se z kotle na uhlí dostává do ovzduší asi stokrát více oxidu uhličitého než při spalování dřevních pelet.
Úřad zavalený žádostmi
Ministerstvo a kraj zatím uvolnily na "kotlíkovou dotaci" 20 milionů korun. Zájem o příspěvek byl tak obrovský, že krajský úřad musel už první den přijímání žádostí zastavit. Dvacet milionů totiž při vyplacení 60 tisíc korun na jednu domácnost vystačí zhruba na 330 kotlů, kraj ale už eviduje žádosti na 562 kotlů.
Ještě letos by podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) mohlo být uvolněno dalších 40 milionů, o které by se rovným dílem znovu podělilo ministerstvo a kraj. Další desítky milionů by se mohly použít i příští rok.
"Už od minulého týdne, kdy jsem viděl ten obrovský převis žádostí a zájem lidí, hledáme další zdroje. V této chvíli mohu potvrdit, že k dnešku máme 20 milionů korun, které je možno použít do další výzvy," citovala ČTK náměstka moravskoslezského hejtmana Miroslava Nováka, podle něhož bude kraj hledat další zdroje.
Z loňského sčítání lidu, domů a bytů podle ČTK vyplývá, že na Ostravsku je bezmála 56 tisíc bytů, v nichž se topí uhlím, koksem, briketami či dřevem, a mohly by v nich být klasické prohořívací kotle, na něž se dotace vztahuje.
