Pojišťovny vábily tisíce lidí na bonusy. Pak je tiše zrušily

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
19. 8. 2015 6:30
Vypadá to spíš jako skrytý nábor než snaha o zlepšení zdraví klientů, komentuje aktivity zdravotních pojišťoven právník Ondřej Dostál.
Některé zdravotní pojišťovny slibují dokonce příspěvek na opalovací krém.
Některé zdravotní pojišťovny slibují dokonce příspěvek na opalovací krém. | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Pojistěte se u nás a vyberte si ze široké nabídky bonusů, lákala lidi ještě před letními prázdninami Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Nabízela jim třeba příspěvek na opalovací krémy, školu v přírodě nebo na vitamíny. V kalendáři se totiž blížil termín, do kterého mohli lidé pojišťovnu změnit.

Akce pojišťovně vynesla 17,5 tisíce nových klientů. Problém je v tom, že se řada lidí ke slibovaným výhodám dostat nemusí. 

Jakmile začaly prázdniny, pojišťovna část programů v tichosti uzavřela. "Je to, jako když jdete do samoobsluhy a máte tam nějakou akci. Také není neomezená," vysvětluje mluvčí Hana Kadečková, proč pojišťovna programy utnula právě poslední den možného přestupu.

Podobně se zachovaly i jiné pojišťovny. Svůj bonusový program omezila třeba Revírní bratrská pokladna - také ona to udělala přesně po vypršení termínu pro přestup k jiným pojišťovnám. "Jinak bychom se dostali do minusu," hájí pojišťovnu její obchodní náměstek Otakar Kačmař.

Skrytý nábor

Podle specialisty na zdravotní právo a zakladatele Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála je takové jednání pojišťoven nekorektní a diskriminační. "Vypadá to spíš jako skrytý nábor než snaha o zlepšení zdraví klientů. Nábor se navíc děje za nerovných podmínek – tedy jen do vyprodání zásob," komentuje právník aktivity pojišťoven.

Pojišťovny by si podle něj měly uvědomit, že jsou veřejné instituce, nikoliv firmy či banky. "Všem musí měřit stejně," tvrdí Dostál. Nic na tom podle něj nemění ani fakt, že peníze na prevenci nepocházejí z veřejného pojištění, ale z úroků od bank a pokut od dlužníků.

Jednání pojišťoven by podle Dostála mělo zkontrolovat ministerstvo zdravotnictví, které však na dotazy online deníku Aktuálně.cz neodpovědělo.

Podobně jako Dostál hovoří také specialista na zdravotnictví a bývalý poradce tří ministrů zdravotnictví Pavel Vepřek. "Pojišťovny si bohužel osvojily praktiky soukromých obchodních řetězců a běžně šidí své zákazníky. Některé dokonce uplácejí své stávající klienty různými výhodami za to, že jim přivedou další pojištěnce," popisuje Vepřek další kličku na hraně zákona.

Fond prevence zřejmě zanikne

Třeba Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí za získání každého nového pojištěnce bonusy v hodnotě 500 korun. "Jde o standardně nabízené příspěvky také u jiných zdravotních pojišťoven," namítá mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

Podle Vepřeka se tak jen ukazuje, jak nejasné jsou české zákony. "Zákon sice pojišťovnám zakazuje provádět nábor klientů prostřednictvím třetí osoby, pokud ale není důkaz ve formě faktury, nikdo to neřeší. Pojišťovna to vykáže jako příspěvek na prevenci," říká Vepřek.

Do budoucna ale zřejmě pojišťovny o fond na prevenci přijdou. Ministr financí Andrej Babiš totiž chce, aby pojišťovny převedly své účty z komerčních bank do České národní banky. Novelu zákona o rozpočtových pravidlech už dokonce schválila vláda.

Pojišťovny tak přijdou o úročené vklady, ze kterých preventivní programy platily. Třeba Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra tak podle mluvčí Kadečkové přijde o zhruba 100 milionů korun, které na prevenci používala. Největší pojišťovna VZP by pak ztratila více než půl miliardy korun.

 

Právě se děje

Další zprávy