Libavá - Když chtějí lidé v Hlubočkách nedaleko Olomouce projít z jednoho konce vesnice na druhý, musí počítat s oklikou. Do jejich obce totiž zabíhá území vojenského újezdu Libavá. A ten má hranici, na které vstup Česka do Schengenského prostoru nic nezměnil.
Obce v okolí Libavé se proto obrátily na vládu a žádají pomoc, která by soužití s vojenským prostorem usnadnila.
Vojenský újezd totiž nejsou pouze Brdy, o kterých se v posledním roce mluví především souvislosti s americkým radarem. Jsou to také další čtyři újezdy, které vznikly po roce 1989 redukcí z původně devíti.
Obce v jejich sousedství mají však stejné potíže. A nejhlasitěji si teď stěžují starostové z okolí vojenského újezdu Libavá na Olomoucku.
Silnice, které nikdo neopravuje
"Jsme tady odřezaní, jako dříve obce v pohraničí. Historicky hlavní komunikace byly přeťaté, cesty mimo újezd jsou nedostačující. Újezd je tady pro stát, ale jeho existencí strádáme pouze my," říká starosta Budišova nad Budišovkou František Vrchovecký.
Kde ještě zůstaly hranice:
Schengen nefunguje úplně všude - čtěte více ZDE
"Zažíváme zde skutečně stejné omezení jako obce v pohraničí. Jediná slušná silnice vede na Libavou. Infrastruktura je v žalostném stavu, silnice na Olomouc je už přes čtyřicet let bez větších oprav," dodává k tomu starosta Domašova nad Bystřicí Ladislav Števanka.
Oba dva jsou spolu s dalšími devíti starosty autory dopisu adresovanému vládě, v němž žádají o pomoc.
K sepsání dopisu je vedla finanční podpora, kterou vláda slíbila obcím v okolí újezdu Brdy v souvislosti s americkým protiraketovým radarem.
"My naší vládě věříme. Když slíbila Brdům jednu a čtvrt miliardy a není to údajně kompenzace za radar, měli by nám dát minimálně stejně," říká starosta Potštátu Karel Galás.
Žádnou konkrétní sumu ovšem obce z Libavé v dopise ministrům nepožadují. "Jde nám především o to, aby se našimi problémy začal někdo zabývat. Ještě za ministra obrany Jaroslava Tvrdíka nám to Praha slíbila, ale od té doby se nedělo nic," zdůvodňuje aktivitu starosta Daskabátu Antonín Venclík.
Když se střílí, praskají domy
"Problémy máme i s hlukem při střelbách. Ten je tak silný, že někdy praskají zdi domů. Investoři se k nám proto dvakrát nehrnou," dodává Venclík.
Starosta Hluboček Miroslav Dosoudil zase kritizuje nesmyslné vedení hranice: "Do katastru obce zasahuje například výběžek, který je svou asi stometrovou šířkou pro armádu nevyužitelný. Lidé jej však musejí složitě obcházet."
S vedením hranice mají problém i v Domašově, kde by chtěli vybudovat podél řeky Bystřice cyklostezku. Ta by ale částečně překračovala hranici újezdu. "Máme sice svolení vést ji tudy, ale zároveň zákaz jakkoli terén upravit, což je absolutně nesmyslné," říká starosta Števanka.
Tajemník vojenského újezdu Libavá Josef Schmid ale namítá: "Děláme vše, co je v našich silách. Setkáváme se s lidmi z okolních obcí, informujeme o vojenských cvičeních, snažíme se některá místa alespoň o víkendech zpřístupnit. Vše ostatní je již věcí státní správy."
Že jsou tyto problémy podobné u všech újezdů, dokládá starosta Mirošova na Rokycansku Vlastimil Sykora. Mirošov sousedí s újezdem Brdy. "Zvláštní režim vojenského území a omezený pohyb brání našemu městu v rozvoji. Však se také nespokojené hlasy ozývaly dávno před jednáním o radaru. Teď pouze zesílily."
