"Jsme přesvědčeni, že musíme hledět nejen na české zájmy, ale současně hledět i na to, jestli plán obnovy povede k tomu, že se oživí ekonomika v celé Evropské unii," řekla poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) na tiskové konferenci před projednáváním české pozice pro summit ve sněmovně. Podle ní je třeba, aby se 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) z připravovaného fondu obnovy využilo k nastartování hospodářského růstu i ke zlepšení konkurenceschopnosti EU jako celku.
"Jako exportní ekonomice nám nemůže být lhostejno, jak se daří ekonomikám ve Španělsku, v Itálii, v Německu. To jsou i naše pracovní místa. Pokud se budeme soustředit pouze na Českou republiku, za pár měsíců nebo za pár let možná spláčeme nad výdělkem," upozornil předseda evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) na to, že čtyři pětiny českého exportu míří na evropské trhy, a proto je Česko hospodářsky závislé i na tamní ekonomické situaci.
Podle poslance Františka Kopřivy (Piráti) musí Česko třeba k jednání o fondu obnovy přistoupit konstruktivně a nemělo by hrozit jeho vetováním. Kopřiva označil za legitimní, že chce Babiš vyjednat více peněz pro Česko, zároveň by se podle něj neměla česká pozice omezit pouze na hokynářské počty, ale měla by ukázat i solidaritu se zeměmi, které koronavirus zasáhl silněji.
"Je v zájmu České republiky, aby se Evropa zotavila co nejdříve. Vnímáme to jako pragmatickou investici do exportních trhů, ale i jako investici do budoucnosti Evropské unie," řekl Kopřiva.
Poslanci také apelovali na vládu, aby peníze z fondu obnovy využila i k transformaci českého hospodářství na moderní ekonomiku, která bude založena na inovacích.
O podobě fondu obnovy budou na konci příštího týdne jednat šéfové států a vlád zemí EU. Česko se k projektu zatím stavělo zdrženlivě, Babiš opakovaně kritizoval návrh, že by se peníze ve fondu měly rozdělovat podle míry nezaměstnanosti v uplynulých letech. Podle něj toto kritérium nijak neukazuje, nakolik byly ekonomiky zasažené koronavirem. Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU.
