Brno - Tři pohraničníci, kteří před 35 lety zavlekli emigranta Jaromíra Masaříka z Rakouska na moravskou stranu hranic v Mikulově na Břeclavsku, stanou před soudem. Rozhodl tak Nejvyšší soud (NS) na návrh Nejvyššího státního zastupitelství.
Čin není promlčen, stojí v odůvodnění verdiktu, který ČTK potvrdil mluvčí NS Petr Knötig. Obecné soudy dosud odmítaly případ řešit právě kvůli údajnému promlčení, nyní musejí kauzu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud s odkazem na zákon o protiprávnosti komunistického režimu uvedl, že období mezi 25. únorem 1948 a 29. prosincem 1989 se nezapočítává do promlčecích lhůt u zločinů spáchaných veřejnými činiteli nebo v souvislosti s politickým, rasovým a náboženským pronásledováním.
Co přesně se stalo?
Masařík čekal 2. května 1972 na rakouské straně přechodu Mikulov-Drasenhofen na svou manželku, která se vracela z návštěvy rodičů v Brně. Vojín základní služby Josef Šoustek jej vylákal do prostoru kontrolní hlídky na území Československa.
Další dva muži, šéf oddělení pasové kontroly Zdeněk Palásek a jeho zástupce Lubomír Kratochvíl, služebním autem zablokovali Masaříkův vůz. Když pohraničníci vystoupili z auta, emigrant se zalekl a začal utíkat. Šoustek jej dvěma výstřely ze samopalu zasáhl do kotníku a stehna. Stalo se to v okamžiku, kdy už byl Masařík více než 200 metrů na rakouské straně hranice.
Trojice pohraničníků zraněného Masaříka vtáhla zpět do Československa. Ve vazbě byl obviněn z pokusu o vraždu. Vykonstruované trestní stíhání skončilo po sedmi měsících a muž byl dopraven do Španělska.
ÚDV: Není to výjimečný případ
Celou událost popsal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). "Není to výjimečný případ. Rozvědka unášela nebo se pokoušela unášet emigranty ze zahraničí, dělo se to i na hranici. Někdy třeba někoho postřelili, a aby zahladili stopy, přetáhli jej přes hranice," řekl ČTK nedávno pracovník úřadu Jan Srb.
Okresní státní zástupkyně v Břeclavi podala na trojici mužů obžalobu pro zneužití pravomocí veřejného činitele. Okresní soud v Břeclavi ovšem stíhání zastavil kvůli promlčení. Stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítl Krajský soud v Brně. NS usnesení břeclavského i brněnského soudu zrušil.
Případ musí znovu projednat Okresní soud v Břeclavi, NS ale nijak nepředjímal, jak by měl rozhodnout o vině a trestu. Srb uvedl, že promlčení bývá u zločinů z dob komunismu sporné.
Soudy nyní musejí případ vyřešit
"Výklad pojmu bývá hrou o slovíčka," uvedl. Soudy si podle něj odmítavými rozhodnutími někdy ulehčují práci - je snazší věc odložit, než se složitým a starým případem zabývat.
Loni Nejvyšší soud rozhodl, že k soudu půjde šest důstojníků pohraniční stráže, kteří v roce 1978 stříleli na autobus, jímž se únosci, bratranci Barešovi, chtěli dostat přes hranice do západního Německa. Nižší soudy případ předtím také uzavřely jako promlčený.
Odhalit a rekonstruovat události na hranicích někdejšího socialistického Československa je podle ÚDV velmi složité. Někdy se úřad začínal případy zabývat na základě svědectví obětí. Jindy jako pramen sloužily deníky rot pohraniční stráže, kde jsou zaznamenány všechny mimořádné události. Ne všechny deníky se však dochovaly.
