Polák na stráži nešikovně vystřelil ze samopalu. V Československu trefil dvě děti

Polák na stráži nešikovně vystřelil ze samopalu. V Československu trefil dvě děti
Vojáci na československo-polské hranici v zimních maskáčích a se samopaly. Rok 1982.
Hraniční přechod v Českém Těšíně.
Stručný popis události.
Most přátelství přes řeku Olši spojuje českou a polskou část Těšína. Snímek pochází z roku 2008.
Foto: Archiv bezpečnostních složek, Robert Kowalczyk, Wikipedia Commons, Autorstwa Żołnierz WOP - Henryk Gałecki, Wikipedia Commons, Reuters, Aktuálně.cz
Pavel Švec Pavel Švec
Aktualizováno 3. 6. 2023 12:12
Československo spolu s Polskem patřilo ve druhé polovině 20. století do bloku "lidově-demokratických" států, které se rozprostíraly východně od přísně střežených hranic takzvané železné opony. To ale ani zdaleka neznamenalo, že československo-polská hranice byla snáze prostupná. I ji z obou stran pečlivě hlídala pohraniční stráž. O různé incidenty tak nebyla nouze.

Sobota 31. srpna 1963. Konec letních prázdnin počasí v Českém Těšíně na československo-polském pomezí příliš nepřipomínalo. Maximální teploty sotva přelezly patnáct stupňů, bylo zataženo a občas sprchlo. Pošmourno přesto místní děti neodradilo, byly po obědě venku a hrály si na břehu Olše asi tři sta metrů od mostu Družby na Hlavní třídě.

Na druhé straně řeky se již rozprostírá Cieszyn, čili polská část města. Byť oba státy byly součástí takzvaného socialistického bloku, oddělovala je ve druhé polovině minulého století mnohem znatelněji střeženější hranice, než je tomu dnes.

"Tady se to opravdu ostře hlídalo. V řece se nesmělo koupat a vojáci nerozlišovali, jestli v létě do vody vlezlo svlažit se dítě, nebo dospělý. Byly z toho problémy. Pohraničníci byli podél břehu schovaní v křoví s ostrými náboji," popsala městská kronikářka Gabriela Budínská.

Ten den odpoledne měl na pravém břehu Olše službu dvaadvacetiletý vojín polské pohraniční stráže Janusz Blaszcyk, pocházející z jihopolského města Čenstochová. Rutinní, svým způsobem nudná činnost. Aby voják zahnal nudu, čistil si ve strážní budce svůj samopal. Když byl se stavem zbraně spokojený, bezmyšlenkovitě zasunul plný zásobník, natáhl a samopal položil na okno. Hlaveň mířila přes řeku na československé území.

Bylo kolem 14.30, když Blaszcyk z neznámého důvodu náhle stiskl spoušť. Zřejmě se zbraní bezděky manipuloval. "Ze samopalu vyšla krátká dávka, čtyři až pět ran, která zasáhla dvě děvčata, která si hrála společně s dalšími dětmi naproti strážní budce na čs. území," popisuje zpráva Veřejné bezpečnosti adresovaná ministerstvu zahraničních věcí. Dokument je uložen v Archivu bezpečnostních složek.

Věra K., ročník 1951. Anna K., jen o rok starší. Dvanáct a třináct let. První postřelena do břicha, druhá do stehna levé nohy. "Obě dívky, bytem v Českém Těšíně, byly převezeny do místní nemocnice a zůstaly v ošetřování. Zranění Věry je kvalifikováno jako velmi těžké," líčí archivní dokument.

Vyšetřovatelé místo činu prohlédli, pořídili fotodokumentaci a plánek. Československá strana posléze domluvila na hranicích schůzku s veliteli Polské pohraniční stráže. Zde se rozhodlo, že Poláci za účasti vojenského prokurátora z Cieszyna místo, kde byly dívky postřeleny, rovněž prozkoumají, ale nutné vyšetřování povedou české úřady. Alespoň v první fázi.

 Vojín Blaszcyk byl zadržen a předán polské prokuratuře.

Archivní materiály se v tomto okamžiku odmlčují. Stručná zpráva o incidentu na československo-polské hranici se objevuje v denním hlášení Hlavní správy Veřejné bezpečnosti v Praze a v dokumentu právního odboru Federálního ministerstva vnitra.

"S negativním výsledkem byly prověřeny deníky vyšetřovacích spisů a dochované vyšetřovací spisy Správy Veřejné bezpečnosti Ostrava, okresního Oddělení VB Karviná a Městského oddělení VB Český Těšín. Podle údajů v dohledaných materiálech případ řešila polská vojenská obvodová prokuratura v Cieszyně, československé orgány podle všeho pouze pomáhaly při vyšetřování," popsal Josef Vávra z Archivu bezpečnostních složek.

Odpověď, jak dopadly obě postřelené dívky i polský pohraničník, bohužel nenabízí ani městské zdroje. "K incidentu z roku 1963 není v městské kronice ani zmínka a ani historičce Muzea Těšínska není o události nic známo," dodala Gabriela Budínská.

Video: Útěk za železnou oponu František Maxera (22. 8. 2021)

Útěk za železnou oponu František Maxera | Video: TVF
 

Právě se děje

Další zprávy