K zásahům do systému státních zástupců bude ČSSD velmi citlivá, vzkazuje Hamáček

Kateřina Frouzová ČTK Kateřina Frouzová, ČTK
23. 4. 2019 11:33
Pokud by měl kabinet hlasovat o odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, ČSSD by ve vládě skončila, řekl na zahájení stranické kampaně do Evropského parlamentu předseda Jan Hamáček. Podle něj není pro personální změny na státních zastupitelstvích důvod. Nejužší vedení ČSSD bude tento týden o situaci v koalici jednat.
Foto: Twitter ČSSD

Sociální demokraté sice příliš nekomentují, že si hnutí ANO vybralo Marii Benešovou na post ministryně spravedlnosti, ale vzkazují jí, že bude muset upustit od zamýšlených změn na státních zastupitelstvích. Její nápad omezit funkční období nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana se nelíbí předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi, ani prvnímu místopředsedovi strany Romanu Onderkovi.

Hamáček navíc striktně odmítl jakékoli pokusy Zemana vyměnit. "Pokud by se ve vládě mělo hlasovat o odvolání nejvyššího státního zástupce, tak to bude poslední hlasování této vlády," prohlásil Hamáček v úterý ráno. Případné personální změny v nejvyšším státním zastupitelství Hamáček označil za zásadní problém. "To by pro nás byl důvod z této vlády odejít," prohlásil před novináři.

Benešová odmítla, že by nějaké čistky chystala, je to podle ní "naprosto nesmyslní hysterie". "Kdybychom chtěli vyhodit Pavla Zemana, mohli jsme to udělat už dávno," řekl o víkendu deníku Právo Babiš.

Spor o Zemanovo funkčního období

Stejně tak bude sociální demokracie bránit případným změnám v systému státních zastupitelství. Benešová před několika dny řekla, že nechce odvolat Zemana z funkce, ale hodlá předložit návrh, aby v křesle nejvyššího zástupce seděl jen vymezený čas.

"Bude stanoveno funkční období, protože nejvyšší státní zástupce nemá funkční období jako jediný, což je anomálie, i pokud jde o evropskou legislativu. Tak se bude stanovovat. Já už jsem takový zákon předkládala v Rusnokově vládě, bohužel nebyl přijat," uvedla v rozhovoru pro Českou televizi.

Ani tento záměr ale sociální demokraté nepodporují. Podle Hamáčka by pokus o takovou změnu byl důvodem pro zahájení koaličních jednání. "Nevidím důvod, abychom teď sahali do systému státních zástupců. Na toto bude sociální demokracie velmi citlivá," prohlásil Hamáček.

Nejužší vedení ČSSD bude tento týden o situaci v koalici jednat, ale už nyní je jasné, že Hamáčkův postoj jeho kolegové sdílí. "To není věc, kterou by sociální demokracie podporovala. Státní zastupitelství by mělo mít klid na práci a z tohoto pohledu bych v žádném případě nepodpořil požadavek na zkrácení funkčního období," řekl první místopředseda strany Roman Onderka.

Budou se volit šéfové vrchních soudů

Lidové noviny v sobotu upozornily, že Benešová bude mít možnost výrazně ovlivnit podobu justice výběrem šéfů klíčových institucí. V září končí předseda Vrchního soudu v Olomouci Robert Gryga, v lednu 2020 pak předseda pražského vrchního soudu Jaroslav Bureš. U vrchních soudů se rozhodují v odvolání nejzávažnější kauzy.

Příští rok mohou mít nové předsedy také krajské soudy v Hradci Králové, v Českých Budějovicích, v Plzni i Městský soud v Praze, kde vyprší mandát Liboru Vávrovi. V roce 2021 přijdou obměny na krajských soudech v Brně či Ústí nad Labem.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy