reklama
 
 

Nelze děti zbavit svobody jen na žádost rodičů, odmítá resort rozšíření polepšoven

26. 5. 2019 11:13
Návrh skupiny poslanců, aby rodiče mohli za poplatek 5300 korun měsíčně svévolně dávat své problémové děti do diagnostických ústavů, zkritizovala ministerstva v připomínkovém řízení. Podle nich by takový zákon omezoval svobodu dětí. Úřad vlády navíc upozornil, že by kvůli tomu mohla vzniknout řada polepšoven, která by si na takzvaných dobrovolných pobytech mohla postavit svůj byznys.

V současnosti může ústavní péči nařídit pouze soud. Jednašedesát poslanců z šesti klubů však chce, aby se děti do diagnostických ústavů dostaly i na žádost svých zákonných zástupců. Rozhodující by nebylo ani to, že dítě s takovým krokem nesouhlasí. Některá ministerstva proto návrh kritizují. 

"Osobní svoboda dítěte by neměla být omezována libovolně, a to ani jeho zákonným zástupcem. Pobyt v diagnostickém ústavu je zásadním zásahem do života dítěte a mělo by se vždy jednat o krajní opatření. Odůvodnění, že rozhodování soudu celý proces zbytečně prodlužuje, pokládáme za nepřijatelné a neohleduplné k právům dítěte," vyjádřilo se ministerstvo spravedlnosti a doporučilo zákon zamítnout.

Podobný postoj má i ministerstvo práce. A ve své argumentaci připomíná úmluvu o právech dítěte, podle níž by měly být děti zbavovány osobní svobody daleko méně než dospělí.

Chybí pojistky proti zneužití

Úřad vlády navíc upozorňuje, že poslanci sice v důvodové zprávě mluví o pojistkách proti zneužití takzvaných dobrovolných pobytů, ale ve skutečnosti znění samotného zákona nic takového neobsahuje. "Předložený návrh tak v zásadě umožňuje, aby diagnostické ústavy fungovaly na ryze tržním základě, kdy bude do ústavní péče přijato kterékoliv dítě, které absolvuje dvě ambulantní konzultace a jehož rodiče budou ochotni a schopni zaplatit částku, jíž bude pobyt zpoplatněn," stojí ve stanovisku Úřadu vlády.

Poslanci počítají s tím, že by rodiče museli platit za umístění dítěte do diagnostického ústavu 5 300 korun měsíčně, přičemž cena by zahrnovala poplatky za ubytování, stravu a kapesné dítěte. 

Úřad vlády tak varuje, že kdyby byl takový zákon přijatý, mohla by v Česku vzniknout řada ústavů, které by sloužily pouze k účelům poskytování placených pobytů, jež si vyžádají rodiče. Ministerstvo školství totiž podle něj nemá příliš nástrojů, jak vzniku takového ústavu, pokud splní zákonné podmínky, zabránit.

České zákony umožňovaly dobrovolné pobyty až do roku 2017 a efekt, před kterým nyní varuje Úřad vlády, nenastal. Ústavy však mohly vyčlenit na dobrovolné pobyty jen 10 procent svých kapacit a případné výjimky muselo schválit ministerstvo školství.

Zájem rodičů je velký

Například pražský diagnostický ústav mohl dětmi, o jejichž péči požádali rodiče, zaplnit až 30 procent svých kapacit. Jeho ředitel Ivan Kašpařík však před časem Aktuálně.cz řekl, že i tak byl zájem zákonných zástupců větší než kapacity ústavu. Současný návrh poslanců však s žádným takovým omezením nepočítá a ústavy by tak mohly sloužit výlučně dobrovolným pobytům.

Ministerstvo školství, které je zřizovatelem diagnostických ústavů a s myšlenkou dobrovolných pobytů v zásadě souhlasí, vadí právě chybějící omezení kapacity. Navrhuje, aby se zůstalo na deseti procentech. Resortu Roberta Plagy se také nelíbí délka pobytu. Poslanci chtěli rodičům umožnit, aby děti do ústavů dali až na dva měsíce, což se ministerstvu zdá zbytečně dlouhé. Podle něj by postačovaly například čtyři týdny.

Rezort také upozorňuje, že stávající diagnostické ústavy jsou již nyní zcela naplněny těmi, u kterých to nařídil soud. "Nelze předpokládat, že by (ústavy) mohly být využity pro případné dobrovolné pobyty ve větším počtu," uvedlo ministerstvo.

Návrhem zákona se bude v pondělí zabývat vláda, následně o něm bude rozhodovat Poslanecké sněmovna. 

Kdo je předkladatelem zákona?

KDU-ČSL
Jiří Mihola, Vít Kaňkovský, Jan Bartošek, Pavla Golasowská, Marek Výborný, Pavel Bělobrádek, Stanislav Juránek, Ondřej Benešík a Marian Jurečka.

KSČM
Hana Aulická Jírovcová a Ivo Pojezný.

ANO
Jan Richter, Miroslava Rutová, Věra Procházková, Ivo Vondrák, Karel Rais, Milan Hnilička, Monika Oborná, Andrea Brzobohatá, Andrea Babišová, Daniel Pražák, Josef Hájek, Tomáš Kohoutek, Josef Bělica, Pavel Pustějovský, Marek Novák, Věra Adámková, Milan Feranec, Adam Kalous, Josef Kott, David Štolpa, Pavel Staněk, Petr Vrána, Radek Zlesák, Pavel Růžička, Petr Sadovský, Michal Ratiborský, Zuzana Ožanová, Jan Řehounek, Barbora Kořanová, Marcela Melková a Jaroslav Kytýr.

SPD
Lucie Šafránková, Tereza Hyťhová, Radek Rozvoral, Tomio Okamura, Jiří Kohoutek, Karla Maříková, Pavel Jelínek, Jaroslav Dvořák, Lubomír Španěl, Jaroslav Holík, Monika Jarošová, Zdeněk Podal, Miroslav Rozner, Radovan Vích, Radek Koten a Jan Hrnčíř.

ODS
Martin Baxa

STAN
Petr Pávek

Nezařazený
Václav Klaus

autor: Radek Dragoun | 26. 5. 2019 11:13

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama