Praha - Židovské muzeum v Praze se rozhodlo vypátrat jména a osudy lidí, jejichž portréty se dochovaly na stovkách fotografií z nacistické okupace.
Ve fotoarchivu muzea jsou uloženy tisíce snímků, které dokumentují život a aktivity Židovské obce pod správou okupačních úřadů. Přibližně sedm set fotografií jsou portréty členů a zaměstnanců obce. Ovšem jenom u zlomku z nich je známa také jejich identita.
Popisky u fotek jsou totiž velmi strohé: neznámý muž, neznámá žena, v lepším případ pan Bondy nebo pan Kohn.
"Jen u některých osob se vyskytuje přesnější popis, ale přesto dá značné úsilí dopátrat se, jaké jméno a jaký osud se za konkrétní podobenkou skrývá. Například v Praze žili minimálně tři Jiří Baumové," uvádí se na internetových stránkách Židovského muzea, které žádá o pomoc při identifikování jednotlivých osob na snímcích z let 1942 až 1945.
Na počátku byla bakalářská práce
Na počátku pátrání po jménech a osudech lidí z období holocaustu byla bakalářská práce Martina Jelínka, studenta muzeologie na filozofické fakultě v Brně a zároveň zaměstnance Židovského muzea v Praze.
Studentská práce se zabývala možnostmi, jak identifikovat neznámé osoby právě na snímcích, které už více než šedesát let leží v archivu Židovského muzea.
"Několik lidí se mi podařilo identifikovat," řekl Aktuálně.cz Martin Jelínek, správce fotoarchivu pražského Židovského muzea. Jedním z nich je fotograf Viktor Schück, který se narodil v říjnu 1896. Za okupace, v červenci 1943 musel odjet do Terezína, odkud ho transport v září 1943 odvezl do Osvětimi, kde zemřel.
Jelínek se pak rozhodl ve svém bádání pokračovat. Loni na podzim Židovské muzeum vystavilo fotografie ve vestibulu Židovské obce a následně je zveřejnilo na internetu - všechny snímky ZDE.
První ohlasy, první indicie
Od té doby se Jelínkovi ozvalo už zhruba patnáct až dvacet lidí.
"Zatím to jsou spíše indicie," řekl Aktuálně.cz Jelínek. "Beru to jako neověřenou informaci, kterou budu dále prověřovat."
Jelínkovi se ale například ozvala i žena, která tvrdí, že na fotce poznala dva své bratrance. "Bratři Karel a Kurt Singerovi, které se již podařilo identifikovat, odjeli transportem do Terezína. Odtud byli v říjnu 1944 převezeni do Osvětimi, kde zahynuli," konstatoval Jelínek.
Dodal, že dva až tři "neznámí" lidé na zveřejněných fotografiích podle dosavadního zjištění ještě žijí.
