Až k Evropskému soudu pro lidská práva doputoval případ aktivisty Milana Štefance, který dostal pokutu tisíc korun za protest v Brně. Proti sankci se odvolal, úřady a soudy jeho odvolání proti pokutě zamítly.
Evropský soud pro lidská práva rozhodne o tom, jestli stát neporušil právo na svobodu shromažďování a právo na spravedlivý proces.
Evropský soud už dříve stížnost označil za přijatelnou. Svůj verdikt zveřejní už v úterý. Jde o ojedinělý případ, kde se přestupková pokuta uložená českými úřady dostala až do Štrasburku.
Pokuta kvůli megafonu
Brněnské pouliční slavnosti se v květnu v roce 2000 zúčastnilo asi patnáct set lidí, po jejím skončení se její účastníci vydali na pochod Brnem. Magistrát pochod nepovolil, a po jejím skončení udělil za spáchání přestupku proti právu shromažďovacímu pokutu ve výši 1000 korun Milan Štefancovi, aktivistovi brněnského sdružení Nesehnutí.
Ten podle přestupkové komise radnice městské části Brno střed "...měl své přítomnosti a technického vybavení především využít k tomu, aby všechny účastníky zakázaného průvodu vyzval, aby se rozešli, a ne jim s hořkostí pouze oznamovat, že průvod nebyl povolen a vzbuzovat v nich pocit křivdy nad nedodržováním zákonů ze strany orgánů státní správy a policie..." Rozhodnutí potvrdil také brněnský magistrát.
Štefanec ze svou stížností neuspěl ani u Ústavního soudu. Ústavní soudci ale potvrdili fakt, že tím, že se nemohl proti pokutě bránit u soudu, byla porušena jeho práva.
"Nebyl jsem pořadatel akce, byl jsem jenom její účastník. A úřady si mě vybraly, protože jsem měl v ruce megafon a podle nich jsem měl vyzvat k ukončení slavnosti," řekl deníku Aktuálně.cz Štefanec.
Ve stížnosti do Štrasburku upozornil například na to, že žena, která byla pořadatelkou celé akce, žádnou pokutu nedostala.
K porušení práv nedošlo
Vláda ve svém stanovisku štrasburskému soudu uvedla, že podle jejího názoru Štefancova práva porušena nebyla a mohl se také bránit u Ústavního soudu. "Svůj názor mohl beztrestně vyjádřit v průběhu předchozí pouliční slavnosti, která nebyla na rozdíl od následného veřejného průvodu městem zakázána," uvedli ministři ve svém stanovisku.
Spor o pokutu za nepovolený pochod přitom není prvním střetem Štefance a jeho kolegů z Nesehnutí s brněnským magistrátem nebo městou částí Brno střed.
Nesehnutí se už jednou na Evropský soud ve Štrasburku obrátilo, a to v případě, kdy čtyři aktivisté hnutí dostali za pomalování zdi ruského konzulátu v Brně červenou barvou trest sto hodin veřejně prospěšných prací, museli uhradit také soudní výdaje ve výši takřka dvacet tisíc korun.
Aktivisté pomalovali konzulát na protest proti válce v Čečensku, Evropský soud ale jejich stížnost nepřijal a odmítl se jí zabývat.
V minulém roce se pak Štefanec i jeho kolegové dostali před přestupkovou komisi proto, že 1. května protestovali v centru Brna proti pochodu neonacistů městem. Podle policistů totiž neuposlechli výzvy k opuštění náměstí a komise je za to napomenula.
